Přeskočit na obsah

Michel Chossudovsky

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Michel Chossudovsky
Michel Chossudovsky (28. ledna 2017)
Michel Chossudovsky (28. ledna 2017)
Narození1946
Ottawa
Povoláníekonom, spisovatel, výzkumník, profesor, mírový aktivista a konspirační teoretik
Alma materManchesterská univerzita
Severokarolínská univerzita v Chapel Hill
RodičeEvgeny Chossudovsky
Web oficiální stránka
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Michel Chossudovsky (* 1946) je kanadský ekonom, poradce, novinář a spisovatel literatury faktu. Je emeritním profesorem ekonomie na univerzitě v Ottawě.[1][2] Od roku 2001 je prezidentem a ředitelem Centra pro výzkum globalizace, které publikuje konspirační teorie a falešné zprávy.[3][4][5] Chossudovsky sám je propagátorem konspiračních teorií o 11. září.[6][7]

Životopis

[editovat | editovat zdroj]

Chossudovsky se narodil ruskému židovskému emigrantu, diplomatu Evgeny Chossudovskému a irské protestantce Rachel Sullivanové.[8] V roce 1968 byl přijat na univerzitu v Ottawě.[9] Učil jako hostující profesor na akademické půdě v západní Evropě, Jižní Americe a jihovýchodní Asii, fungoval jako ekonomický poradce ve vládách rozvojových zemí a pracoval jako konzultant pro mezinárodní organizace včetně projektů jako jsou Rozvojový program OSN (UNDP), Africká rozvojová banka, Africký institut Spojených národů pro ekonomický rozvoj a plánování (AIEDEP), Fond obyvatelstva OSN (UNFPA), Mezinárodní organizace práce (ILO), Světová zdravotnická organizace (WHO), Ekonomický výbor OSN pro Latinskou Ameriku a Karibskou oblast (ECLAC). V roce 1999 se Chossudovsky přidal k Mezinárodnímu fondu pro výzkum míru a budoucnosti jako poradce.

Chossudovsky je bývalý prezident Kanadské asociace výzkumu Latinské Ameriky a Karibiku. Je členem organizací, které zahrnují Výbor na fiskální a ekonomické reformy (COMER), Geopolitickou drogovou hlídku (OGD) a Mezinárodní koncil lidského zdraví (IPHC).

Je aktivním členem protiválečného hnutí v Kanadě, rozsáhle psal o válce v Jugoslávii. Byl angažován v propagaci alternativních teorií o útocích na New York 11. září 2001. Jeho článek Pravda skrytá za 9/11: Kdo je Usáma bin Ládin byl pravděpodobně vůbec prvním, který zpochybňoval Bushovo tvrzení, že bin Ladin je za útoky na Světové obchodní centrum a Pentagon zodpovědný.[zdroj?] Je častým přispěvatelem do periodik Le Monde diplomatique, Third World Resurgence (Vzkříšení třetího světa) a Covert Action Quarterly (Čtvrtletník tajných operací). Jeho publikace byly přeloženy do více než dvaceti jazyků. Jeho poslední kniha nese název America's "War on Terrorism“ (Americká „Válka proti terorismu“). Píše v angličtině a francouzštině.

Centrum pro výzkum globalizace

[editovat | editovat zdroj]

V roce 2001 založil Centrum pro výzkum globalizace (Centre for Research on Globalization) a stal se ředitelem a redaktorem. Společnost se sídlem v Montrealu se profiluje jako nezávislá výzkumná a mediální organizace, která poskytuje analýzy témat, která nejsou pokryta mainstreamovými médii.[10]

Centrum pro výzkum globalizace je známo propagací konspiračních teorií a nepravd.[4][5][11][12][13]

Jako příklady propagovaných konspiračních teorií lze uvést „Nový světový řád“, očkování jako spiknutí farmaceutického průmyslu,[11] použití jaderných zbraní USA v Iráku a Afghánistánu, nebezpečí geneticky modifikovaných rostlin, CIA jako původce Islámského státu, chemtrails, HAARP, popírání genocidy v Bosně či Rwandě, nasazení chemických zbraní v Sýrii, které vlády Spojených států, Velké Británie, Turecka, Saúdské Arábie, Francie, Izraele připisují Bašáru Asadovi,[12] a mnoha dalších včetně spekulací o účasti USA na státním převratu v Íránu.[14]

Bibliografie

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Michel Chossudovsky na anglické Wikipedii.

  1. Michel Chossudovsky [online]. University of Ottawa [cit. 2014-09-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 6 December 2013. 
  2. Faculty of Social Sciences; Department of Economics [online]. University of Ottowa. [1] Dostupné online]. 
  3. How a pair of self-publicists wound up as apologists for Assad. The Economist. 14 April 2017. Dostupné online [cit. 14 April 2017]. 
  4. a b POGATCHNIK, Shawn. AP FACT CHECK: Irish "slavery" a St. Patrick's Day myth. abcnews.go.com. ABC News. Dostupné v archivu pořízeném dne 16 March 2017. 
  5. a b TSANG, Derek. Bloggers: Edward Snowden leaked NSA documents show U.S., Israel created Islamic State [online]. PunditFact, 19 August 2014 [cit. 2017-03-21]. Dostupné online. 
  6. KAKUTANI, Michiko. Osama Bin Laden's Bookshelf Reflects His Fixation on West. www.nytimes.com. The New York Times, 21 May 2015. Dostupné online [cit. 30 March 2017]. ISSN 0362-4331. 
  7. EDWARDS, Phil. The 8 craziest conspiracy theories on Osama bin Laden's bookshelf [online]. vox.com, 20 May 2015 [cit. 2017-03-30]. Dostupné online. 
  8. Evgeny Chossudovsky: Writer with a distinguished UN career. globalresearch.ca. The Irish Times, 28 January 2006. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 23 October 2012. 
  9. ONEILL, Juliet. Battling Mainstream Economics. globalresearch.ca. Ottawa Citizen, 5 January 1998. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 5 December 2003. 
  10. About Global Research [online]. Centre for Global Research on Globalization [cit. 2017-03-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 29 March 2017. 
  11. a b KATA, Anna. A postmodern Pandora's box: Anti-vaccination misinformation on the Internet. Vaccine. Elsevier BV, 2010, s. 1709–1716. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-08-09. DOI 10.1016/j.vaccine.2009.12.022. 
  12. a b IDREES AHMAD, Muhammad. The New Truthers: Americans Who Deny Syria Used Chemical Weapons [online]. New Republic, 12 September 2013 [cit. 2017-03-30]. Dostupné online. 
  13. VARNER, Natasha. The curious origins of the 'Irish slaves' myth [online]. Public Radio International, 17 March 2017 [cit. 2017-03-30]. Dostupné online. 
  14. The Real Iranian Hostage Story from the Files of Fara Mansoor [online]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 01 April 2020. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]