Myslíkové z Hyršova

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Myslíkové z Hyršova
(na Radlici a v Košířích)
Erb Myslíků z Hyršova
Erb Myslíků z Hyršova
země České královstvíČeské království České království
tituly měšťané, vladykové, rytíři, svobodní páni
zakladatel Matěj Myslík z Hyršova
rok založení 1530
větve rodu košířská a radlická
Pamětní deska na Myslíkovském domě v Praze

Myslíkové z Hyršova (též z Hiršova, Hyršowa) byli staročeský měšťanský, vladycký, rytířský a později i panský rod.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Matej Myslík z Hyršova byl povýšen roku 1530 na vladyku a již od roku 1527 byl radním Starého a Nového Města pražského. Adam I. Myslík z Hyršova, na Radlici a v Košířích byl vladyka a císařský sudí Nového Města, jenž byl v roce 1553 byl povýšen na vladyku a později do rytířského stavu. Zastával též funkci rady při úřadě Nejvyššího purkrabího. Se svou ženou Prudencií rozenou Doubravskou z Doubravy měl syny Jana, který získal Košíře (košířská větev) a Ladislava, která získal Radíč (radíčská větev). Pro zachování rodového majetku docházelo k uzavírání sňatků mezi bratranci a sestřenicemi. Adam III. ml. (syn Ladislava) a Kateřina (dcera Jana) měli čtyři doložené syny Jáchyma, Melichara, Jana Břeňka a Zikmunda Jana. Prudencie (dcera Ladislava) a Ludvík (syn Jana) měli společně dceru Reginu Kateřinu. Prudencie se podruhé provdala za Bedřicha Dvořeckého z Olbramovic a měla s ním další děti. Z Janovy i Ladislavovy větve pak pochází nejvýznamnější osobnost rodu Zikmund Jan Myslík z Hyršova, jenž získal titul barona.[1]

Regina Kateřina Myslíková z Hyršova se provdala za Jakuba Hoffmana a jejich potomci se usazují v Příbrami a posléze v Podbrdsku (Berounsku) jako kováři či mlynáři a to především ve vsích Osov a Běštín.[2] Někerými badateli je rod dokonce označován jako Hoffmanné z Hyršova.[3]

Erb[editovat | editovat zdroj]

Rudý fénix vstává z plamenů a v zobáku dřímá zlatý prsten to vše se odehrává na zeleném poli. V klenotu tentýž fénix v plamenech.

Členové rodu[editovat | editovat zdroj]

  • Adam I.Myslík z Hyršova
  • Adam II.st, Myslík z Hyršova
  • Matej Myslík z Hyršova (zakladatel rodu)
  • Mince Adama Myslíka z Hyršova a Prudencie roz. Doubravské z Doubravy
    Ludvík Myslík z Hyršova
  • Jan Myslík z Hyršova
  • Ladislav Myslík z Hyršova
  • Adam III. ml. Myslík z Hyršova
  • Václav Felix Myslík z Hyršova
  • Jindřich Myslík z Hyršova
Myslíkovský dům v Myslíkově ulici, v Praze-Novém Městě

Myslíkova ulice[editovat | editovat zdroj]

Ačkoli novoměstská Myslíkova ulice nese jméno tohoto rodu, pojmenování vzniklo omylem. Dům na rohu ulic Myslíkové a Spálené totiž nepatřil Adamu Myslíkovi, jak stojí na pamětní deska na domě, nýbrž Eliáši Myslichovi z Vilimštejna, komorníkovi při zemských deskách v 17. století.[4].

Příbuzenství[editovat | editovat zdroj]

Myslíkové z Hyršova (na Radlici a v Košířích) jsou příbuzní s rody Doubravští z Doubravy, Dvořečtí z Olbramovic, Zhudovští z Hyršova, Šturmové z Hirschfeldu, Smrčkové z Mnichu, Hrškové ze Mšena a Ježovskými z Lub. Také se skrze sňatek Zikmunda MyslíkaAlžbětou roz. Černínovou (o niž se ucházel také Václav Hýzrle z Chodů) spojili s Černíny z Chudenic. V druhém manželství se pak týž Zikmund oženil s hraběnkou Johanou Eusébií Barborou Millesimo-ze Žďáru.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Ottův slovník naučný 17. díl. [s.l.]: J. Otto, 1901. S. 938. 
  2. HRADECKÝ, Emil. Berní rula 26 – Kraj Podbrdský. 1952. vyd. [s.l.]: Praha: Státní pedagogické nakladatelství Praha S. 241. 
  3. HODYS, Josef. Památník okresu Dobříšského. [s.l.]: Politika v Praze, 1898. S. 121. 
  4. Adam Myslík z Hyršova na www.praha1.cz. www.praha1.cz [online]. [cit. 2015-10-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-05-11. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Vondráček, Dějiny (cit. pozn. 1) VI. Díl, kap. VI. Sňatek E. Černínové s Z. Myslíkem..., str. 98 -104

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]