Nádražní (Brno)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Nádražní
Nádražní, východní část
Nádražní, východní část
Umístění
Město Brno
Městská část Brno-střed
Čtvrť centrum města Brna
Poloha
Začíná na u západního konce ulice Benešovy a sev. konce ulice Křenové
Končí na u východního konce ulice Hybešovy
Historie
Denominace 1990
Starší názvy Nádražní nám., Skeneova, Tatranská, aj.
Další údaje
Typ bulvár
Délka cca 580 m
Šířka 68 resp. 42, 33
Počet adres 5 (L)+11 (S)
PSČ 602 00
Kód ulice 33081
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Nádražní v současnosti, pohled na východ

Nádražní ulice je městská třída v Brně vedoucí podél severního průčelí výpravních budov hlavního nádraží a nádražní pošty, zhruba od stanic trolejbusu (před hotelem Grand) po lázně na konci Kopečné ulice.[1] Je nejrušnější ulicí v Brně, což je stav, který trvá přibližně od 70. let 19. století.[2] Její východní část je hlavním komunikačním uzlem v Brně, kde se dotýkají nebo protínají všechny druhy dopravy. Je prvním a ustavujícím úsekem brněnské Okružní třídy. V základních geometrických parametrech je bulvárem (dle tvaru, délky i šířky).

Historie[editovat | editovat zdroj]

Ulice byla postupně formována od konce napoleonských válek, kdy pozbyl městský fortifikační systém své základní poslání. Nejprve byla mezi 6. a 7. bastionem vytvořena dlouhá urovnaná plocha pro nácvik jízdy armádních důstojníků na koni. Na konci 30. let 19. století se stala západním předpolím nově vzniklého nádraží. Po většinu 19. století byl areál dnešní Nádražní tvořen dvěma relativně samostatnými městskými prostory:

  • širším, (východním) předprostorem formujícího se nádraží, od roku 1844 pojmenovaným Eisenbahngasse a také Bahn Ring Strasse (Nádražní třída),
  • a užším a delším (západním) úsekem začínajícím u zbytků Ferdinandovy brány[3], který se od roku 1867 jmenoval Skennegasse (Skeneova), od roku 1918 pak Nádražní, od roku 1950 pak Tatranská.[4]

Teprve od roku 1990 byly oba jmenované úseky, již dříve prostorově spojené, sjednoceny pod společným jménem a sledem polohových čísel.

Popis ulice[editovat | editovat zdroj]

Nádražní ulice vede od severovýchodu k jihozápadu v rovném, přímém úseku, v délce přibližně 660 metrů. Její geometrie je dána přímkovou spojnicí mezi někdejšími středy bastionů 6 a 7 a na východě hrotem mezilehlého ravelinu. V kratším (východním) úseku je široká přes 65 metrů, přičemž protilehlé fronty budov nejsou zcela rovnoběžné. V západním úseku je standardně široká 33 metrů a není tam vymezena vysokými uličními frontami. Nejvyšší bod ulice je naproti ústí Masarykovy ulice, ve východním úseku ulice klesá i v příčném profilu (jižní fronta je níže než severní). Ulice je číslována od východu k západu, jižní strana jsou lichá čísla a severní strana sudá čísla. Číslo orientační 1 má hlavní výpravní nádražní budova. V celém úseku je obsazena čtyřkolejným tramvajovým souběhem a ústí do ní celkem 6 tratí brněnské tramvajové sítě. V ulici jsou dvě velké tramvajové stanice (nazvané Hlavní nádraží a Nové Sady), každá se 4 nástupními hranami, jedna malá stanice (rovněž nesoucí název Hlavní nádraží) a konečná smyčka tramvajové linky č. 10 (rovněž Nové Sady). Dále je v ulici konečná stanice trolejbusů (nazvaná Hlavní nádraží). Na architektonické podobě Nádražní se podílelo několik významných architektů: Josef Oehm, Bohuslav Fuchs, Oskar Pořízka, Karel Kotas, Alena Šrámková či Jiří Suchomel. V prostoru ulice se silně uplatňuje i architektura někdejšího hotelu Padowetz od architekta Josepha Seiferta, i když ten do ní polohově ani organizačně nenáleží.

Stavební a architektonická část parteru přednádražního prostoru je častým předmětem kritiky.[5]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Nádražní, Encyklopedie města Brna
  2. Nádražní inːMojenamesti.cz
  3. Židovská-Zelená a Ferdinandova brána
  4. Historické pohlednice Nádražní
  5. Adam Gebrian, - rozbor nádraží a prostoru před nádražím

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Milena Flodrová, Seznam ulic města Brna s vývojem jejich pojmenování. Brno 1984
  • Milena Flodrová, Brněnské ulice a vývoj jejich názvů od 13. století po dnešek. Brno 1997. s. 160
  • Cecilie Hálová-Jahodová, Brno - stavební a umělecký vývoj města. Brno 1947
  • Karel Kuča, Brno, vývoj města, předměstí a připojených vesnic. Praha Baset 2000
  • František Kalivoda, Brno - budujeme město mezinárodních veletrhů. Brno 1958
  • Pavel Zatloukal, Brněnská architektura 1815 – 1915, Brno NPU 2006
  • Pavel Zatloukal, Brněnská okružní třída, Brno NPU 1997

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]