Národní park Los Glaciares

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Zdroje k infoboxu
Národní park Los Glaciares
IUCN kategorie II (Národní park)
Perito moreno argentinië.JPEG
Základní informace
Vyhlášení1939
Nadm. výška919 m n. m.
Rozloha4 459 km²
Poloha
StátArgentinaArgentina Argentina
Geodata (OSM)OSM, WMF
Další informace
Webwww.losglaciares.com
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Národní park Los Glaciares
Světové dědictví UNESCO
Monte Fitz Roy.jpg
Smluvní státArgentinaArgentina Argentina
Los Glaciares
Los Glaciares
Souřadnice
Typpřírodní dědictví
Kritériumvii, viii
Odkaz145 (anglicky)
OblastLatinská Amerika a Karibik
Zařazení do seznamu
Zařazení1981 (5. zasedání)

Národní park Los Glaciares (česky Ledovce) je chráněné území v Patagonii na jihu Argentinyprovincii Santa Cruz. Na jihozápadě sousedí s chilským národním parkem Torres del Paine a na severozápadě s národním parkem Bernardo O'Higgins. Na východě na park navazuje stejnojmenná rezervace o rozloze 145 000 ha.[1] Zdejší ledovce jsou součástí jihopatagonského ledovcového pole. V roce 1981 byl zapsán na seznam světového dědictví UNESCO.

Chráněné území bylo zřízeno v roce 1937 pro zachování a ochranu pevninských ledovců, lesů jižních And a patagonské stepi, jeho rozloha je 4459 km².[2][1] V parku se nachází hlavních 47 ledovců , mimo nich zde bylo napočítáno okolo 200 menších méně významných ledových mas. Nejvýznamnější ledovce jsou Upsala (595 km²[2]), Viedma (575 km²[2]) a Perito Moreno. Jinde ve světě začínají ledovce v nadmořské výšce okolo 2500 m, ledovce v Los Glaciares se nacházejí ve výšce již okolo 1500 metrů nad mořem.

V národním parku je rozvinutá turistika. Výchozí body pro výpravy do parku jsou obce El Calafate a El Chaltén. Vstup do parku je zpoplatněn – pro zahraniční turisty starší 16 let bylo vstupné k roku 2011 stanoveno na 100 pesos.[3] V roce 2020 bylo vstupné pro zahraniční turisty již 1800 pesos.[4]

Přírodní podmínky[editovat | editovat zdroj]

Zdejší reliéf má výrazně horský charakter s velkými výškovými rozdíly. Nejnižšími místy v parku jsou 2 největší jezera (lago Argentino 185 m n. m. a lago Viedma 200 m n. m.). Tyto jezera se nacházejí ve východní části parku v oblasti suché stepi. Západním směrem k chilským státním hranicím průměrná nadmořská výška narůstá. Vrcholky patagonských And v parku v mnoha případech dosahují výšek okolo 2400 až 2500 m n. m. Nejvyšší zdejší horou je Cerro Fitz Roy (3 375 m n. m.), velice známý je i vrchol Cerro Torre.

Průměrná roční teplota je 7,5 °C. Nejvyšší měsíční teploty se pohybují okolo 13,4 °C (leden), nejnižší v červenci (0,6 °C). Tyto údaje platí pro lokality na východě parku s nižší nadmořskou výškou. Teploty v horách jsou značně rozdílné. Průměrný roční úhrn srážek je také nerovnoměrný. Na východě parku činí zhruba 500mm, na západě okolo 900mm.

Lesy pokrývají zhruba 79 000 hektarů, vodní plochy (především 2 největší jezera) 95 000 hektarů. Sníh a led pokrývají cca 260 000 ha.

Fauna a flóra[editovat | editovat zdroj]

Obecně lze území parku rozdělit do tří rozdílných pásem:[5]

  • Stepi - Rostliny se zde přizpůsobily zdejším drsným podmínkám (sucho, vítr, chlad). Vyskytují se tu nízké, houževnaté traviny a keře.
  • Lesy - Tento biotyp je rozšířen až do nadmořské výšky cca 1000-1100 m n. m. Nachází se na východě parku. Nejrozšířenějšími stromy jsou příslušníci rodu pabuk (Nothofagus) z řádu bukotvarých (Nothofagus pumilio, Nothofagus antarctica, Nothofagus betuloides).
  • Vysokohorské polopouštní planiny - začínají nad pásmem lesů a končí až na hranici trvalého ledu a sněhu (1500–1600 m n. m.). Zdejší vegetace je tvořena pouze malým množstvím suchomilných trav. Ve vlhkých lokalitách se nacházejí malé louky s vysokou hustotou rostlin.

Z živočišných druhů lze jmenovat psa horského, lamu Guanako, velkého nelétavého ptáka nandu Darwinova nebo kondora. Vzácný druh vyskytující se na jihu Jižní Ameriky je sudokopytník huemul jižní.

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Základní údaje o parku na jeho oficiálních stránkách (španělsky). [1]
  2. a b c Informace o Los Glaciares na United Nations Environment Programme (anglicky). [2]
  3. Tarify vstupného do argentinských národních parků (španělsky). www.parquesnacionales.gov.ar – Archivováno 20. 8. 2011 na Wayback Machine
  4. Derechos de acceso a Parques Nacionales [online]. www.argentina.gob.ar [cit. 2021-09-12]. Dostupné online. (španělsky) 
  5. Informace o zdejší fauně na oficiálních stránkách parku (španělsky). [3]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]