Přeskočit na obsah

Milan Šrejber

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Milan Šrejber
Milan Šrejber (2018)
Milan Šrejber (2018)
StátČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Datum narození30. prosince 1963 (60 let)
Místo narozeníPraha, Československo
BydlištěPraha, Česko
Výška204 cm
Hmotnost98 kg
Držení raketypravou rukou,
Výdělek898 323 USD
Dvouhra
Poměr zápasů128–129
Tituly1
Nejvyšší umístění23. místo (13. října 1986)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open1. kolo (1987)
French Open3. kolo (1987)
Wimbledon3. kolo (1986, 1990)
US Openčtvrtfinále (1986)
Čtyřhra
Poměr zápasů67–70
Tituly2
Nejvyšší umístění37. místo (12. června 1989)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open4. kolo (1987)
French Openčtvrtfinále (1990)
Wimbledon2. kolo (1987, 1989)
US Open3. kolo (1989)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 26. leden 2008
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Olympijské kruhy Tenis na LOH
bronz 1988 Soul čtyřhra mužů

Milan Šrejber (* 30. prosince 1963) je podnikatel a bývalý profesionální tenista v období 19851991 a reprezentant Československa. Na olympijských hrách v Soulu 1988 získal bronzovou medaili v deblu. Je rozvedený a má jednoho syna a dceru.

Sportovní kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Milan Šrejber patří do úspěšné generace českých tenistů 80. let. V roce 1984 nastoupil ve svých 19 letech mezi profesionály, o dva roky později byl již mezi nejlepšími sto hráči světa a v první stovce se držel dalších pět let. Nejvýše se vypracoval na 23. místo žebříčku ATP v roce 1986.

Hlavními zbraněmi byla agresivní útočná hra a drtivý servis (vynesl mu přezdívku „Mistr Bum“), ke kterému mu pomáhalo i to, že byl s 204 cm nejvyšším hráčem ATP tour. Během kariéry reprezentoval Československo v Davis Cupu a s Miloslavem Mečířem pro něj vybojoval i bronz na Letních olympijských hrách v Soulu roku 1988. Svou profesionální kariéru ukončil v roce 1991 kvůli potížím se zrakem.

Podnikání

[editovat | editovat zdroj]

Po ukončení založil privatizační fond Šrejber Tennis Investing (ŠTI) a účastnil se kupónové privatizace.[1] Do podnikání investoval peníze, které získal v předchozích letech jako tenista. Celkově spravoval v rámci 3 investičních fondů desítky tisíc kupónových knížek.

V lednu 1994 se stal předsedou představenstva nově založené akciové společnosti Pankrác, místopředsedy představenstva se stali Michael Kocáb a Oldřich Lichtenberg.[2] V roce 1995 se stal předsedou představenstva nově založené akciové společnosti Moravia Steel, která na základě usnesení vlády Václava Klause od Fondu národního majetku koupila 50,92 % akcií společnosti Třinecké železárny za 2,6 mld. Kč.[3]

Spojení s politikou

[editovat | editovat zdroj]

Milan Šrejber vždy otevřeně podporoval pravici a ODS věnoval celkem 7,5 milionu korun, Občanská demokratická strana pravděpodobně jejich část vykazovala na fiktivní dárce Lajose Bácse a Radjiva Sinha.[4][5]. Po pádu vlády a předčasných volbách v roce 1998 se dostala k moci opoziční ČSSD, která vyhlásila akci Čisté ruce, v jejímž rámci podalo Ministerstvo financí trestní oznámení na Milana Šrejbera (známého sponzora ODS) za údajné pochybení při správě fondů, které spravovala.

Justiční aféra

[editovat | editovat zdroj]

Případ Milana Šrejbera projednával Městský soud v Praze, od počátku ho doprovázel značný zájem médií. Milan Šrejber byl odsouzen na 5,5 roku nepodmíněně za zneužití informací v obchodním styku. Celá kauza vykazovala řadu známek nestandardních postupů a politických tlaků. Městský soud rozhodl na základě výroku jednoho soudního znalce Igora Strejce, i když ostatních osm vypovědělo, že k žádnému porušení zákona a ani k poškození akcionářů nedošlo. Igor Strejc byl přitom v době, kdy posudek psal, sám vyšetřován kvůli trestnímu oznámení.[6] Měsíc po vypracování posudku na případ Milana Šrejbera bylo ale jeho obvinění odloženo. Na Strejcově případu přitom pracovali policisté z odboru pro hospodářskou kriminalitu, který řešil i kauzu Milana Šrejbera.

Na základě těchto a dalších pochybení rozsudek zrušil Nejvyšší soud a Milana Šrejbera osvobodil. V roce 2007 bylo celé stíhání na základě mnoha znaleckých posudků, které shodně tvrdily, že nedošlo k žádnému poškození akcionářů, zastaveno. Milan Šrejber strávil ve vězení celkem 131 dní.[7]

Související články

[editovat | editovat zdroj]
  1. Obchodní rejstřík na justice.cz, IČ 43873553
  2. Obchodní rejstřík na justice.cz, IČ 60193077
  3. Účetní závěrka MORAVIA STEEL a.s. za rok 1996, auditor Ernst & Young Audit s.r.o.
  4. Novák je nevinen, rozhodl soud – iDNES.cz, 8. 6. 2000
  5. Novák znal celou pravdu už dávno – iDNES.cz, 9. 6. 2000
  6. heslo Milan Šrejbr Archivováno 27. 1. 2011 na Wayback Machine., ervinca.blog.cz, zveřejněno 30. března 2009 v 10:28.
  7. Šrejber, bbc.co.uk, interview.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]