Martianus Capella

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Martianus Minneus Felix Capella
Stránka z rukopisu De nuptiis Philologiae et Mercurii
Stránka z rukopisu De nuptiis Philologiae et Mercurii
Rodné jméno Martianus Mineus Felix Capella
Narození 360
Madauros
Úmrtí 428 (ve věku 67–68 let)
Povolání spisovatel, básník, hudební teoretik a filozof
Významná díla The Marriage of Mercury and Philology
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Martianus Minneus Felix Capella byl římský básník, právník a filosof žijící v 5. století.[1] Je autorem významného díla De nuptiis Philologiae et Mercurii.

Život a dílo[editovat | editovat zdroj]

O jeho životě není známo téměř nic kromě toho, že se narodil Madauře v severní Africe a později působil jako obhájce v Kartágu.[2]

Je autorem De nuptiis Philologiae et Mercurii (Svatba Filologie a Merkura), 9 knih, sepsaných po vzoru Varronových satir Menippských. Toto dílo je psáno částečně prózou a částečně veršem. Hojně využívá také alegorie. V první knize hledá posel bohů Merkur nevěstu. Apollón mu za manželku doporučí nejvzdělanější pozemskou dívku Filologii, která ve druhé knize odhodí vše lidské a po svolení bohů vystoupá na Olymp, kde se s ní Merkur ožení.[3]

Tyto dvě knihy slouží jako úvod k encyklopediím sedmi svobodných věd, které v příběhu personifikuje sedm dívek, jež k novomanželům na Olympu postupně promlouvají. Každé z nich je věnována jedna kniha v tomto pořadí: gramatika, dialektika, rétorika, geometrie, aritmetika, astronomie, harmonie (hudba). Tyto knihy jsou shrnutím dosavadního poznání v dané disciplíně. Veršované části jsou stylisticky povedenější než pasáže psané prózou.[3]

Celý příběh vyjadřuje novoplatónskou představu o vzestupu duše, jíž ukončuje spojení (svatba na Olympu) pozemského člověka (Filologie) s božským principem (Merkur). Capella se v tomto procesu snažil zdůraznit úlohu právě sedmi svobodných umění, jejichž koncept poté přejali středověcí učenci. Celé dílo je určeno spíše pro méně vzdělané čtenáře.[4]

Capella čerpal z antických autorů jako byl Varro, Lucius Apuleius, Plinius, Solinus, Aquila Romanus a Aristides Quintilianus.[2][3] Spis vznikl zřejmě mezi lety 410 a 429.[1] Co se týče astronomie Capella v něm představuje geo-heliocentrický model vesmíru.[5]

Capellovo dílo zásadně ovlivnilo středověkou kulturu.[1][3] Podle Řehoře z Tours sloužilo dokonce jako školní učebnice. Komentovali ho středověcí autoři Jan Scotus Eriugena, Hadoard, Alexander Neckam a Remigius z Auxerre.[3]

Po Capellovi je rovněž pojmenován měsíční kráter Capella.[6]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Martianus Minneus Felix Capella | Encyclopædia Britannica [online]. Encyclopædia Britannica, inc. [cit. 2020-09-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b Capella, Martianus Minneus Felix. In: Encyklopedie Britannica. Chicago: Encyclopædia Britannica Inc., 1911. Dostupné online. Svazek 5. (anglicky)
  3. a b c d e LEJAY, Paul. Martianus Capella. In: Catholic Encyclopedia. New York: D. Appleton & Company, 1913. Dostupné online. Svazek 9. (anglicky)
  4. ŠPELDA, Daniel. Astronomie ve středověku. Ostrava: Montanex, 2008. 254 s. ISBN 978-80-7225-273-2. S. 66–67. [dále jen Špelda]. 
  5. Špelda, s. 79.
  6. Planetary Names: Crater, craters: Capella on Moon [online]. [cit. 2020-09-28]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]