Nemocniční kaplan

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Nemocniční kaplan (healthcare chaplain) je kvalifikovaný duchovní, který poskytuje svou pastorační péči na profesionální úrovni v nemocnicích, v dalších zdravotnických zařízeních a v zařízeních sociálních služeb. Je pověřen církví, která má uzavřenou smlouvu s konkrétním zdravotnickým zařízením, kde je zaměstnán na plný nebo částečný úvazek. Dobrovolník spadá pod vedení nemocničního kaplana a na rozdíl od něj spirituální péči poskytuje ve svém volném čase. Nemocniční kaplan pracuje s pacienty a jejich rodinou, personálem a dalšími návštěvníky zdravotnického zařízení. Svou kvalifikací spadá do multidisciplinárního zdravotnického týmu. Své spirituální služby poskytuje všem potřebným bez rozdílu jejich vyznání či světového názoru. Jeho úkolem je nemocného lidsky a duchovně doprovázet a být mu nablízku prostřednictvím rozhovoru, modlitby, čtení Bible a udělování svátostí, především svátosti nemocných, svátosti smíření a eucharistie. Kromě kněží a jáhnů se na poskytování této péče podílejí také řeholnice a vyškolení laici.

Terminologie související s profesí nemocničního kaplana[editovat | editovat zdroj]

V souvislosti s profesí Nemocniční kaplan se můžeme setkat s pojmy duchovní služba nebo duchovní péče - tyto pojmy se vyskytují především v Dohodě o duchovní péči ve zdravotnictví z roku 2006. Na mezinárodní úrovni se potkáme především s termínem klinická pastorační péče (clinical pastoral care) nebo nemocniční kaplanská péče (health care chaplaincy). Tyto termíny se užívají v Evropských standardech pro kaplanskou péči.

Kvalifikace (Dohoda o duchovní péči ve zdravotnictví z roku 2006)[editovat | editovat zdroj]

Nemocniční kaplan musí splňovat následující podmínky :

1. Pověření vlastní církví

2. Ukončené magisterské teologické vzdělání

3. Minimálně tři roky působení v obecné pastorační péči

4. Specializovaný kurz nemocničního kaplanství

Náplň práce nemocničního kaplana[editovat | editovat zdroj]

Náplň práce nemocničního kaplana je určována požadavky konkrétního zdravotnickým zařízení a je vypracována na podkladě Evropských standardů pro kaplanskou péči (European Network of Health Care Chaplaincy).[1]

Kaplani jsou k dispozici pacientům, příbuzným, dalším blízkým osobám, návštěvám a také personálu proto, aby:

a) dosvědčovali a chránili nesmírnou hodnotu a důstojnost každé osoby

b) byli připomínkou existenciálního a spirituálního rozměru utrpení, nemoci a smrti

c) připomínali uzdravující, pomáhající, usměrňující a usmiřující sílu náboženské víry

d) se snažili dbát na to, aby bylo vyhověno spirituálním potřebám lidí různých náboženství a kulturních okruhů při zachování respektu k jejich osobnímu přesvědčení

e) se snažili chránit pacienty před nevhodným a nežádoucím duchovním obtěžováním nebo proselytismem (cílené získávání lidí pro svou víru)

f) poskytovali podpůrnou spirituální péči empatickým nasloucháním a dávali najevo porozumění těm, kteří prožívají úzkost

g) konali bohoslužby, obřady a udělovali svátosti, každý podle své náboženské tradice

h) sloužili jako členové multidisciplinárního zdravotnického týmu

i) poskytovali a účastnili se výukových programů pro zdravotnické profesionály a účastnili se jich

j) působili jako prostředníci a smírčí osoby a aby poskytovali obhajobu těm, kteří potřebují zastání ve zdravotnickém systému

k) podporovali výzkumné programy týkající se spirituální péče a účastnili se jich

l) posuzovali a vyhodnocovali účinnost poskytované spirituální péče

m) pomáhali společnosti uvědomovat si potřeby a požadavky lidí, kterým slouží, potřeby a požadavky těch, kteří o ně pečují, i potřeby a požadavky zdravotnických systémů

Evropské standardy pro profesi Nemocniční kaplan[editovat | editovat zdroj]

Kaplanská služba je zdrojem teologických, pastoračních a etických otázek, které by měly být zahrnuty v programech a diskusích týkajících se:

a) teologických a pastoračních problémů

b) spirituálních a existenciálních potřeb a hodnot

c) etických (včetně biomedicínských) problémů

d) zdokonalení pastorační péče ve zdravotnictví

Právní ukotvení profese Nemocniční kaplan[editovat | editovat zdroj]

Základ této služby je položen na ústavou zaručeném právu na náboženskou svobodu garantovaném v čl. 16 Listiny základních práv a svobod.

