Mehmed Ali Ćerimović

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Mehmed Ali Ćerimović
Narození1872
Ljubuški
Úmrtí2. března 1943 (ve věku 70–71 let)
Sarajevo
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Mehmed Ali-efendija Ćerimović (1872 Ljubuški, Osmanská říše2. března 1943 Sarajevo, Nezávislý stát Chorvatsko) byl bosenskohercegovský šarí‘atský soudce bosňáckého původu.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Narodil se do rodiny, kterou tvořili Ahmed Ćerimović a Zada Dizdarević. V rodném městě navštěvoval mekteb, v Mostaru pak ruždii a medresu, vyšší islámskou školu. V Sarajevu dokončil Šarí‘atskou soudní školu (1896). Po roce praxe justičního čekatele složil kadijskou zkoušku. Nato působil jako šarí‘atský soudce v Bileći (1898–1901), Ljubinje (1901–1913), Bijeljině (1913–1921) a Travniku (1921–1926). Od 6. prosince 1926 pracoval v Sarajevu jako soudce chotárského (okresního) šarí‘atského soudu. Roku 1935 byl penzionován.

Dne 16. září 1936 se stal předsedou Hlavního výboru a členem Redakčního výboru sdružení islámských duchovních El-Hidaje. Dva roky nato byl zvolen do rady nejvyšších duchovních, Ulema-medžlisu, Islámského společenství, kde jako nejstarší duchovní až do smrti zastával post předsedy. V Ulema-medžlisu byl pověřen funkcí fatwá-amína (fetva-emin), duchovního pověřeného vydáváním islámských dobrozdání. Vedle toho honorárně přednášel na Vyšší islámské šarí‘atsko-teologické škole (Viša islamska šerijatska-teološka škola) v Sarajevu.[1][2][3]

V době ustašovské vlády v Bosně a Hercegovině 12. října 1941 podepsal, mj. společně s rektorem Vyšší islámské šarí‘atsko-teologické školy Šaćirem Sikirićem, tzv. Sarajevskou deklaraci, která kritizovala zlovůli fašistického Nezávislého státu Chorvatsko vůči Srbům, což měla negativní dopady i na muslimy.

Přispíval do mnohých listu, mezi nimiž nechybí Islamski svijet, Novi behar, El-Hidaje, Glasnik Islamske vjerske zajednice, Narodna uzdanica kalendar, Gajret kalendar a Hrvat – muslimanski godišnjak.

Ćerimović zemřel 2. března 1943 a pohřben byl hned následujícího na muslimském hřbitově v sarajevské čtvrti Grličića Brdo.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Pitanje određivanja i regulisanja islamskih vjerskih praznika (Otázka určování a právní regulace islámských náboženských svátků, Sarajevo 1933)
  • O vakufu: rađeno po djelima islamskih naučnika (O vakufech: sestaveno na základě děl islámských učenců, Sarajevo 1935)
  • Šeriatsko nasljedno pravo (Feráiz) (Šarí‘atské dědické právo, Sarajevo 1936)

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Istaknuti Alimi. Udruženje Ilmijje Islamske zajednice u Bosni i Hercegovini [online]. [cit. 2017-05-01]. Dostupné online. (bosensky) 
  2. NAMETAK, Alija. Merhum Mehmed Ali ef. Ćerimović. Narodna uzdanica kalendar 1944. 1943, s. 171–172. 
  3. Merhum Mehmed Ali ef. Ćerimović. Glasnik Islamske vjerske zajednice Nezavisne države Hrvatske. Duben 1943, roč. XI, čís. 4, s. 74–76.