Mračňák
Mračňák | |
---|---|
Květ mračňáku Abutilon x hybridum | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
Řád | slézotvaré (Malvales) |
Čeleď | slézovité (Malvaceae) |
Rod | mračňák (Abutilon) Mill., 1754 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Mračňák (Abutilon) je rod vyšších dvouděložných rostlin z čeledi slézovité (Malvaceae). Jsou to byliny i dřeviny s nápadnými květy a jednoduchými listy s dlanitou žilnatinou, rozšířené zejména v tropech a subtropech. Do České republiky je zřídka jako plevel zavlékán mračňák Theophrastův. Některé druhy a hybridy jsou pěstovány jako okrasné rostliny, mračňák Theophrastův je v Asii pěstován pro vlákna.
Popis
[editovat | editovat zdroj]Mračňáky jsou byliny, polokeře, keře nebo nevelké stromy s jednoduchými střídavými listy. Listy jsou většinou celistvé nebo výjimečně dlanitě laločnaté, řapíkaté, s dlanitou žilnatinou. Báze listů je srdčitá, na okraji jsou vroubkované nebo pilovité. Palisty jsou většinou opadavé. Květy jsou žluté nebo oranžové, řidčeji červené, často s tmavým středem, jednotlivé, v párech nebo v chudých okolících, které mohou být uspořádané ve vrcholových latách. Kalich je zvonkovitý, s 5 laloky. Kalíšek není vyvinut. Koruna je nálevkovitá až kolovitá, výjimečně trubkovitá, složená z 5 na bázi srostlých korunních lístků. Tyčinek je mnoho a jsou nahloučené na konci dlouhé trubičky vzniklé srůstem nitek. Semeník je svrchní, srostlý obvykle ze 7 až 20 plodolistů. V každém plodolistu je 2 až 9 vajíček. Čnělka je na konci rozvětvená, počet ramen odpovídá počtu plodolistů. Plod je poltivý (schizokarp), kulovitý až polokulovitý, za zralosti se rozpadající na 7 až 20 plůdků (merikarpií). Semena jsou ledvinovitá, lysá nebo lehce chlupatá.[1]
-
Květ mračňáku Abutilon menziesii
-
List a květ mračňáku Abutilon pictum
-
Plod mračňáku Theophrastova
Rozšíření
[editovat | editovat zdroj]Rod mračňák zahrnuje asi 200 druhů. Je rozšířen v tropech a subtropech celého světa. Některé druhy se rozšířily jako plevelné rostliny v tropických oblastech celého světa.[1] V Evropě se vyskytuje jediný druh, mračňák Theophrastův (Abutilon theophrasti), rozšířený od východního Středomoří po východní Asii.[2][3] V Jižní Americe se mračňáky vyskytují zejména v sušších vnitřních údolích And.[4]
V České republice není žádný druh původní, jako málo významný plevel je do teplejších oblastí zřídka zavlékán mračňák Theophrastův (Abutilon theophrasti).[2]
Rozlišovací znaky
[editovat | editovat zdroj]Od většiny jiných podobných slézovitých rostlin se mračňák liší nepřítomností kalíšku na květech a poltivými plody, rozpadajícími se na plůdky obsahující více semen. Charakteristický je též tvar plodů.[2][4]
Zástupci
[editovat | editovat zdroj]- mračňák indický (Abutilon indicum)
- mračňák Theophrastův (Abutilon theophrasti)
- mračňák velkolistý (Abutilon grandifolium)[2][5]
Význam
[editovat | editovat zdroj]Některé druhy mračňáku jsou pěstovány jako okrasné rostliny, zejména Abutilon pictum.[1] V České republice se jako pokojové rostliny pěstují zejména kříženci několika vesměs jihoamerických druhů, označované většinou jako Abutilon x hybridum.[2] V tropech a subtropech se jako okrasné rostliny pěstují americké druhy Abutilon chittendenii, A. megapotamicum a A. palmeri.[6] V českých botanických zahradách se lze zřídka setkat s některými dalšími druhy, jako je Abutilon sonneratianum či A. darwinii.[7]
Mračňák Theophrastův (A. theophrasti) je v Asii pěstován pro lýko, z něhož se zhotovují hrubší tkaniny, pytle a podobně. Má využití i jako léčivá rostlina a zdroj oleje.[8][1]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d TANG, Ya; GILBERT, Michael G.; DORR, Laurence J. Flora of China: Abutilon [online]. [cit. 2015-01-31]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d e SLAVÍK, Bohumil (editor). Květena České republiky 3. Praha: Academia, 1992. ISBN 80-200-1090-4.
- ↑ Flora Europaea [online]. Royal Botanic Garden Edinburgh. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b GENTRY, A.H. Wooden Plants of Northwest South America. Chicago: The Univ. of Chicago Press, 1996. ISBN 0226289435. (anglicky)
- ↑ Biolib [online]. Dostupné online.
- ↑ LLAMAS, Kirsten Albrecht. Tropical Flowering Plants. Cambridge: Timber Press, 2003. Dostupné online. ISBN 0-88192-585-3. (anglicky)
- ↑ Florius - katalog botanických zahrad [online]. Dostupné online.
- ↑ VALÍČEK, Pavel a kol. Užitkové rostliny tropů a subtropů. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0939-6.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Pokojové rostliny
- Tropické okrasné rostliny
- Subtropické okrasné rostliny
- Léčivé rostliny
- Slézovité
- Nepůvodní flóra Česka
- Flóra severní Afriky
- Flóra severovýchodní tropické Afriky
- Flóra východní tropické Afriky
- Flóra západní tropické Afriky
- Flóra jižní Afriky
- Flóra jižní tropické Afriky
- Flóra Makaronésie
- Flóra středozápadní tropické Afriky
- Flóra západního Indického oceánu
- Flóra Austrálie
- Flóra jihovýchodní Evropy
- Flóra střední Evropy
- Flóra východní Evropy
- Flóra Brazílie
- Flóra jihu Jižní Ameriky
- Flóra severu Jižní Ameriky
- Flóra Střední Ameriky
- Flóra západu Jižní Ameriky
- Flóra Karibiku
- Flóra jihovýchodu USA
- Flóra jihozápadu USA
- Flóra Mexika
- Flóra severozápadu USA
- Flóra středojihu USA
- Flóra středoseveru USA
- Flóra Číny
- Flóra jihozápadní Asie
- Flóra Arabského poloostrova
- Flóra Mongolska
- Flóra Střední Asie
- Flóra Tichomoří
- Flóra Indického subkontinentu
- Flóra Indočíny
- Flóra jihovýchodní Asie
- Flóra Papuasie