Marta Kubišová

Marta Kubišová (* 1. listopadu 1942 v Českých Budějovicích) je česká zpěvačka, trojnásobná vítězka soutěže Zlatý slavík.

Životopis

Tatínek pracoval jako kardiolog, její maminka nejdříve zůstávala v domácnosti, později však prodávala gramofonové desky v Celetné ulici v Praze. V roce 1952 se rodina přestěhovala do Poděbrad. Protože se po absolvování gymnázia nedostala na vysokou školu, nastoupila do práce v Poděbradských sklárnách. Svou pěveckou kariéru začala s taneční skupinou, která v Nymburce zpívala při odpoledních čajích. V roce 1962 se dostala v soutěži "Hledáme nové talenty" až do finále. V roce 1962 ztratila svou práci ve sklárnách a přihlásila se na konkurz do Stop divadla v Pardubicích. V roce 1963 přešla do plzeňského Divadla Alfa (inscenace Ukradený měsíc od Ludvíka Aškenázyho, Černej sen). V září 1964 se dostala díky Janu Schneiderovi do pražského divadla Rokoko, kde premiéru mělo toho podzimu pásmo Jana Schneidera Chan & Son. Spolupráci s Václavem Neckářem a Helenou Vondráčkovou začala v prosinci 1965, kdy připravovali představení Čekání na slávu. V roce 1967 vyhrála poprvé Zlatého slavíka. Její píseň Modlitba pro Martu se stala při okupaci vojsk Varšavské smlouvy 1968 symbolem národního odporu, 1. listopadu téhož roku vzniklo populární trio Golden Kids (Marta Kubišová, Václav Neckář, Helena Vondráčková). Roku 1969 vyhrála svého druhého Zlatého slavíka a vdala se za ražiséra Jana Němce. O rok později opět vyhrává Zlatého Slavíka, avšak cenu musí převzít v ústraní redakce časopisu Mladý svět kvůli začínající normalizaci. Poslední vystoupení Golden Kids se konalo 27. ledna 1970 v Ostravě, od února měla zakázanou uměleckou činnost kvůli údajnému účinkování v pornografii.^[zdroj?]. V osmém měsíci rok nato potratila a prožila klinickou smrt. Po manželově emigraci do USA se podruhé vdala za režiséra Jana Moravce. Podpisem Charty 77 se její stíhání a sledování StB ještě přitížilo. Dne 1. června 1979 oslavila narození dcery Kateřiny. Dne 1. prosince 1988 vystoupila po dlouhé době na veřejnosti na demonstraci při příležitosti 40. výročí vyhlášení Deklarace lidských práv. Dne 21. listopadu 1989, v době Sametové revoluce, zpívala z balkónu Václavského náměstí svou Modlitbu pro Martu a také československou státní hymnu. Poté následovala reedice alba Songy a balady a už v roce 1990 studiové nahrávky a samostatné koncerty. Od roku 1991 spolumoderuje Adventní koncerty a od 1992 zase pořad Chcete mě?. O dva roky později se vrací společně s Helenou Vondráčkovou a Václavem Neckářem ve společném vystoupení v Golden Kids Comeback. Dne 28. října 1995 obdžela od prezidenta Václava Havla Státní vyznamenání – medaili za zásluhy. Adam Georgiev vydal její biografickou knihu Chytat slunce v roce 1995. V říjnu 2002 převzala na Pražském hradě Svatováclavské vyznamenání. O tři roky později vyšla její druhá biografická kniha Asi to tak sám Bůh chtěl od Luboše Nečase.

Filmografie

Hrála a účinkovala také v několika filmech, například Mučedníci lásky (1966, režie Jan Němec, později také manžel Marty Kubišové), nebo Jak se krade milion (1967) a TV seriálech a filmech (např. Píseň pro Rudolfa III., Náhrdelník melancholie, Proudy lásku odnesou).

Diskografie

• Songy a balady (1969, 1970, 1987, 1990, 1996)
• Lampa (1990)
• Někdy si zpívám (1990)
• Songy a nálady (1993)
• Řeka vůní (1995)
• Bůh ví… (1996)
• Singly 1 (1996)
• Nechte zvony znít (Singly 2) (1997)
• Dejte mi kousek louky (Singly 3) (1998)
• Modlitba (Singly 4) (1999)
• Tajga blues (Singly 5) (2000)
• Vítej, lásko (2005)

Obrázky

K dispozici na stránce [1]