Matěj Červenka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Matěj Červenka
Narození21. února 1521
Čelákovice
Úmrtí13. prosince 1569 (ve věku 48 let) nebo 12. prosince 1569 (ve věku 48 let)
Přerov
Povoláníkněz, spisovatel a historik
Nábož. vyznáníJednota bratrská
Funkcebiskup
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Matěj Červenka (lat. Erythacus nebo Erythraeus) (21. února 1521, Čelákovice13. prosince 1569, Přerov) byl kněz a biskup Jednoty bratrské, správce přerovské bratrské diecéze a literát.

Život[editovat | editovat zdroj]

Pocházel z utrakvistického prostředí, do Jednoty byl přijat 1. ledna 1533 v Mladé Boleslavi. Zde navštěvoval bratrskou školu biskupa Jana Roha. V roce 1536 byl vyslán na studia do Vitemberku. V únoru 1540 se stal v Litomyšli učedníkem Jana Augusty, ještě téhož roku v dubnu se účastnil bratrského poselstva vedeného prostějovským biskupem Martinem Michalcem (1484–1547) do Vratislavi k reformátorovi Janu Hessovi a v květnu do Štrasburku k Martinovi Bucerovi, kde poznal Jana Kalvína. V květnu 1544 byl v Litomyšli ordinován na jáhna, a působil zde jako pomocník Jana Augusty.

V roce 1548 po porážce českého stavovského povstání odešel Matěj Červenka s částí exulantů do Polska a Východních Prus, v Královci je zastupoval u teologického přezkoušení luterskou církevní vrchností. V Prusích působil jako pomocník biskupa Macha Sionského († 1551), při jehož pohřbu kázal a Jiřího Ujce († 1560). V prosinci 1549 byl na synodu ve Slížanech ordinován na kněze, v lednu 1550 byl v Prostějově povolán do úzké rady jako konsenior. V červnu 1553 byl na synodu v Přerově společně s Janem Černým zvolen biskupem a na témže synodu byl od úzké rady ustaven písařem Jednoty. Jeho sídlem se stal Přerov, kde současně zastával úřad správce bratrské školy. V roce 1556 zastupoval Jednotu při rozhovorech s polskými protestanty v Pinczówě. V srpnu 1556 bylo v Přerově Janovi Černému a Matěji Červenkovi svěřeno vysílání bratrských mládenců na zahraniční studia. V roce 1558 mu byl na setkání členů úzké rady v Mladé Boleslavi úřad biskupa potvrzen a k pomoci mu byl přidán Jan Blahoslav jako druhý biskup-písař se sídlem v Ivančicích. V říjnu 1558 Červenka zastupoval české a moravské bratrské biskupy při jednání s delegací polských sborů o teologických otázkách na setkání členů úzké rady v Lipníku nad Bečvou.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Podle bratrského Nekrologia byl Matěj Červenka člověk učený, vymluvný, příkladný, historicus a summou veliký a znamenitý. Jeho kompetence v několika oborech uznávali již současníci, avšak nedochovaly se všechny jeho spisy (zejména historické), nebo nebyly doposud identifikovány. K dochovaným patří:

  • Psání učiněné od bratří, kteréž někteří z omylu neb z závisti pikharty nazývají (tisk 1554). Polemický spis vydaný v reakci na útoky bratrských protivníků s cílem vysvětlit širšímu publiku důvody samostatné cesty Jednoty. Velký prostor je věnován otázce kněžství a řádnému vysluhování svátostí. Spis vyvolal další polemiku s Vojtěchem z Pernštejna, na kterou Červenka opět literárně reagoval:
  • Osvědčení a očištění se Jednoty bratrské proti nářkům knížky Vojtěcha z Pernštejna (tisk 1558). Odmítnutí slučovacích tendencí moravských luteránů, jejichž reformu církevní organizace Vojtěch z Pernštejna na svých panstvích podporoval.
  • Žaltář Davida svatýho, proroka a krále velikýho. (tisk 1562; název je rekonstruován podle záznamu v soupisu zakázaných knih, Indexu z roku 1770, v unikátně dochovaném exempláři totiž chybí titulní strana). Překlad Žalmů, který odráží Červenkovy filologické zájmy, ale i obecnou oblibu této starozákonní knihy. Jan Blahoslav řadu míst překladu podrobil kritice ve své Gramatice a tím patrně ovlivnil rozhodnutí pořídit pro Bibli kralickou nový překlad žaltáře.
  • Obecní a hlavní artikulové učení křesťanského v Jednotě bratrské (dochováno pouze v opise z r. 1591). Pokus o systematický přehled bratrské věrouky. Dílo začaté v roce 1564 zůstalo nedokončeno.
  • záznamy bratrského Nekrologia, které redakčně zpracoval Jan Blahoslav.
  • účast na několikerých redakcích textu bratrské konfese.
  • sběr materiálu pro sbírku českých a moravských přísloví, kterou doplnil a ke své Gramatice připojil Jan Blahoslav.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Edice[editovat | editovat zdroj]

