Milan Šrejber
| Milan Šrejber | |
|---|---|
 Milan Šrejber (2018) | |
| Stát |  Československo |
| Datum narození | 30. prosince 1963 (60 let) |
| Místo narození | Praha, Československo |
| Bydliště | Praha, Česko |
| Výška | 204 cm |
| Hmotnost | 98 kg |
| Držení rakety | pravou rukou, |
| Výdělek | 898 323 USD |
| Dvouhra | |
| Poměr zápasů | 128–129 |
| Tituly | 1 |
| Nejvyšší umístění | 23. místo (13. října 1986) |
| Dvouhra na Grand Slamu | |
| Australian Open | 1. kolo (1987) |
| French Open | 3. kolo (1987) |
| Wimbledon | 3. kolo (1986, 1990) |
| US Open | čtvrtfinále (1986) |
| Čtyřhra | |
| Poměr zápasů | 67–70 |
| Tituly | 2 |
| Nejvyšší umístění | 37. místo (12. června 1989) |
| Čtyřhra na Grand Slamu | |
| Australian Open | 4. kolo (1987) |
| French Open | čtvrtfinále (1990) |
| Wimbledon | 2. kolo (1987, 1989) |
| US Open | 3. kolo (1989) |
| Údaje v infoboxu aktualizovány dne 26. leden 2008 Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
| Přehled medailí | ||
|---|---|---|
 Tenis na LOH
| ||
| bronz | 1988 Soul | čtyřhra mužů |
Milan Šrejber (* 30. prosince 1963) je podnikatel a bývalý profesionální tenista v období 1985–1991 a reprezentant Československa. Na olympijských hrách v Soulu 1988 získal bronzovou medaili v deblu. Je rozvedený a má jednoho syna a dceru.
Sportovní kariéra
[editovat | editovat zdroj]Milan Šrejber patří do úspěšné generace českých tenistů 80. let. V roce 1984 nastoupil ve svých 19 letech mezi profesionály, o dva roky později byl již mezi nejlepšími sto hráči světa a v první stovce se držel dalších pět let. Nejvýše se vypracoval na 23. místo žebříčku ATP v roce 1986.
Hlavními zbraněmi byla agresivní útočná hra a drtivý servis (vynesl mu přezdívku „Mistr Bum“), ke kterému mu pomáhalo i to, že byl s 204 cm nejvyšším hráčem ATP tour. Během kariéry reprezentoval Československo v Davis Cupu a s Miloslavem Mečířem pro něj vybojoval i bronz na Letních olympijských hrách v Soulu roku 1988. Svou profesionální kariéru ukončil v roce 1991 kvůli potížím se zrakem.
Podnikání
[editovat | editovat zdroj]Po ukončení založil privatizační fond Šrejber Tennis Investing (ŠTI) a účastnil se kupónové privatizace.[1] Do podnikání investoval peníze, které získal v předchozích letech jako tenista. Celkově spravoval v rámci 3 investičních fondů desítky tisíc kupónových knížek.
V lednu 1994 se stal předsedou představenstva nově založené akciové společnosti Pankrác, místopředsedy představenstva se stali Michael Kocáb a Oldřich Lichtenberg.[2] V roce 1995 se stal předsedou představenstva nově založené akciové společnosti Moravia Steel, která na základě usnesení vlády Václava Klause od Fondu národního majetku koupila 50,92 % akcií společnosti Třinecké železárny za 2,6 mld. Kč.[3]
Spojení s politikou
[editovat | editovat zdroj]Milan Šrejber vždy otevřeně podporoval pravici a ODS věnoval celkem 7,5 milionu korun, Občanská demokratická strana pravděpodobně jejich část vykazovala na fiktivní dárce Lajose Bácse a Radjiva Sinha.[4][5]. Po pádu vlády a předčasných volbách v roce 1998 se dostala k moci opoziční ČSSD, která vyhlásila akci Čisté ruce, v jejímž rámci podalo Ministerstvo financí trestní oznámení na Milana Šrejbera (známého sponzora ODS) za údajné pochybení při správě fondů, které spravovala.
Justiční aféra
[editovat | editovat zdroj]Případ Milana Šrejbera projednával Městský soud v Praze, od počátku ho doprovázel značný zájem médií. Milan Šrejber byl odsouzen na 5,5 roku nepodmíněně za zneužití informací v obchodním styku. Celá kauza vykazovala řadu známek nestandardních postupů a politických tlaků. Městský soud rozhodl na základě výroku jednoho soudního znalce Igora Strejce, i když ostatních osm vypovědělo, že k žádnému porušení zákona a ani k poškození akcionářů nedošlo. Igor Strejc byl přitom v době, kdy posudek psal, sám vyšetřován kvůli trestnímu oznámení.[6] Měsíc po vypracování posudku na případ Milana Šrejbera bylo ale jeho obvinění odloženo. Na Strejcově případu přitom pracovali policisté z odboru pro hospodářskou kriminalitu, který řešil i kauzu Milana Šrejbera.
Na základě těchto a dalších pochybení rozsudek zrušil Nejvyšší soud a Milana Šrejbera osvobodil. V roce 2007 bylo celé stíhání na základě mnoha znaleckých posudků, které shodně tvrdily, že nedošlo k žádnému poškození akcionářů, zastaveno. Milan Šrejber strávil ve vězení celkem 131 dní.[7]
Související články
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Obchodní rejstřík na justice.cz, IČ 43873553
- ↑ Obchodní rejstřík na justice.cz, IČ 60193077
- ↑ Účetní závěrka MORAVIA STEEL a.s. za rok 1996, auditor Ernst & Young Audit s.r.o.
- ↑ Novák je nevinen, rozhodl soud – iDNES.cz, 8. 6. 2000
- ↑ Novák znal celou pravdu už dávno – iDNES.cz, 9. 6. 2000
- ↑ heslo Milan Šrejbr Archivováno 27. 1. 2011 na Wayback Machine., ervinca.blog.cz, zveřejněno 30. března 2009 v 10:28.
- ↑ Šrejber, bbc.co.uk, interview.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Milan Šrejber na Wikimedia Commons - (česky) Oficiální webové stránky Milana Šrejbera
- (anglicky) Profil Milana Šrejbra na webu ATP Tour
- (anglicky) Profil Milana Šrejbra Archivováno 5. 6. 2011 na Wayback Machine. na webu Mezinárodní tenisové federace
- (anglicky) Profil Milana Šrejbra na webu Davisova poháru
- Milan Šrejber v databázi Olympedia (anglicky)
