Mahamat Déby
Mahamat Déby | |
---|---|
Prozatímní prezident Čadu | |
Úřadující | |
Ve funkci od: 10. října 2022 | |
Předseda vlády | Saleh Kebzabo |
Viceprezident | Djimadoum Tiraina |
Předchůdce | Idriss Déby |
Předseda Přechodné vojenské rady | |
Ve funkci: 20. dubna 2021 – 10. října 2022 | |
Předseda vlády | Albert Pahimi Padacké |
Viceprezident | Djimadoum Tiraina |
Stranická příslušnost | |
Členství | nezávislý politik |
Vojenská služba | |
Služba | Čad |
Složka | Čadské pozemní síly |
Hodnost | generál |
Narození | 1. ledna 1984 (40 let) N'Djamena, Čad |
Choť | tři manželky |
Rodiče | Idriss Déby (otec) |
Příbuzní | Brahim Déby (sourozenec) |
Profese | voják |
Commons | Mahamat Déby |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Mahamat Idriss Déby Itno (arabsky محمد إدريس ديبي إتنو; * 1. ledna 1984[1][p. 1] N'Djamena), známý také jako Mahamat Kaka,[3] je čadský čtyřhvězdičkový generál,[4] od října 2022 prozatímní prezident Čadu. Moc získal jako předseda Přechodné vojenské rady 20. dubna 2021, když jeho otec, prezident Idriss Déby, zemřel na následky zranění, které utrpěl na frontě.[5]
Mládí a soukromý život
[editovat | editovat zdroj]Déby má tři manželky.[6][7] Předpokládá se, že Déby a jeho druhá žena mají pět dětí.[6] Débyho třetí manželka úzce spolupracovala se svým zesnulým tchánem, prezidentem Idrissem Débym.[6]
Předseda vojenské rady a prezident Čadu
[editovat | editovat zdroj]Poté, co 20. dubna 2021 zemřel Mahamatův otec Idriss Déby, armáda oznámila, že zvolená vláda a Národní shromáždění byly rozpuštěny a že národ po dobu 18 měsíců povede Přechodná vojenská rada pod vedením Mahamata.[8] Ústavu nahradila nová listina, na jejímž základě se Mahamat stal prozatímním prezidentem a velitelem ozbrojených sil.[9]
Někteří političtí aktéři v Čadu označili ustavení přechodné vojenské vlády za „převrat“, neboť nebyla dodržena ustanovení týkající se obsazení uvolněného prezidentského úřadu.[10] Podle ústavy měl být po smrti prezidenta Idrisse Débyho jmenován úřadujícím prezidentem předseda Národního shromáždění Haroun Kabadi a měly být vypsány předčasné volby.[11] Jeden z hlavních spojenců Čadu, Francie, však tento vývoj hájí jako nezbytný s odkazem „výjimečné okolnosti“ způsobené povstáním.[12] Débyho podpořilo i širší mezinárodní společenství, které ho popisuje jako „stabilní oporu v Sahelu“.[13] Déby se dokonce zúčastnil summitu afrických lídrů ve Washingtonu, D.C.[14] Navzdory této podpoře povstalci z Fronty pro změnu a shodu v Čadu vyslovili hrozbu nové vládě, když prohlásili, že „Čad není monarchie“, a slíbili, že budou pokračovat v boji, dokud nedosáhnou N'Djameny a nesesadí Mahamata Débyho od moci.[15]
Francouzská podpora
[editovat | editovat zdroj]Déby získal významnou podporu na západě, především od Francie, bývalé koloniální mocnosti Čadu.[16] Emmanuel Macron se zúčastnil pohřbu Idrisse Débyho, kde přislíbil svou podporu vládě Mahamata Débyho.[17] Francie podpořila Čad také vojensky, a to prostřednictvím operace Barkhane, v jejímž rámci bylo v Sahelu rozmístěno více než 5 000 příslušníků francouzské armády.[17] Déby rovněž navštívil Macrona v Elysejském paláci v červnu 2021, kde oba jednali o politické transformaci v Čadu.[18] Navzdory ukončení operace Barkhane v roce 2021 Francie neprojevila žádné váhání ve své podpoře Débyho a pokračuje v umísťování jednotek v regionu.[19][20]
Boko Haram
[editovat | editovat zdroj]Dne 22. listopadu 2022 došlo k útoku ve vesnici Ngouboua, která se nachází v oblasti Čadského jezera. Při útoku bylo zabito nejméně 10 vojáků Čadské národní armády. V reakci na útok Déby vyslal 150 vojáků do vesnice. Déby uvedl: „Potvrzuji, že Boko Haram je stále aktivní v povodí Čadského jezera“.[21]
Povodně v roce 2022
[editovat | editovat zdroj]V polovině srpna 2022 začaly v Čadu povodně, které se vyžádaly celkem 22 obětí.[22] Podle zprávy Úřadu pro koordinaci humanitárních záležitostí byl povodněmi postižen více než milion lidí.[23] Déby vyhlásil výjimečný stav.[24]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mahamat Déby na anglické Wikipedii.
