Mkrtič Armen

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Mkrtič Armen
Spisovatelova pamětní deska v Jerevanu
Rodné jméno Մկրտիչ Գրիգորի Հարությունյան
Narození 14. prosince 1906
Gjumri, Ruské impériumRuské impérium Ruské impérium
Úmrtí 22. prosince 1972 (ve věku 66 let)
Jerevan, Sovětský svazSovětský svaz Sovětský svaz
Příčina úmrtí nemoc
Povolání překladatel, romanopisec, básník, prozaik a spisovatel
Národnost arménská
Žánr novela a povídka
Významná díla Zázračný pramen
Ocenění Řád rudého praporu práce
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mkrtič Armen, v arménštině Մկրտիչ Արմեն, vlastním jménem Mkrtič Harutjunjan (27. prosince 1906, Gjumri22. prosince 1972, Jerevan) byl sovětský arménský prozaik.

Život[editovat | editovat zdroj]

Mrktič Armen se narodil v Gjumri jako syn řemeslníka. V mládí byl aktivní komsomolec, v letech 1937-1945 byl internován pro údajnou protilidovou činnost, po válce byl rehabilitován. Nejprve psal agitační scénky a povídky ze života komsomolců, později novely novely i romány.

Nejznámějším a zřejmě nejlepším jeho dílem je novela Heghnar aghbjur (1935, Hegnařin pramen. česky jako Zázračný pramen), romantický příběh několika nešťastných lásek, odehrávající se v meziválečné době v Gjumri blízko tureckých hranic, kde se střetává arménský a turecký svět a tedy zároveň křesťanská a islámská morálka. Jejími hlavními postavami je stavitel pramenů Mkrtič a jeho krásná žena Hegnar.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Širkanal (1926, Šiřacký kanál), sbírka povídek,
  • Komeritakan patmvackner (1929, Komsomolské povídky),
  • Gagatneri jerg (1933, Píseň vrcholů), sbírka povídek,
  • Heghnar aghbjur (1935, Hegnařin pramen), novela známá i ve zdramatizované, filmové a televizní podobě,
  • Aradžín patkommer (1934, První komsomolci), román,
  • Jasva (1953), novela,
  • Voske hndzal (1957, Zlatá číše), novela.

Filmové adaptace[editovat | editovat zdroj]

Česká vydání[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Slovník sovětských spisovatelů I., Odeon, Praha 1976, str. 191

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]