Vanniovo království
| Vanniovo království Regnum Vannianum (la)
| |||||||||
Geografie
| |||||||||
neznámé
| |||||||||
| Obyvatelstvo | |||||||||
Národnostní složení
|
|||||||||
dialekty pragermánštiny a keltského jazyka
| |||||||||
| Státní útvar | |||||||||
kmenová konfederace
| |||||||||
| Státní útvary a území | |||||||||
| |||||||||
Vanniovo království (latinsky regnum Vannianum) byla první politická jednotka založená na území mezi řekami Marus a Cusus[1] (Moravou a Váhem), založena římským konzulem Drusem[2] na počátku 1. století n. l. někdy mezi lety 19 až 21 (zdroje se liší). Základ tvořilo území germánských vládců Marobuda a Katwaldy. Jako klientský stát podléhal Římskému impériu, pod jehož byl ochranou.[3]
V čele státu stál Vannius z Tudrova rodu. Systematicky budoval centra na hranicích, kontroloval důležitou Jantarovou stezku, vybíral poplatky a daně. Cornelius Tacitus píše, že Vannius byl „známý a oblíbený u svých krajanů“, ale během dlouhé vlády se změnil v tyrana svého lidu a nepřítele svých sousedů. Království se udrželo do roku 50, kdy byl Vannius svržen Vangiem a Sidem, syny Vanniovy sestry. Vannius se bránil, ale jeho spojenci svou nedisciplinovaností způsobili jeho porážku. Vanniovi se podařilo uprchnout do exilu do Panonie na území kontrolované Římany.
Území mezi Moravou a Váhem poté přitahovalo kmeny Lugiů i jiných germánských kmenů kvůli bohatství, které se Vanniovi podařilo během třicetiletého fungování státního útvaru nashromáždit. Vannius drancováním vybudoval opulentní říši.[4][2] Vlády v rozpadajícím se království se ujali Vangio a Sido.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ TACITUS, Cornelius. Annals. [s.l.]: [s.n.], 2004. 448 s. Dostupné online. ISBN 978-0-87220-558-1. S. 226. (anglicky)
- ↑ a b Cornelius Tacitus Annals Dostupné online str.72 (anglicky)
- ↑ KAZIMOUR, Ivan. Dlouhá cesta k dočasnému Československu. e-kniha. vyd. [s.l.]: Martin Koláček - E-knihy jedou, 2018. 471 s. Dostupné online. ISBN 9788075894526. S. 37.
- ↑ Tacitus. The Annals.12.29
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- KAZIMOUR, Ivan. Dlouhá cesta k dočasnému Československu. e-kniha. vyd. [s.l.]: Martin Koláček - E-knihy jedou, 2018. 471 s. Dostupné online. ISBN 9788075894526. S. 37
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- PAROULKOVÁ, Veronika; ČIHÁK, Ondřej. Nález hrobu germánského velmože v Uherském Brodě přepisuje znalosti o historii Slovácka. iROZHLAS [online]. Uherský Brod: Český rozhlas, 2020-01-20 [cit. 2020-01-21]. Dostupné online.