- ↑ PORTRAIT. Présidence de la République du Tchad [online]. [cit. 2023-08-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-07-15. (francouzsky)
- ↑ President's Biography. Velvyslanectví Čadu v USA [online]. [cit. 2023-08-22]. Dostupné online.
- ↑ Idriss Deby's son Kaka named interim head of state, says army spokesman. Reuters [online]. 2021-04-20 [cit. 2023-08-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-08-12.
- ↑ Langzeitherrscher Idriss Déby Itno ist tot. Die Zeit [online]. 2021-04-20 [cit. 2023-08-22]. Dostupné online. (německy)
- ↑ MUSIL, Adam; her. Čaďané se bouří. Armádu viní z puče a po smrti prezidenta chtějí civilní vládu. Česká televize [online]. 2021-04-27 [cit. 2023-08-22]. Dostupné online.
- ↑ a b c Tchad: voici qui est la nouvelle première dame du pays. CamerounWeb [online]. 2021-04-26 [cit. 2023-08-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-08-03. (francouzsky)
- ↑ Tchad: voici Dahabay oumar Souni, la communicante et 3è épouse du président du CMT. CamerounWeb [online]. 2021-05-08 [cit. 2023-08-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-06-09. (francouzsky)
- ↑ Chad's President Idriss Déby dies after clashes with rebels. BBC News [online]. 2021-04-20 [cit. 2023-08-22]. Dostupné online.
- ↑ Rebels threaten to march on capital as Chad reels from president’s battlefield death. Reuters [online]. 2021-04-21 [cit. 2023-08-22]. Dostupné online.
- ↑ Chad president's death: Rivals condemn 'dynastic coup'. BBC News [online]. 2021-04-21 [cit. 2023-08-22]. Dostupné online.
- ↑ Chad's Constitution of 2018. www.constituteproject.org [PDF online]. 2022-04-27 [cit. 2023-08-22]. Dostupné online.
- ↑ IRISH, John; SALAÜN, Tangi. With eye on Islamist fight, France backs Chad military takeover. Reuters [online]. 2021-04-22 [cit. 2023-08-22]. Dostupné online.
- ↑ KRIEGER, Gerald. Challenges in Mali, the Importance of Legitimate Governance in Combatting Terrorism and Violent Extremism. S. 22–38. Journal of Strategic Security [online]. [cit. 2023-08-22]. S. 22–38. Dostupné online. DOI 10.5038/1944-0472.15.3.2009.
- ↑ TAHINGAM, Pierre. Sommet USA-Afrique : Mahamat Idriss Deby prend part aux travaux. Journal du Tchad [online]. 2022-12-13 [cit. 2023-08-22]. Dostupné online. (francouzsky)
- ↑ Who are Chad’s FACT rebels and what are their goals?. Al-Džazíra [online]. 2021-04-21 [cit. 2023-08-22]. Dostupné online.
- ↑ MARIELLE, Debos. COLONIAL VIOLENCE AND RESISTANCE IN CHAD (1900-1960). SciencesPo Mass Violence and Resistance- Research Network [online]. Sciences Po, 2020-09-30 [cit. 2023-08-23]. Dostupné online.
- ↑ a b PELZ, Daniel. Why France is backing Chad's new leader, Mahamat Idriss Deby. Deutsche Welle [online]. 2021-04-23 [cit. 2023-08-23]. Dostupné online.
- ↑ Mahamat Déby’s first foreign trip to Paris. Diplomat Magazine [online]. 2021-07-06 [cit. 2023-08-23]. Dostupné online.
- ↑ Macron announces the end of France's anti-Islamist Operation Barkhane in the Sahel. France 24 [online]. 2021-06-10 [cit. 2023-08-23]. Dostupné online.
- ↑ SCHOFIELD, Hugh. France calls time on anti-jihadist Operation Barkhane in Sahel. BBC News [online]. 2022-11-09 [cit. 2023-08-23]. Dostupné online.
- ↑ Chadian soldiers killed in attack by ‘shadowy’ Boko Haram. Al-Džazíra [online]. 2022-11-23 [cit. 2023-08-23]. Dostupné online.
- ↑ Unprecedented flooding in Chad hits more than 340,000 people. Radio France Internationale [online]. 2022-08-28 [cit. 2023-08-23]. Dostupné online.
- ↑ Čadský prezident vyhlásil nouzový stav. Záplavy v zemi postihly přes milion lidí. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2022-10-20 [cit. 2023-08-23]. Dostupné online.
- ↑ Chad declares state of emergency as floods affect one million. Al-Džazíra [online]. 2022-10-20 [cit. 2023-08-23]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Mahamat Déby na Wikimedia Commons