Přeskočit na obsah

Madonna dell'Orto

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kostel Madonna dell'Orto
Místo
StátItálieItálie Itálie
RegionBenátsko
Metropolitní městoBenátky
ObecBenátky
LokalitaCannaregio
Souřadnice
Map
Základní informace
Církevřímskokatolická
Diecézebenátský patriarchát
ZasvěceníPanna Maria
Architektonický popis
Stavební slohgotická architektura
Výstavba14. století
Další informace
AdresaBenátky, ItálieItálie Itálie
Oficiální webOficiální web
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikimedia Commons galerie na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Madonna dell'Orto je kostel v italských Benátkách. Nachází se ve čtvrti Cannaregio, která byla domovskou farností benátského malíře Tintoretta. Kostel uchovává řadu jeho děl a nachází se zde také jeho hrobka.

Kostel se stal inspirací pro kostel Neposkvrněného početí Panny Marie v Dubí, vystavěný na přelomu 19. a 20. století.

Tintorettova hrobka

Kostel byl postaven dnes již zaniklým náboženským řádem humiliátů v polovině 14. století. Stalo se tak pod vedením Tiberia da Parma, který je pohřben v interiéru. Kostel byl původně zasvěcen svatému Kryštofovi, patronovi poutníků a cestujících lodí.[1] Jeho lidový název odkazuje k Panně Marii a pochází z následujícího století. Tehdy byla pro kostel Santa Maria Formosa objednaná údajně zázračná socha Madony, byla však odmítnuta. Skončila tak v zahradě (italsky orto) nedaleko kostela sv. Kryštofa, kde chátrala. Proto byla přemístěna do kostela, který od ní dnes odvozuje svoje jméno.

Kostel byl vystavěn na slabých základech, v roce 1399 tedy musel být rekonstruován. V roce 1414 byl oficiálně pojmenován „Chiesa della Madonna dell'Orto“.[1] V roce 1462 byli humiliáti vyhnáni a Madonna dell'Orto byla přidělena do kongregace kanovníků ze San Giorgia.[2] Tento řád byl zrušen v roce 1668. Následujícího roku byl kostel s klášterem předán cisterciákům z Lombardie. V roce 1787 přešel pod veřejnou správu. Restaurování bylo zahájeno rakouskou vládou ve 40. letech 19. století a dokončeno v roce 1869, kdy už Benátky byly součástí Italského království.

Kostel prošel rozsáhlou rekonstrukcí po povodni v roce 1966.[3]

Interiér má hlavní loď a dvě boční lodě nesené řeckými mramorovými sloupy. Chybí transept, v zadní části se nachází pětiboká apsida zdobená malbami Jacopa Robustiho, známého jako Tintoretto. Nad hlavním oltářem je obraz Zvěstování od Palmy il Vecchia.

V apsidě po obou stranách hlavního oltáře se nachází Tintorettovy Klanění zlatému teleti a Poslední soud. V horním patře apsidy jsou zobrazeny jeho Čtyři kardinálské ctnosti, z let 1562 až 1564. Madonna dell´Orto byl Tintorettův farní kostel, spolu se svými dvěma dětmi je pohřben v apsidální kapli.

  • Plátno s Madonou s dítětem a svatými připisované škole Parise Bordona
  • Poslední soud (1563), Tintoretto
  • Vidění kříže sv. Petra (1550–1553) Tintoretto
  • Kardinální ctnosti: Spravedlnost a střídmost, Tintoretto
  • Kardinální ctnosti: Rozvážnost a síla
  • Stětí sv. Pavla (1550–1553), Tintoretto
  • Zvěstování (1590), Palma il Giovane, z kostela Santa Maria Nuova of Vicenza
  • Víra, Pietro Ricchi

Zvonice byla dokončena v roce 1503.

Po stranách se nacházejí čtyři sochy evangelistů vytvořené žáky Pietra Lombarda; na vrcholu je socha Vykupitele z bílého mramoru. Původní zvony (největší pocházel z roku 1424), byly nahrazeny novými v roce 1883.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Madonna dell'Orto na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]