Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou je psychologická novela, kterou Arnošt Lustig napsal během 12 dní. Vychází ze skutečných událostí. Kniha vyšla roku 1964.

Historické reálie[editovat | editovat zdroj]

Lustigova novela je inspirována skutečnými událostmi. Roku 1943 zajali Němci na Sicílii skupinu židovských podnikatelů a pod záminkou, že je vymění za své zajaté důstojníky, od nich získali veškerý jejich majetek a jako nepotřebné je pak zabili. U postavy Kateřiny Horovitzové, která při cestě do plynové komory zabije německého důstojníka, se Lustig inspiroval osudem skutečné dívky, polské herečky, která stejně jako Kateřina vytrhla německému důstojníkovi zbraň a zastřelila ho, čímž sice unikla smrtícímu plynu, ale byla zastřelena. Lustig obě na sobě nezávislé události zakomponoval do své novely. Divadelní adaptace Lustigova románu měla 13. června 2012 premiéru v pražském Divadle pod Palmovkou, 13. července 2012 se uskutečnila premiéra verze upravené pro speciální divadelní vlak, který vyrazil do 14 krajských měst ČR a ve dnech 22.8.-26.8.2012 také do polského Krakova a Osvětimi.

Děj[editovat | editovat zdroj]

Novela líčí tragický osud skupiny židovských boháčů, kteří se zachránili před německým nacismem útěkem do USA, ale posléze (roku 1943) se vrátili do Itálie a padli do rukou nacistů. Následně byli převezeni do zajateckého tábora. Tam se jich ujímá důstojník SS, Němec Bedřich Brenske, jehož úkolem je vymámit od Židů peníze, které mají uložené na švýcarských kontech. Bedřich Brenske jim tedy přislíbí deportaci do USA, tedy záchranu života. Mluvčím celé skupiny se stane obchodník Herman Cohen, jenž se slituje nad mladou, krásnou polskou židovkou Kateřinou Horovitzovou, která je s rodinou (rodiče, dědeček a šest Kateřininých sester) transportována do koncentračního tábora v Osvětimi. Kateřina se tedy díky Cohenovi připojí k obchodníkům a má být spolu s nimi deportována do Ameriky, ale obchodníky stála její záchrana sto tisíc franků.

Brenske skupině sděluje, že budou vyměněni za zajaté německé důstojníky, všichni nastupují do vlaku a jedou směrem na Hamburk, kde na ně má čekat loď. Cestou z nich Brenske pod nejrůznějšími záminkami vyloudí mnoho peněz. Někteří začínají tušit, že se svobody nedočkají a že jde o podvod.

Kateřina nemá americký cestovní pas, ale získá ho tím, že se provdá za Cohena. Jsou oddáni v táboře, polským židovským rabínem Dajemem z Lodže. Židé však museli za všechno zaplatit. Brenske z nich postupně vymámil veškeré jejich peníze. Po návratu do tábora se kvůli údajné hygieně všichni Židé musí svléknout a jít do očistné místnosti. Tam už téměř všichni vědí, že nastal jejich konec. Vědí, že ve skutečnosti jsou v plynové komoře. Kateřině je přikázáno, aby nahá tančila před německým vojákem, ona mu ale hbitě sebere zbraň a dva vojáky postřelí. Brenske se vrací a vzniklou situaci vyřeší tím, že přikáže zastřelit Kateřinu i ostatní obchodníky.

Hlavní postavy[editovat | editovat zdroj]

  • Kateřina Horovitzová: v novele se jí nedostává sice největšího prostoru, její postava má ale výraznou symbolickou funkci, zastupuje ‚‚ženský princip‘‘ a spojuje ho s příslušnými mýty, zejména biblickými.
  • Bedřich Brenske: vlídně se tvářící nacistický důstojník, demagog a manipulátor,
  • Herman Cohen: mluvčí skupiny zajatých bohatých židů.
  • krejčí a rabín Dajem - Důležitá pro rozvíjení děje je dvojice židovských postav z osvětimského tábora, krejčí a rabín Dajem. Objevují se ve zlomových okamžicích a pomáhají čtenáři předvídat události a přisuzovat jim správný význam.

Filmová adaptace[editovat | editovat zdroj]

Roku 1965 byl natočen československý televizní film Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou, režie: Antonín Moskalyk, hrají: Jiří Adamíra, Martin Růžek, Lenka Fišerová, Vladimír Ráž, Čestmír Řanda, Miloš Nedbal, Jiří Bruder, Felix Le Breux, Ilja Prachař, Vladimír Hlavatý, Otto Šimánek, Antonín Molčík, hudba: Luboš Fišer.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]