Přeskočit na obsah

Miroslav Svoboda (politik ČSL)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ing. Miroslav Svoboda
poslanec Národního shromáždění ČSSR
Ve funkci:
1960 – 1964
Ve funkci:
1964 – 1968
poslanec Federálního shromáždění (SL)
Ve funkci:
1969 – 1970
poslanec České národní rady
Ve funkci:
1969 – ???
Stranická příslušnost
ČlenstvíČs. str. lidová

Narození25. září 1922
Hlásná Třebáň
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí2. července 1988 (ve věku 65 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materVŠ zemědělská Praha
Profesepolitik
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Miroslav Svoboda (25. září 1922 Hlásná Třebáň2. července 1988 Praha[1][2]) byl český a československý politik Československé strany lidové a poúnorový poslanec Národního shromáždění ČSSR, Sněmovny lidu Federálního shromáždění a České národní rady.

Po absolvování obecné školy v Karlštejně studoval na reálném gymnáziu v Berouně. V letech 19411945 pracoval na hospodářství svých rodičů. V letech 19451949 navštěvoval Vysokou školu zemědělského a lesního inženýrství v Praze. Pak v letech 19491952 působil coby soukromě hospodařící rolník. Od roku 1952 byl agronomem JZD Hlásná Třebáň, od roku 1962 JZD Proletář Mořina. V letech 19671968 byl předsedou JZD Pokrok Svinaře. Od roku 1946 byl členem ČSL a v letech 19481960 členem MNV Hlásná Třebáň.[3]

Ve volbách roku 1960 byl zvolen za ČSL do Národního shromáždění ČSSR za Středočeský kraj. Mandát obhájil ve volbách v roce 1964. V Národním shromáždění zasedal až do konce jeho funkčního období v roce 1968.[4][5][6]

K roku 1968 se profesně uvádí jako náměstek ministra zemědělství a výživy z obvodu Radotín.[7] Tuto funkci zastával od poloviny července 1968 do začátku roku 1970. V roce 1968 mu bylo uděleno vyznamenání Za vynikající práci.[3]

Po federalizaci Československa usedl roku 1969 do Sněmovny lidu Federálního shromáždění (volební obvod Radotín), kde setrval do listopadu 1970, kdy rezignoval na poslaneckou funkci.[8] Od roku 1969 zasedal i v České národní radě.[9]

Po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa byl jedním z deseti poslanců Národního shromáždění, kteří se na podzim 1968 zdrželi hlasování při schvalování smlouvy o „dočasném pobytu“ sovětských vojsk na území ČSSR, která měla legalizovat Moskevský protokol. Ústřední výbor Komunistické strany Československa ho pak s nástupem normalizace zařadil na seznam „představitelů a exponentů pravice“. V té době je uváděn jako náměstek ministra zemědělství České socialistické republiky. Pak odešel z veřejného dění.[10][3]

  1. Miroslav Svoboda [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-02-14]. Dostupné online. 
  2. PEHR, Michal, Cestami křesťanské politiky, Akropolis 2007, str. 250
  3. a b c PEHR, Michal, Cestami křesťanské politiky, Akropolis 2007, str. 251
  4. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-02-14]. Dostupné online. 
  5. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-02-14]. Dostupné online. 
  6. BOX-FOLDER-REPORT: 17-1-99 TITLE:On the Eve of Elections [online]. osaarchivum.org [cit. 2012-02-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-08. (anglicky) 
  7. 26. schůze [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-02-14]. Dostupné online. 
  8. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-02-14]. Dostupné online. 
  9. 1. schůze [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-02-14]. Dostupné online. 
  10. Seznam osob doporučených k zařazení do jednotné centrální evidence představitelů a exponentů pravice ústředním výborem KSČ [online]. totalita.cz [cit. 2012-02-14]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]