§ 28 odst. 3 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách specifikuje, že pacient může: "přijímat ve zdravotnickém zařízení lůžkové nebo jednodenní péče duchovní péči a duchovní podporu od duchovních církví a náboženských společností registrovaných v České republice nebo od osob pověřených výkonem duchovenské činnosti v souladu s vnitřním řádem a způsobem, který neporušuje práva ostatních pacientů, a s ohledem na svůj zdravotní stav, nestanoví-li jiný právní předpis jinak; návštěvu duchovního nelze pacientovi odepřít v případech ohrožení jeho života nebo vážného poškození zdraví, nestanoví-li jiný právní předpis jinak".[2]

Dohoda o duchovní péči ve zdravotnictví, která byla mezi Českou biskupskou konferencí (ČBK), Ekumenickou radou církví (ERC) a ministerstvem zdravotnictví uzavřená roku 2006. [3]

Katalog prací ve veřejných službách a správě od roku 2010 obsahuje nově profesi - kaplan. Zde se definuje náplň, zaměření a poslání tohoto povolání. Kaplan má své uplatnění zejména při poskytování duchovních služeb v bezpečnostních sborech, zdravotnických, sociálních a jiných zařízeních.

Od roku 2011 byla ustavena Asociace nemocničních kaplanů (ANK). Cílem asociace je podpořit vzdělání, osvětu a především zabezpečit kvalitní profesionální duchovní a pastorační péči o nemocné, jejich blízké a zdravotnický personál.[4] Předsedou ANK byl zvolen Vítězslav Vurst, nemocniční kaplan VFN Motol.

Metodický pokyn Ministerstva zdravotnictví z roku 2017[5] upravuje realizaci práce nemocničního kaplana. Je zde snaha o vymezení postavení a kvalifikace této profese.

Dohoda církví (Čl.Dodatek k dohodě mezi ERC a ČBK)[editovat | editovat zdroj]

1. Ustanovení Dohody (včetně jejích příloh a dodatků) se vztahují na katolickou církev a členské církve ekumenické rady (ERC) uvedené výčtem. Tyto církve se zavazují, že při výběru nemocničních kaplanů budou dbát na osobnostní kvality uchazeče (převážně je zde důraz na jeho komunikační schopnosti), který bude ochoten spolupracovat i s jinými církvemi.

2. Seznam členských církví ERC, na které se vztahuje Dohoda včetně příloh a dodatků:

  • Apoštolská církev;
  • Bratrská jednota baptistů;
  • Církev bratrská;
  • Církev československá husitská;
  • Českobratrská církev evangelická;
  • Evangelická církev augsburského vyznání v České republice;
  • Evangelická církev metodistická;
  • Jednota bratrská;
  • Pravoslavná církev v českých zemích
  • Starokatolická církev v ČR;
  • Slezská církev augsburského vyznání;

    Práva z této Dohody a jejího Dodatku se vztahují také na Církev adventistů sedmého dne, pozorovatele ERC, která se dne 29. 06. 2011 zavázala dodržovat Dohodu a její Dodatek.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Standardy pro poskytování nemocniční kaplanské služby v Evropě
  2. INFO@AION.CZ, AION CS -. 372/2011 Sb. Zákon o zdravotních službách. Zákony pro lidi [online]. [cit. 2018-04-03]. Dostupné online. (česky) 
  3. BLÁHA, Michal. Textová podoba smlouvy - Hlídač státu.. Hlídač Státu [online]. [cit. 2018-04-03]. Dostupné online. 
  4. Asociace nemocničních kaplanů – pomáháme lidem. www.nemocnicnikaplan.cz [online]. [cit. 2018-04-02]. Dostupné online. (česky) 
  5. REPUBLIKY, Ministerstvo zdravotnictví České. Ministerstvo zveřejnilo metodický pokyn pro duchovní péči v nemocnicích. www.mzcr.cz [online]. [cit. 2018-04-03]. Dostupné online. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]