Mišpule obecná

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Wikipedie:Jak číst taxoboxMišpule obecná
alternativní popis obrázku chybí
Mišpule obecná (Mespilus germanica)
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše vyšší rostliny (Cormobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád růžotvaré (Rosales)
Čeleď růžovité (Rosaceae)
Rod mišpule (Mespilus)
Binomické jméno
Mespilus germanica
L.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mišpule obecná (Mespilus germanica) je druh rostlin patřící do čeledi růžovité (Rosaceae). Plody jsou jedlé. Nezralé chutnají tříslovitě, dozrávají po přemrznutí a změknutí, jsou chutné se specifickou hruškovou chutí, oceňované i pro zdravotní účinky. Druh lze použít jako okrasnou rostlinu.

Synonyma[editovat | editovat zdroj]

Je také používáno synonymum mišpule německá.[2] Mezi méně používaná synonyma patří:[3]

  • nišpule (Černý 1517)
  • nyšpule česká
  • vlaská (Hájek 1562)
  • myšpule česká (Zalužanský 1592)
  • nyšpulový strom (Veleslavín 1598)
  • mišpule domácí (Presl 1819)
  • mišpuloň domácí (Opiz 1852)
  • mišpule domácí (Čelakovský 1879)

Pokud je druh Mespilus germanica zařazen do rodu hloh Crataegus, správný vědecký název tohoto druhu je Crataegus germanica.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Často pěstována ve středověku jako ovocná dřevina, ve střední Evropě se pěstuje od 12. století.[4][3]  Je ale možné, že je pěstována již 3000 let.[5] Starověký řecký geograf Strabón zmiňuje  μέσπιλον (mespilon) v publikaci Geographica , kniha 16, kapitola 4.[6]

Byla pěstována v Řecku v době asi 700 př.nl, a v Římě asi 200 let před naším letopočtem. V 17. a 18. století byla vytlačena jinými druhy ovoce, a je dnes pěstována okrajově, spíše znalci tohoto druhu ovoce.

Borka.

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Pochází z oblasti Malé Asie, oblasti Kavkazu a severního Íránu.[4] V ČR se vzácně vyskytují i zplanělé rostliny.[3]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Je to listnatý opadavý keř (zřídka malý strom ) dorůstá výšky 5 m a nepravidelně rozložitým habitusem koruny. Listy jsou celokrajné 7-12 cm dlouhé, zelené, kožovité, ochlupené. Kvete v květnu nápadně velkými květy s bílými korunními lístky. Plody jsou malvice, kulovité, ochlupené, hnědě zbarvené. Dřevo je červenavě bílé, tvrdé, pevné a velmi houževnaté.[4] Mladé výhony planých rostlin mají trny, ty zcela chybí u kulturních odrůd.[7]

Počet chromozomů 2n = 32 nebo 2n = 34 . [7]

Obsahové látky[editovat | editovat zdroj]

Plody obsahují asi sedmdesát pět procent vody, deset procent cukru, vitamíny (C a B2), vlákninu, třísloviny, kyseliny (nejvíce kyseliny jablečné).a ve větším množství minerální látky jako vápník, hořčík, draslík a sodík.[8][9]

Květ.

Použití[editovat | editovat zdroj]

Je používána jako okrasná rostlina pro nápadné květy a plody. Plody jsou používány ke konzumaci jako ovoce, zrají po prvních mrazech. Je považovaná za cenné ovoce pro obsah vlákniny, jenž působí proti rakovině tlustého střeva a může snížit i riziko vzniku žlučových kamenů, zvyšuje mikrobiální činnost ve prospěch bifidogenních bakterií. Ze zralých, změklých plodů lze snadno vyrobit velmi chutnou zavařeninu. Nevýhodou mišpulí je obtížná manipulace se zralými měkkými plody, jejichž slupka se snadno trhá.


Íránu se ovoce, listí, kůra a dřevo stromu používaly jako léky na některá onemocnění, včetně průjmu, nadýmání žaludku, abscesy v krku a horečku.[10]

Pěstování[editovat | editovat zdroj]

Mišpule vyžaduje teplé a chráněné polohy.[3] Preferuje vápenitou, propustnou humózní půdu.[4] podle jiných zdrojů mírně kyselou. Snese přísušky.

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Jako ovocný strom nebo keř je rozmnožována vegetativně, roubováním nebo očkováním na hloh, kdouloň, hruškový semenáč, nebo jeřáb, ale množí se někdy i samovolně, generativně.

Choroby a škůdci[editovat | editovat zdroj]

Druh je zřídka poškozován hmyzem nebo chorobou. Listy mohou poškozovat larvy motýla Lithocolletis blancardella. Hnilobu plodů, moniliózu, způsobuje  Monilia fructigena (rod Monilia ) , Někdy může být poškozována houbou Podosphaera clandestina způsobující vadnutí listů a pupenů. Mišpule je náchylná k poškození bakteriální spálou růžovitých[9]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN 2018.1. 5. července 2018. Dostupné online. [cit. 2018-08-10]
  2. http://www.biolib.cz/cz/taxon/id39586/ [online]. [cit. 2015-04-07]. [druh mišpule obecná Mespilus germanica L. Dostupné online]. 
  3. a b c d RAK, Lubomír. MESPILUS GERMANICA L. – mišpule obecná / mišpuľa obyčajná [online]. [cit. 2015-04-07]. Dostupné online. 
  4. a b c d Mišpule obecná (Mespilus germanica L.) [online]. [cit. 2015-04-07]. Dostupné online. 
  5. BAIRD, J.R.; THIERET, J.W. The Medlar (Mespilus germanica, Rosaceae) from antiquity to obscurity. Economic Botany. 43(3): [online]. 328–372.: 1989. preview Dostupné online. 
  6. Strabo, Geography [online]. Dostupné online. 
  7. a b SCHÜTT. Enzyklopädie der Laubbäume. [s.l.]: [s.n.] S. 336. 
  8. Téma z diskuze: Jak se starat o mišpuli a co s jejími plody? [online]. [cit. 2015-04-07]. Dostupné online. 
  9. ŽOURKOVÁ, Martina. Srovnání hodnot antioxidační kapacity v netradičních druzích ovoce [online]. Dostupné online. 
  10. BIBALANI, GHASSEM HABIBI; MOSAZADEH-SAYADMAHALEH, FATEMEH. Medicinal benefits and usage of medlar ( Mespilus germanica ) in Gilan Province (Roudsar District), Iran [online]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]