Lucius Apuleius

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Lucius Apuleius

Lucius Apuleius Platonicus (asi 125180), známý obvykle jen jako Apuleius, byl latinsky hovořícím a píšícím řečníkem a platónským filosofem.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se přibližně roku 125 po Kr. v africké Madauře, čtvrtém největším africkém městě své doby. Na svůj africký původ byl hrdý a sám jej definoval jako „polonumiďan a pologaetul“. V Madauře a v Kartágu vystudoval řečnictví a gramatiku, pokračoval ve studiích v Aténách, kde se věnoval především platónské filosofii. Poté cestoval po Malé Asii a navštívil i Řím, nakonec se vrátil do Afriky, kde bydlel v Oeji. Věnoval se filosofii, řečnictví, vědě a různým oborům, neboť široké vzdělání a rozhled byly pro řečnickou praxi nutné. Z jeho výzkumů a prací se například dodnes dochovaly termíny, resp. taxony („vejcorodí“) a „živorodí“.

Přibližně ve svých 33 letech byl Apuleius obviněn nevlastním synem z magie a čarodějnictví. Tento zločin se v antickém Římě trestal smrtí, obvinění tedy pro Apuleia znamenalo vážnou hrozbu. Před soudem se však obhájil a jeho tehdy pronesená řeč se nám dochovala.

V Kartágu a snad i v Oeji (jak tvrdí svatý Augustin) města postavila Apuleiovi ještě za jeho života sochu jako uznání jeho zásluh a významu. Posléze byl v Kartágu jmenován hlavním knězem provincie, pečoval o císařský kult a předsedal provinciálnímu sněmu. O jeho smrti nám není nic bližšího známo.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Apologie. Apuleiova „Apologie“ neboli „Vlastní obhajoba proti nařčení z čarodějnictví“ je řeč, kterou Apuleius pronesl na svou obranu před soudem a která mu zachránila život. Apuleius využívá svých rozsáhlých znalostí i rétorského umění a vyvrací obžalobu bod po bodu, počínaje obviněním z čištění zubů (!) až po pitvání ryb, které prováděl prý za magickými účely. Apuleius svou obrannou řeč (obhajobu) upravil k publikování – je to jediná dochovaná soudní řeč z období římského císařství.
  • Proměny (Metamorfózy), většinou známé pod názvem „Zlatý osel“, jsou jediným zcela zachovaným latinským románem starověku. Satirický román je líčením neuvěřitelných příhod zámožného vzdělaného mladíka Lucia, který se v touze po dobrodružství a kvůli vlastní nerozvážností proměnil v osla. Než však stačí proti tomu cokoli udělat, je ukraden a donucen v oslí podobě putovat s různými majiteli, kteří ho kupují či kradou. Vlastní vyprávění je přerušováno vloženými příběhy jiných postav, Luciův příběh je tedy rámcem pro množství drobnějších vložených příběhů, přičemž v první části knihy vypravěč (Lucius-osel) přenechává vyprávění aktérům či svědkům příběhů, ve druhé se Lucius-osel stává jejich přímým účastníkem a většinou je také sám vypráví. Nejvýraznějším vloženým příběhem je rozsáhlý příběh umístěný ve středu knihy, mýtusAmorovi a Psyché. Vložení tohoto mýtu není bezúčelné, protože Psyché má s Luciem mnoho společného – těžké zkoušky, jimiž procházejí, jsou trestem za zvědavost a marnivost. Lucius nakonec díky zasvěcení bohyni Isidě získává svou původní podobu.
Z Apuleiova Zlatého osla čerpalo mnoho pozdějších autorů. Za všechny je možné jmenovat Boccaccia, který v Dekameronu zpracovává mnohé z Apuleiových příběhů. Ovšem ani Apuleius nezvolil pro román původní námět. V jednodušší podobě jej řecky zpracoval Lúkianos (okolo 120–180) v satiře Lúkios neboli Osel (ani Lúkianos nebyl původním autorem). Obě díla pocházejí přibližně ze stejného období.
  • Florida, pozdější výtah z Apuleiových řečí
  • Platón a jeho názory, seznámení s Platónovou filosofií
  • Sókratův bůh, podobné jako předchozí
  • latinský překlad Platónova dialogu Faidón.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Apuleius. In: Slovník antické kultury. Svoboda: Praha, 1974, s. 60.
  • APULEIUS, Lucius. Apologie, aneb, Vlastní obhajoba proti nařčení z čarodějnictví. 1. vyd. Přel. Václav Bahník. Praha: Svoboda, 1989.
  • APULEIUS, Lucius. Zlatý osel. 1. vyd. Z latinského originálu Apulei Metamorphoses přeložil, poznámkami a seznamem vlastních jmen opatřil Václav Bahník. Praha: Svoboda, 1974.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Lilithen. Apuleius Lucius. In: Český-jazyk.cz : Studentský underground [online]. 2. 12. 2011 [cit. 7. 12. 2015]. Dostupné z: http://www.cesky-jazyk.cz/ctenarsky-denik/lucius-apuleius/zlaty-osel.html