Mehmed Ali Ćerimović
| Mehmed Ali Ćerimović | |
|---|---|
| Narození | 1872 Ljubuški |
| Úmrtí | 2. března 1943 (ve věku 70–71 let) Sarajevo |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Mehmed Ali-efendija Ćerimović (1872 Ljubuški, Osmanská říše – 2. března 1943 Sarajevo, Nezávislý stát Chorvatsko) byl bosenskohercegovský šarí‘atský soudce bosňáckého původu.
Životopis[editovat | editovat zdroj]
Narodil se do rodiny, kterou tvořili Ahmed Ćerimović a Zada Dizdarević. V rodném městě navštěvoval mekteb, v Mostaru pak ruždii a medresu, vyšší islámskou školu. V Sarajevu dokončil Šarí‘atskou soudní školu (1896). Po roce praxe justičního čekatele složil kadijskou zkoušku. Nato působil jako šarí‘atský soudce v Bileći (1898–1901), Ljubinje (1901–1913), Bijeljině (1913–1921) a Travniku (1921–1926). Od 6. prosince 1926 pracoval v Sarajevu jako soudce chotárského (okresního) šarí‘atského soudu. Roku 1935 byl penzionován.
Dne 16. září 1936 se stal předsedou Hlavního výboru a členem Redakčního výboru sdružení islámských duchovních El-Hidaje. Dva roky nato byl zvolen do rady nejvyšších duchovních, Ulema-medžlisu, Islámského společenství, kde jako nejstarší duchovní až do smrti zastával post předsedy. V Ulema-medžlisu byl pověřen funkcí fatwá-amína (fetva-emin), duchovního pověřeného vydáváním islámských dobrozdání. Vedle toho honorárně přednášel na Vyšší islámské šarí‘atsko-teologické škole (Viša islamska šerijatska-teološka škola) v Sarajevu.[1][2][3]
V době ustašovské vlády v Bosně a Hercegovině 12. října 1941 podepsal, mj. společně s rektorem Vyšší islámské šarí‘atsko-teologické školy Šaćirem Sikirićem, tzv. Sarajevskou deklaraci, která kritizovala zlovůli fašistického Nezávislého státu Chorvatsko vůči Srbům, což měla negativní dopady i na muslimy.
Přispíval do mnohých listu, mezi nimiž nechybí Islamski svijet, Novi behar, El-Hidaje, Glasnik Islamske vjerske zajednice, Narodna uzdanica kalendar, Gajret kalendar a Hrvat – muslimanski godišnjak.
Ćerimović zemřel 2. března 1943 a pohřben byl hned následujícího na muslimském hřbitově v sarajevské čtvrti Grličića Brdo.
Dílo[editovat | editovat zdroj]
- Pitanje određivanja i regulisanja islamskih vjerskih praznika (Otázka určování a právní regulace islámských náboženských svátků, Sarajevo 1933)
- O vakufu: rađeno po djelima islamskih naučnika (O vakufech: sestaveno na základě děl islámských učenců, Sarajevo 1935)
- Šeriatsko nasljedno pravo (Feráiz) (Šarí‘atské dědické právo, Sarajevo 1936)
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Istaknuti Alimi. Udruženje Ilmijje Islamske zajednice u Bosni i Hercegovini [online]. [cit. 2017-05-01]. Dostupné online. (bosensky)
- ↑ NAMETAK, Alija. Merhum Mehmed Ali ef. Ćerimović. Narodna uzdanica kalendar 1944. 1943, s. 171–172.
- ↑ Merhum Mehmed Ali ef. Ćerimović. Glasnik Islamske vjerske zajednice Nezavisne države Hrvatske. Duben 1943, roč. XI, čís. 4, s. 74–76.
