Šarí‘atská soudní škola

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Šarí‘atská soudní škola, postavená roku 1887 architektem Karlem Paříkem, dnes Fakulta islámských věd

Šarí‘atská soudní škola (bosensky Šeri(j)atska sudačka škola, turecky Mekteb-i Nüvvâb) v Sarajevu byla mezi lety 1887 a 1937 islámská teologická škola a svého času nejvyšší islámské učiliště v Bosně a Hercegovině.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Šarí‘atská soudní škola byla zřízena na základě rozhodnutí císaře Františka Josefa I. roku 1881. Neshody ohledně podoby školy nakonec oddálily její otevření o šest let. První studenti do pětileté školy nastoupili až roku 1887. Podmínkou přijetí byl věk mezi 20 a 30 lety, fyzická zdatnost a absolvování čtyr ročníků ruždie, islámské reformované základní školy, nebo nižšího gymnázia a k tomu nejméně dvou ročníků medresy. Do roku 1937, kdy byla škola rozpuštěna, ji úspěšně dokončilo 370 muslimských mladíků, z nichž 223 se uplatnilo v oblasti šarí‘atského práva a soudnictví.[1] První ročník nebyl otevřen ve školním roce 1905/06, 1918/19, 1926/27, 1927/28, 1933/34, 1934/35, 1935/36 a 1936/37, což se o šest let později projevilo chybějícími absolventy.

V letech 18871888 byla pro školu postavena účelová budova, kterou vyprojektoval český architekt Karel Pařík. Samotnou stavbu budovy v pseudomaurském stylu vedl Hans Niemeczek.

Financování vzdělávacího ústavu zajišťovala Zemská vláda Bosny a Hercegoviny a od roku 1918 nový jihoslovanský stát, který rovněž založil a materiálně vydržoval Šarí‘atské gymnázium (Šerijatska gimnazija, 1918–1945) v Sarajevu, v jistém ohledu předstupeň soudní školy. Činnost Šarí‘atské soudní školy tak byla s ohledem na zdroj financování a personální obsazení pod přísným dohledem státu – rakousko-uherského i jihoslovanského –, který posléze dosazoval vhodné kandidáty do významných soudních a úředních postů. Absolventům školy Zemská vláda v Sarajevu roku 1892 dovolila pokračovat ve studiu na Právnické fakultě v Záhřebu (tato možnost byla zrušena 1925 a pak znovu obnovena 1938).

Počet absolventů Šarí‘atské soudní školy 1892–1937[2]
Rok 1892 1893 1894 1895 1896 1897 1898 1899 1900 1901 1902 1903
Žáků 9 10 8 8 8 6 6 7 10 11 8 9
Rok 1904 1905 1906 1907 1908 1909 1910 1911 1912 1913 1914 1915
Žáků 8 14 7 11 4 3 9 5 0 12 11 7
Rok 1916 1917 1918 1919 1920 1921 1922 1923 1924 1925 1926 1927
Žáků 11 7 10 5 10 5 10 10 15 8 6 5
Rok 1928 1929 1930 1931 1932 1933 1934 1935 1936 1937
Žáků 9 0 14 0 0 16 13 10 10 5

Ministerstvo školství Království Jugoslávie již roku 1935 rozhodlo o zřízení vyšší islámské školy na úrovni fakulty v Sarajevu, resp. o postupné transformaci stávající soudní školy, o což dříve usilovali sami její pedagogové i představitelé Islámského společenství. Nové školské zařízení bylo otevřeno téhož roku (samotná výuka formálně začala o dva roky později) jako čtyřletá Vyšší islámská šarí‘atsko-teologická škola (Viša islamska šerijatsko-teološka škola, VIŠT). V této škole přednášeli přední islámské právní vědy, teologie a historie, mezi nimi dr. Miloš Bajić, dr. Abduselam Belagija, Salih Safvet Bašić, Ahmed-efendija Burek, dr. Hamdija Ćemerlić, Mehmed Ali-efendija Ćerimović, Muhammed Emin-efendija Dizdar, Mehmed-efendija Handžić, Šaban-efendija Hodžić, Besim-efendija Korkut, dr. Hazim-efendija Muftić, Osman-efendija Omerhodžić, dr. Behaija Salihagić, dr. Alija Silajdžić, dr. Šaćir Sikirić a Muhammed-efendija Tufo.

Vedle toho byla roku 1926 na Právnické fakultě Univerzity v Bělehradě založena Katedra šarí‘atského práva (Katedra za šerijatsko pravo), kterou od roku 1931 vedl dr. Mehmed Begović, první doktor islámského práva v Jugoslávii, a Katedra orientální filologie (Seminar za orijentalnu filologiju) na Filozofické fakultě pod vedením dr. Fehima Bajraktareviće. Roku 1940 přibyla Katedra šarí‘atského práva na Univerzitě v Záhřebu (od 1938 pokusy o její ustavení, úspěch až po zřízení Chorvatské bánoviny), kterou do jejího uzavření roku 1941 vedl dr. Mehmed Alajbegović, během války aktivní kolaborant ustašovského režimu.

Podmínkou přijetí na VIŠT bylo zpravidla dokončení Gazi Husrev-begovy medresy nebo Šarí‘atského gymnázia, jež bylo zřízeno roku 1918. V letech 19351944 na vyšší škole studovalo 103 studentů, z toho získalo diplom 38.[3] VIŠT přerušila svou činnost během války roku 1944 a po skončení konfliktu ji už neobnovila. Budova školy byla dána do správy Muzea města Sarajeva, načež se do ní roku 1993 nastěhovala Fakulta islámských věd.

Roku 1977 pak byla na podnět Islámského společenství v Sarajevu otevřena Islámská teologická fakulta (Islamski teološki fakultet u Sarajevu), roku 1992 přejmenovaná na Fakultu islámských věd (Fakultet islamskih nauka, FIN). FIN se roku 2004 stal přidruženou, nato roku 2016 řádnou součástí Univerzity v Sarajevu.

Ředitelé Šarí‘atské soudní školy[editovat | editovat zdroj]

Na chod vzdělávacího zařízení formálně dohlížel reisu-l-ulema Islámského společenství v Bosně a Hercegovině. Funkcí ředitele byli pověření:

Rektoři Vyšší islámské šarí‘atsko-teologické školy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Spomenica šeriatske sudačke škole u Sarajevu. Sarajevo: Islamska dionička štamparija, 1937. 
  2. Spomenica šeriatske sudačke škole u Sarajevu: izdana prilikom pedesetgodišnjice ovoga zavoda (1887–1937). Sarajevo: Islamska dionička štamparija, 1937. S. 78–91. 
  3. HASANOVIĆ, Bilal. Visoko islamsko školstvo u Bosni i Hercegovini između dva svjetska rata. Glasnik Rijaseta Islamske zajednice u Bosni i Hercegovini. Roč. 2008, čís. 3–4, s. 284. Dostupné online. 

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Fakulta islámských věd, oficiální web (bosensky)