  • FIEDLER, Joseph (ed.). Todtenbuch der Geistlichkeit der Böhmischen Brüder. Fontes rerum Austriacarum. Oesterreichische Geschichts-Quellen. Abt. 1. Scriptores. Bd. 5. Wien 1863, 251–252 (Červenkův životopis z pera Jana Blahoslava v bratrském Nekrologiu)
  • MOLNÁR, Amedeo (ed.), Čeští bratří a Martin Bucer. Listy kritického přátelství. Praha 1972
  • SPILKA, Josef (ed.), Matěj Červenka, Jan Blahoslav: Česká přísloví. Praha 1970
  • ZELINKA, Timoteus Čeněk (ed.). Cesty Českých bratří Matěje Červenky a Jana Blahoslava. Praha 1942, 57–90

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • CHALOUPKA, Jan. Ochránci, překladatelé a tiskaři kralické tiskárny (1562–1656). In: Časopis Moravského muzea. Scientiae sociales – vědy společenské 66 (1981), 96
  • JIREČEK, Josef. Rukověť k dějinám literatury české do konce 18. věku ve spůsobě slovníka životopisného a knihoslovného. Sv. 1. Praha 1875, 146–149
  • KAŇÁK, Miloslav et al. Významné postavy staré Jednoty bratrské a jejich dílo. Praha 1957, 144–152
  • KROFTA, Kamil. O bratrském dějepisectví. Praha 1946, 59–65
  • MOLNÁR, Amedeo. Bratr Červenka o svobodné vůli. In: Theologická příloha Křesťanské revue 19 (1952), 52–57
  • MOLNÁR, Amedeo. Theologická summa Bratra Matěje Červenky. In: Křesťanská revue 19 (1952), 80–88
  • NOVÁK, Jan Václav. Spor Bratří s p. Vojtěchem z Pernšteina v Prostějově r. 1557 a 1558. In: Časopis Musea Království českého 65 (1891), 43–56, 197–208
  • REZEK, Antonín. Br. Červenka Matěj. In: Časopis Musea království českého 56 (1882), 540–541
  • REZEK, Antonín. Eine Unterredung der böhmischen Brüder mit Dr. Joh. Heß im Jahre 1540. In: Zeitschrift des Vereins für Geschichte und Altertum Schlesiens 18 (1884), 287–295
  • ŘÍČAN, Rudolf. Dějiny Jednoty bratrské. Praha 1957, 214–217
  • SKALSKÝ, Gustav Adolf. Spor Bratří s Vojtěchem z Pernšteina r. 1557. In: Časopis Musea Království českého 83 (1909), 16–25
  • Lexikon české literatury. Osobnosti, díla, instituce. Sv. 1. Praha 1985, 459–460
  • Ottův slovník naučný. Sv. 6. Praha 1893, 650–651
  • WERNISCH, Martin. Praeclarus theologus Unitatis Fratrum (život a dílo Matěje Červenky). Praha 2001 (nepublikovaná habilitační práce na ETF UK Praha)
  • WERNISCH, Martin. A Sexteenth-Century Monument of Brethren Theology. In: DAVID, Zdeněk V. – HOLETON, David R. (red.): The Bohemian Reformation and Religious Practice. Vol. 5. Part 2. Papers from the Fifth International Symposium on the Bohemian Reformation and Religious Practice sponsored by The Philosophical Institute of the Academy of Sciences of the Czech Republic, held at Vila Lanna, Prague 19–22 June 2002. Prague 2004, 371–378

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]