Markéta Uherská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Náhrobek sv. Markéty
Příbuzenstvo
otec Béla IV.
matka Marie Laskarina
sestra sv. Kinga Polská (Kunhuta)
bratr Štěpán V. Uherský
sestra Alžběta
sestra Konstancie
sestra bl. Jolanta Polská
bratr Béla Uherský
sestra Anna Uherská
teta Alžběta Durynská

Markéta Uherská (27. ledna 1242 - 18. ledna 1270/1271) byla uherská princezna a řeholnice, dcera uherského krále Bély IV. a byzantské princezny Marie Laskariny. Za svatou byla prohlášena v roce 1943, svátek slaví 18. ledna. Je neteří sv. Alžběty Durynské a sestrou sv. Kingy Polské a bl. Jolanty Polské.

Klášterní dětství[editovat | editovat zdroj]

Markéta se narodila v období tatarských vpádů do Uher a mocenských sporů Arpádovců se sousedními Babenberky. První vidění prý měla již ve dvou letech,[1] kdy předpověděla smrt rakouského vévody Fridricha a otcovu porážku v bitvě na Litavě.

Jako tříletá byla svěřena do dominikánského kláštera ve Veszprému. Roku 1252 odešla Markéta s celým konventem do nově založeného kláštera na Zaječím ostrově na Dunaji. Postupem let se Markéta vyvinula v silnou a asketickou osobnost pravidelně odmítající mnohé vznešené nápadníky. Mezi odmítnutými byl i Přemysl Otakar II.,[2] Lev Haličský, Karel I. z Anjou a další.[zdroj?]

Zemřela v necelých třiceti letech pravděpodobně na tyfus.

...tehdy za takovýchto okolností, ač v duchu ochotna snášet vše pro jméno Kristovo, zemdlela na těle natolik, že cítila, že je odsouzena k smrti, a řekla své představené a některým starším sestrám, že jí již nadchází blízké odloučení od těla. A to se také stalo: Světice žila již sotva pár dnů a schvácena horečkou třináctého dne své nemoci poručila za přítomnosti mnoha bratří a sester svou duši Stvořiteli a zesnula v pokoji léta Páně 1271, svého vlastního života léta devětadvacátého, osmnáctého ledna.[3]

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]


Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Legendy a kroniky koruny uherské. Příprava vydání Richard Pražák; překlad Dagmar Bartoňková, Jana Nechutová. Praha : Vyšehrad, 1988. 389 s. S. 156.  
  2. Legendy a kroniky, str. 161
  3. Legendy a kroniky, str. 163

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Legendy a kroniky koruny uherské. Příprava vydání Richard Pražák; překlad Dagmar Bartoňková, Jana Nechutová. Praha : Vyšehrad, 1988. 389 s.  
  • POLEHLA, Petr; KUBÍN, Petr, a kol. Církev, žena a společnost ve středověku : sv. Anežka Česká a její doba. Ústí nad Labem : Oftis, 2010. 213 s. ISBN 978-80-7405-082-4.  
  • SCHAUBER, Vera; SCHINDLER, Hanns Michael. Rok se svatými. 2. vyd. Kostelní Vydří : Karmelitánské nakladatelství, 1997. 702 s. ISBN 80-7192-304-4.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]