Nicolaus von Below

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Nicolaus von Below
Nicolaus von Below
Nicolaus von Below
Narození 20. září 1907
Flag of the German Empire.svg Anklam, Německé císařství
Úmrtí 24. července 1983 (ve věku 75 let)
Flag of Germany.svg Detmold, Západní Německo
Vojenská kariéra
Hodnost Oberst (Plukovník)
Sloužil Flag of Weimar Republic (defence minister 1921).svg Výmarská republika (do roku 1933)
Flag of German Reich (1935–1945).svg Třetí říše (do roku 1945)
Složka
Flag of Weimar Republic (war).svg Reichswehr (do roku 1933)
Balkenkreuz.svg Luftwaffe(do roku 1945)
Bitvy Druhá světová válka
Vyznamenání Odznak za zranění

Nicolaus von Below (celým jménem Georg Ludwig Heinrich Nicolaus Freiherr von Below) (20. září 1907 - 24. července 1983) byl německý důstojník šlechtického původu. Před i během druhé světové války sloužil u nacistických německých vzdušných sil (Luftwaffe). Později se také stal osobním pobočníkem Adolfa Hitlera.

Mládí[editovat | editovat zdroj]

Narodil se na statku v blízkosti města Anklam v provincii Pomořansko. Jeho otec Günther von Below (1868-1933) byl důstojníkem pruské armády. Nicolaus von Below si vzal 26. června 1937 Marie Kühne (narozenou 12. září 1918 v Magdeburgu), jenž byla dcerou statkáře Stephana Kühne a Barbary Bennecke. Tento manželský pár měl spolu jednoho syna a tři dcery.

Služba[editovat | editovat zdroj]

Nicolaus von Below sloužil jako osobní pobočník Adolfu Hitlerovi od roku 1937 do 1945, poté co ho Hermann Göring pověřil funkcí Hitlerova pobočníka ve svých 29 letech. Hitler obvykle nevěřil a neměl rád důstojníky se šlechtickým původem. To se potvrdilo zejména poté co se otočil průběh války po prohrané bitvě u Stalingradu. Below byl jedním z několika důstojníku, kteří sloužili v těsné blízkosti Hitlera po mnoho let. V době mezi Vánoci (1944) a novým rokem 1945, řekl svému pobočníkovi "Vím, že válka je prohraná, převaha nepřítele je příliš velká.", za vše obviňoval své generály, zejména po neúspěšném atentátu v létě 1944. Poté dodal "My se nikdy nevzdáme", tyto slova potvrzovaly Hitlerovu nechuť zažít znovu další Versaill, kterou odjakživa pohrdal.

Vůdcův stan[editovat | editovat zdroj]

Vůdce cestoval hodně svým vlakem "Amerika" (název byl odvozen od místa, kde bojoval za první světové války) a jeho pobočník Nicolaus von Below ho doprovázel na jeho cestách, když Německo zaútočilo na Sovětský svaz, tak nejčastěji mezi Berlínem a vlčím doupětem. Hitler měl pro svůj štábní vlak Amerika speciální betonový tunel u obce Stępina v jižním Polsku, který mu měl umožnit řídit válečné operace z bezpečí vlaku. [1]

Below byl 12. dubna 1945 hostem Alberta Speera a poslechl si poslední vystoupení Berlínské filharmonie, předtím než hlavní město Třetí říše Berlin obsadila Rudá armáda. Po koncertu si poznamenal: "Ten koncert nás přenesl zpět do jiného světa".

Dne 15. dubna 1945 se Eva Braunová přestěhovala do sousedního pokoje ve vůdcovém bunkru, který se nacházel v berlínském podzemí. Hitlerův pobočník si udělal opět poznámku k osobě Evy Braunové "Byla okouzlující a ochotná, do poslední chvíle na sobě nedala znát slabost".

Dne 29. dubna 1945 se Hitler a Braunová vzali, tak se Hitlerův pobočník stal neoficiálním či náhodným svědkem, poté se vůdce zeptal jestli smí opustit bunkr, dostal svolení a doporučení aby šel za admirálem Dönitzem.

Po skončení války[editovat | editovat zdroj]

Pobočník Below opustil vůdcův bunkr i Berlín 30. dubna 1945. Během letu na západ absolvoval několik mezipřistání až byl nakonec zatčen Brity 7. ledna 1946. Jako svědek se také účastnil norimberského procesu. Po denacifikaci a jeho propuštění z britského internačního tábora Adelheide v Delmenhorstu dne 14. května 1948 žil v severním Německu. Po skončení války se rozhodl pro sepsání pamětí. Spolu s Hitlerovou sekretářkou Traudl Junge je Below důležitým svědkem vůdcova života.

Konec života[editovat | editovat zdroj]

Těsně před svou smrtí v roce 1982 zpochybnil pravost údajných deníků Adolfa Hitlera. Hitlerův pobočník Nicolaus von Below zemřel 24. července 1983 v Detmoldu na území západního Německa v nedožitých 76. letech.

Knihy[editovat | editovat zdroj]

Nicolaus von Below (1907-1983) napsal v roce 1980 své paměti pod názvem Als Hitler Adjutant (anglicky pod názvem At Hitler's Side), které vyšly v několika vydáních. První vydání v roce 1980 mělo 446 stran, další vydání knihy bylo publikováno v roce 1999 a má 499 stran.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Nicolaus von Below na anglické Wikipedii a Nicolaus von Below na německé Wikipedii.

  1. KONEČNÝ, Vratislav. Kde se skrýval přísně střežený Hitlerův vlak. cestování.idnes.cz [online]. 2008-12-08 [cit. 2014-03-10]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]