Přeskočit na obsah

Mordechaj Maisel

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Mordechaj Maisel
Narození1528
Praha
Úmrtí13. března 1601 (ve věku 72–73 let)
Praha
Místo pohřbeníStarý židovský hřbitov v Praze-Josefově (50°5′23″ s. š., 14°25′ v. d.)
Povolánípolitik, finančník, mecenáš a filantrop
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Tumba Mordechaje Maisla na Starém židovském hřbitověPraze

Mordechaj ben Šemuel Maisel (hebrejsky מרדכי בן שמואל מייזל, zkráceně Mordechaj Maisel, 1528, Praha13. března 1601 tamtéž) byl jednou z nejvýznamnějších osobností v historii pražskéčeské židovské komunity, zároveň jedním z nejbohatších měšťanů tzv. období rudolfinské Prahy. Byl primasem Židovského města pražského. V centru Prahy je po něm pojmenována Maiselova ulice.

Maisel pocházel z rodiny, která se usadila v Praze pravděpodobně nejpozději v 15. století. Nejstarším doloženým předkem Mordechaje Maisla je podle dosud dostupných pramenů jistý Meir Maisel, děd Mordechaje[1]. Ten měl postupně s dvěma ženami (Gitl a Dubra) několik dětí (Šelomo, Meir, Baruch, Mojžíš, Mordechaj aneb Markvart, Avraham Kalamář, Eliáš, Šťastný Kalamář a Dubra Kalamář)[2]

Nejstarší doposud doložený, v Praze usedlý Maisel je jistý rabín Jicchak Ajzik Maisles me-Prag (רבי יצחק אייזיק מייזליש מפראג; kol. 1425)[3]

Rodina odvozuje svůj původ o cca deset generací nazpět k babylónskému židovskému exilarchovi Mark Ukbovi[4][5].

Mordechaj Maisl se stal se úspěšným obchodníkembankéřem, mezi jehož klienty patřilo mnoho českých šlechticů i členů panovnického domu. Nakonec se stal „dvorním Židem“ císaře Rudolfa II. Byl také dlouholetým členem židovské rady starších a posléze primasem pražského židovského města.[6]

Za jeho působení došlo k nebývalému rozkvětu židovské komunity v Praze, ale i v Čechách. Zasloužil se také významně o výstavbu a dostavbu pražského ghetta, financoval stavbu několika synagog (Vysoká, Maiselova), vybudoval tzv. Židovskou radnici, nemocnici, tři klausy (studovny; koncem 17. stol. přebudováno na Klausovou synagógu), do kterých povolal jako hlavní teologickou a pedagogickou autoritu rabiho Jehudu Löwa ben Becalela (známý více jako rabi Löw).

Na své náklady také nechal vydláždit hlavní ulice v tehdejším Židovském městě, což byla do té doby věc velice neobvyklá. Podporoval tehdejší vědu a umění, ale také drobné řemeslníky a obchodníky, kterým půjčoval peníze za velice výhodných podmínek. Za své služby získal od císaře řadu privilegií, mimo osobní standartu (která byla umístěna v jeho synagoze, tj. Maiselově) také právo naložit se svým majetkem (který se odhadoval na půl milionu zlatých) podle vlastní vůle a odkázat ho komukoliv. Maisel totiž zůstal bezdětný. Císař Rudolf II. však tento svůj dekret nakonec sám nerespektoval. Když Mordechaj Maisel v roce 1601 zemřel – přesto, že se císař sám zúčastnil jeho pohřbu, což bylo v tehdejším historickém kontextu naprosto bezprecedentní – o několik dnů později nařídil konfiskaci celého jeho jmění.

Roku 1581 věnoval Mordechaj Maisel sumu 100 tolarů na stavbu sousedního kostela sv. Salvátora, což svědčí o zcela bezprecedentní tolerantní atmosféře a mírumilovné koexistenci odlišných vyznání v rámci tehdejší rudolfinské Prahy.[7]

Život a skutky Mordechaje Maisela jsou zaznamenány ve významné kronice Davida Ganse Cemach David („Ratolest Davidova“). Maisel je zde v humorné narážce na své jméno a vyhlášené bohatství nazván aramejským epitetem Achbara di šachav al addinarin, tedy „myš, která sedí na penězích“ (Maisel znamená v jazyce jidiš „myška“).

Jeho přímý příbuzný, nejpravděpodobněji prasynovec Eliáš ben Šemuel Maisel, byl významnou vůdčí osobností židovské obce v Kolíně, a je pochován na tamním Starém židovském hřbitově.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]