Mšice maková
 Mšice maková | |
|---|---|
 Mšice maková (Aphis fabae) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | členovci (Arthropoda) |
| Třída | hmyz (Insecta) |
| Řád | polokřídlí (Hemiptera) |
| Čeleď | mšicovití (Aphididae) |
| Rod | Aphis |
| Binomické jméno | |
| Aphis fabae (Scopoli, 1763)[1] | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Mšice maková (Aphis fabae) také mšice bezová je mšice poškozující listy rostlin sáním. Mšice maková je řazena do čeledě mšicovití (Aphididae), řádu polokřídlí (Hemiptera).[1]
Taxonomie[editovat | editovat zdroj]
U druhu Aphis fabae je podle Fauna europaea rozeznáváno šest poddruhů:[2]
- Aphis fabae cirsiiacanthoidis
- Aphis fabae eryngii
- Aphis fabae evonymi
- Aphis fabae fabae
- Aphis fabae mordvilkoi
- Aphis fabae solanella
EPPO kód[editovat | editovat zdroj]
APHIFA[3]
Synonyma patogena[editovat | editovat zdroj]
Podle EPPO je pro patogena s označením Aphis fabae používáno více rozdílných názvů, například Aphis papaveris nebo Doralis fabae.[3]
České názvy[editovat | editovat zdroj]
Podle Biolib je pro patogena s označením mšice maková používáno více rozdílných názvů, například mšice bezová (Aphis advena), mšice mrlíková (Aphis atriplicis), mšice paznehtíková (Aphis acanthi).[1]
Výskyt[editovat | editovat zdroj]
Patogen je celosvětově rozšířen v teplém a subtropickém pásu.[4]
Popis[editovat | editovat zdroj]
Dospělci jsou černí, tmavě nebo černozelení nebo černohnědí a 1,5 – 2,5 mm dlouzí.
Hostitel[editovat | editovat zdroj]
Patogen je polyfágní, napadá více než 200 druhů rostlin.
Příznaky[editovat | editovat zdroj]
Deformace a nekrózy listů, krnění a deformace letorostů.[5] Plody jsou deformované. Medovice na listech.
Význam[editovat | editovat zdroj]
Snižování listové plochy a kvality plodů jabloně (deformace). Oslabení stromů, snížení sklizně. Snadno dochází k přemnožení. Přenáší virové choroby rostlin, které způsobují podstatnější škody než sání mšic.[4]
Biologie[editovat | editovat zdroj]
Mšice má několik generací během roku, z vajíček se líhnou na jaře samice, teprve na začátku léta dochází ke vzniku okřídlených jedinců. Část populace poté migruje na sekundárního hostitele. Přezimují černá vajíčka na zimních hostitelích (primární hostitel), především na brslenech, kalině a pustorylu.[4]
Ekologie[editovat | editovat zdroj]
Lesy, parky, zahrady. Predátoři: slunéčka, střevlíci, dravé ploštice, larvy pestřenek, pavouci, bejlomorka rodu Aphidoletes, zlatoočka obecná a další.[6] Během sání mohou mšice přenášet virové infekce.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c Biolib
- ↑ faunaeur.org. www.faunaeur.org [online]. [cit. 2014-07-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-04.
- ↑ a b EPPO, APHIFA
- ↑ a b c wiki.pestinfo.org
- ↑ agromanual.cz
- ↑ jikl.cz. www.jikl.cz [online]. [cit. 2014-07-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-07-26.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu mšice maková na Wikimedia Commons - (anglicky)eol.org
