Miroslav Svoboda (politik ČSL)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Ing. Miroslav Svoboda
poslanec Národního shromáždění ČSSR
Ve funkci:
1960 – 1964
Ve funkci:
1964 – 1968
poslanec Federálního shromáždění (SL)
Ve funkci:
1969 – 1970
poslanec České národní rady
Ve funkci:
1969 – ???
Stranická příslušnost
ČlenstvíČs. str. lidová

Narození25. září 1922
Hlásná Třebáň
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí2. července 1988
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materVŠ zemědělská Praha
Profesepolitik
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Miroslav Svoboda (25. září 1922 Hlásná Třebáň2. července 1988 Praha[1][2]) byl český a československý politik Československé strany lidové a poúnorový poslanec Národního shromáždění ČSSR, Sněmovny lidu Federálního shromáždění a České národní rady.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Po absolvování obecné školy v Karlštejně studoval na reálném gymnáziu v Berouně. V letech 19411945 pracoval na hospodářství svých rodičů. V letech 19451949 navštěvoval Vysokou školu zemědělského a lesního inženýrství v Praze. Pak v letech 19491952 působil coby soukromě hospodařící rolník. Od roku 1952 byl agronomem JZD Hlásná Třebáň, od roku 1962 JZD Proletář Mořina. V letech 19671968 byl předsedou JZD Pokrok Svinaře. Od roku 1946 byl členem ČSL a v letech 19481960 členem MNV Hlásná Třebáň.[3]

Ve volbách roku 1960 byl zvolen za ČSL do Národního shromáždění ČSSR za Středočeský kraj. Mandát obhájil ve volbách v roce 1964. V Národním shromáždění zasedal až do konce jeho funkčního období v roce 1968.[4][5][6]

K roku 1968 se profesně uvádí jako náměstek ministra zemědělství a výživy z obvodu Radotín.[7] Tuto funkci zastával od poloviny července 1968 do začátku roku 1970. V roce 1968 mu bylo uděleno vyznamenání Za vynikající práci.[3]

Po federalizaci Československa usedl roku 1969 do Sněmovny lidu Federálního shromáždění (volební obvod Radotín), kde setrval do listopadu 1970, kdy rezignoval na poslaneckou funkci.[8] Od roku 1969 zasedal i v České národní radě.[9]

Po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa byl jedním z deseti poslanců Národního shromáždění, kteří se na podzim 1968 zdrželi hlasování při schvalování smlouvy o „dočasném pobytu“ sovětských vojsk na území ČSSR, která měla legalizovat Moskevský protokol. Ústřední výbor Komunistické strany Československa ho pak s nástupem normalizace zařadil na seznam „představitelů a exponentů pravice“. V té době je uváděn jako náměstek ministra zemědělství České socialistické republiky. Pak odešel z veřejného dění.[10][3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Miroslav Svoboda [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-02-14]. Dostupné online. (česky) 
  2. PEHR, Michal, Cestami křesťanské politiky, Akropolis 2007, str. 250
  3. a b c PEHR, Michal, Cestami křesťanské politiky, Akropolis 2007, str. 251
  4. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-02-14]. Dostupné online. (česky) 
  5. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-02-14]. Dostupné online. (česky) 
  6. BOX-FOLDER-REPORT: 17-1-99 TITLE:On the Eve of Elections [online]. osaarchivum.org [cit. 2012-02-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-08. (anglicky) 
  7. 26. schůze [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-02-14]. Dostupné online. (česky) 
  8. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-02-14]. Dostupné online. (česky) 
  9. 1. schůze [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-02-14]. Dostupné online. (česky) 
  10. Seznam osob doporučených k zařazení do jednotné centrální evidence představitelů a exponentů pravice ústředním výborem KSČ [online]. totalita.cz [cit. 2012-02-14]. Dostupné online. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]