Marobudova říše
Marcomanni (la)
| |||||||
Geografie
| |||||||
| Obyvatelstvo | |||||||
Národnostní složení
|
|||||||
dialekty pragermánštiny a keltského jazyka
| |||||||
| Státní útvar | |||||||
kmenový svaz
| |||||||
| Státní útvary a území | |||||||
| |||||||
Marobudova říše je historické označení pro germánský mocenský útvar, který vznikl na přelomu letopočtu na území střední Evropy pravděpodobně s centrem v Čechách.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Mezi lety 9–7 př. n. l. přišel na území dnešní České republiky germánský kmen Markomanů pod vedením krále Marobuda, který po konsolidaci začal budovat svou říši, přičemž uplatňoval vynikající organizační a diplomatické schopnosti.[1] Z písemných pramenů Marobudovu říši zmiňují Strabónova Geografika, dále Historia Romana Velleia Patercula a Tacitovy Letopisy.[2]
Pod Marobudův vliv se postupně dostaly okolní kmeny (Semnoni, Langobardi, Gótové a Hermunduři).[3] Podle Velleia Patercula král Marobud ovládal 70 000 pěších a 4 000 jízdních bojovníků, které vycvičil podle římského vzoru. Jím uváděná velikost armády ale výrazně převažovala ekonomické možnosti germánské společnosti, která nedokázala trvala vyčlenit a dlouhodobě uživit takto velký počet vojáků. Obtížná by byla i krátkodobá koncentrace bojovníků ze sousedních kmenů, kteří by se po skončení tažení rozešli, protože vojska si zajišťovala potraviny drancováním osad protivníků, a to by nebylo na Marobudově území možné.[4]
Římané považovali ambiciozního souseda za nebezpečného a zorganizovali proti němu v roce 6 vojenskou výpravu vedenou budoucím císařem Tiberiem. Výprava, která postupovala dvěma proudy z Mohuče a z Carnunta, nakonec ztroskotala kvůli vnitřním problémům v říši a Římané byli nuceni s Marobudem uzavřít mírovou a spojeneckou smlouvu. Postupně však vnitřní třenice a vleklé rozpory s Cherusky vedly k oslabení této říše. V roce 17 došlo k rozhodujícímu konfliktu mezi Cherusky a Markomany, po němž od říše odpadli Hermunduři a Gótové. Poklesu Marobudovy moci využil jeho synovec Katvalda, který v roce 19 dobyl Marobudovo sídlo a sám se ujal vlády. Ještě téhož roku byl však svržen hermundským vůdcem Vibiliem a Marobudova říše definitivně zanikla.
Rozsah říše[editovat | editovat zdroj]
Podle Josefa Dobiáše Marobud ovládal území s rozlohou okolo 380 000 km² mezi Labem na západě, Dunajem na jihu, pobřežím Baltského moře na severu a Vislou na východě. Eduard Droberjar toto území rozšířil dále na západ k ústí řeky Emže[5] a zvětšil je tak na asi 440 000 km².[6] Ze soudobých historiků jediný bližší popis polohy říše uvedl Velleius Paterculus, podle něhož Markomani žili v rovinách obklopených Hercynským lesem[7] a okraj říše se nacházel 200 římských mil (asi 300 kilometrů) od hranice Itálie. Podle interpretací těchto údajů tak mohla Marobudova říše sahat k římské pevnosti u Mušova nebo do okolí Stradonic.[8]
Podle archeologických pramenů došlo na přelomu letopočtu ke zmenšení osídlené oblasti na územích Čech. Vylidnily se zejména jižní a západní Čechy a souvislé osídlení přetrvalo v Polabí, dolním Povltaví, ve středním a dolním Poohoří a dolním Pojizeří. Vylidněné byly také oblasti v Sasku, Morava a Pomohaní. Nejbližší souvislé germánské osídlení se nacházelo podél Odry ve Slezsku, ale patřilo odlišné převorské kultuře.[9] Marobudova říše tak byla obklopena sto až dvě stě kilometrů širokým neosídleným územím. Římská sídla ležela ještě dál. Přes prostorovou izolaci však docházelo k mnohým obchodním kontaktům, což dokládají četné nálezy importovaného římského zboží. Ke stykům s Germány severozápadně od Čech pravděpodobně docházelo, ale archeologicky je nelze prokázat.[10]
Marobudem přímo ovládané území se tak nejspíše nacházelo v širší oblasti českého Polabí a měřilo okolo 12 000 km². Počet obyvatel se mohl pohybovat mezi 100 a 200 tisíci.[11]
Markomanští vládci[editovat | editovat zdroj]
- Marobud (9–6 př. n. l. – 17/18 n. l.) – král
- Katvalda (18–19 n. l.) – gótský velmož
- Vannius (19 n. l.) – kvádský král, viz Vanniovo království
- Ballomar (166?–171?)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Marobuduum (či Marábudum), o němž píše Klaudios Ptolemaios (Geografia II. 1. XI. 29) jako o sídle Marobuda, jiní autoři jeho doby ho však nezmiňují, se snažilo mnoho archeologů objevit. Z doby germánské se ale na českém území nezachovaly žádné opevněné výšinné polohy. Předpokládá se tedy, že snad osídlil některé opuštěné keltské hradiště (Závist u Zbraslavi nebo Stradonice u Nižboru), popřípadě jeho sídlo mohlo být tvořeno soustavou různých dvorců.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ SALAČ, Vladimír. Jak malá byla Marobuda říše? Prameny k rozsahu Marobudem ovládaného území a jejich interpretace. S. 301. Památky archeologické [online]. 2021 [cit. 2024-05-18]. Roč. CXII, s. 301. Dále jen Salač (2021). Dostupné online. ISSN 2570-9496. DOI 10.35686/PA2021.6.
- ↑ Salač (2021), s. 302–304.
- ↑ Salač (2021), s. 310–312.
- ↑ Salač (2021), s. 317.
- ↑ Salač (2021), s. 307.
- ↑ Salač (2021), s. 302.
- ↑ Salač (2021), s. 309.
- ↑ Salač (2021), s. 310.
- ↑ Salač (2021), s. 313.
- ↑ Salač (2021), s. 314.
- ↑ Salač (2021), s. 318.
