Přeskočit na obsah

Matouš Děpolt Popel z Lobkovic

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Matouš Děpolt Popel z Lobkowicz na Strakonicích
Erb rodu Lobkoviců
Erb rodu Lobkoviců
34. český velkopřevor řádu maltézských rytířů
Ve funkci:
1591 – 1619
PanovníkRudolf II., Matyáš
PředchůdceKryštof starší z Vartenberka
NástupceJindřich z Logau
Místodržící Českého království
Císařský rada
Hejtman Prácheňského kraje
Ve funkci:
1605 – 1606
PanovníkRudolf II.
PředchůdceBedřich Švihovský z Rýzmberka a ze Švihova
NástupceBedřich Švihovský z Rýzmberka a ze Švihova
Ve funkci:
1603 – 1604
PanovníkRudolf II.
PředchůdceBedřich Švihovský z Rýzmberka a ze Švihova
NástupceBedřich Švihovský z Rýzmberka a ze Švihova
Ve funkci:
1597 – 1598
PanovníkRudolf II.
PředchůdceTeobald (Děpolt) Švihovský z Rýzmberka a ze Švihova na Horažďovicích
NástupceTeobald (Děpolt) Švihovský z Rýzmberka a ze Švihova na Horažďovicích

Narození21. září 1564
Úmrtí11. října 1619 (ve věku 55 let)
Praha
Místo pohřbeníkatedrála svatého Víta
RodičeVáclav Popel z Lobkowicz († 1574) a
Benigna (Bonuše) z Veitmile
Příbuzníbratr: Jiří mladší Popel z Lobkowicz (1556–1590)
bratr: Adam Havel Popel z Lobkowicz (1557–1605)
bratr: Jan Václav Popel z Lobkowicz (1561–1608)
děd: Šebestián z Veitmile na Postoloprtech († 1549)
babička: Anna Glatzová ze Starého Dvora
děd: Jan Děpolt Popel z Lobkowicz († 1527)
babička: Anežka z Klinštejna († 1528)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Matouš Děpolt Popel z Lobkovic, také z Lobkowicz (21. září 1564[1]11. října 1619[2] Praha) byl místodržícím Českého království, hejtmanem prácheňského kraje (1597–1598, 1603–1604, 1605–1606)[3][1] a velkopřevorem johanitského řádu (1591–1611). Pocházel z duchcovské větve šlechtického rodu Popelů z Lobkovic.

Jeho rodiče byli Václav Popel z Lobkovic († 1574) a Bonuše z Veitmile.[4] Do řádu johanitů vstoupil v roce 1586, díky svým schopnostem se později stal komturem. Po smrti velkopřevora Kryštofa staršího z Vartenberka byl zvolen bratry převorství a následně císařem Rudolfem II. jmenován novým velkopřevorem (27. května 1591).[2]

Za jeho působení došlo k ekonomickému pozvednutí celého převorátu. Začal také s renesanční obnovou řádového konventu na pražské Malé Straně, který byl dosud poškozen následkem husitských válek. Povedlo se mu také uzavřít konkordát s císařem Rudolfem II., který johanitům zajišťoval svobodné volby velkopřevora bez zásahu císaře (9. června 1598).[2] Za českého stavovského povstání byl 23. května 1618 ušetřen 3. pražské defenestrace.[zdroj?]

Byl pohřben v katedrále sv. Víta na Pražském hradě.[1]

Zajímavosti

[editovat | editovat zdroj]
  1. a b c B10 Děpolt Matouš
  2. a b c d SVOBODA, Miroslav. Majetek johanitského řádu v Čechách ve 12. - 16. století. Brno, 2006. 321 s. FF MU. Vedoucí práce Jaroslav Mezník. s. 8, 218, 301. Dostupné online.
  3. MAREŠ, Petr. Obsazování úřadu krajského hejtmana v předbělohorském období a soupis krajských hejtmanů na základě dochovaných seznamů z let 1563/1564–1616/1617 (rigorózní práce). Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, 2011. 203 s. Dostupné online. S. 137, 138, 181. 
  4. MILEC, Miroslav. Pečeti pánů z Lobkovic. S. 37. Jihočeský herold [online]. 2009 [cit. 2015-01-20]. S. 37. Dostupné online. 
  5. ALEŠOVÁ, Klára. Zdi radnice odkryly další erb. Strakonický deník [online]. 2009-07-31 [cit. 2015-01-20]. Dostupné online. 
  6. čt24. Nástěnný poklad objevili ve Volyni pod omítkou. čt24 [online]. 2009-03-31 [cit. 2015-01-20]. Dostupné online.