Městská knihovna Náchod
| Městská knihovna Náchod | |
|---|---|
 | |
| Stát |  Česko |
| Souřadnice | 50°25′2,24″ s. š., 16°9′57,24″ v. d. |
| Další informace | |
| Sigla | NAG001 |
| Kód památky | 30224/6-1483 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Knihovna, též známá jako Dům Cyrila Bartoně, je původně obytný dům továrníka Cyrila Bartoně v Náchodě. Dům byl postaven v roce 1931, od roku 1948[1] (1954[2][3]) slouží jako městská knihovna.[1]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Cyril Bartoň z Dobenína zakoupil pozemek na obchodní třídě Kamenici 17. února 1927. Stavební záměr měl od počátku obsahovat kromě reprezentativního bytu pro samotného investora také několik nájemních obytných jednotek, první náchodský autosalon a prostory pro městskou spořitelnu. Rodina Bartoňových s poptávkou oslovila architekty Pavla Janáka, Otakara Novotného a Otakara Nypla. Nakonec byl na základě předchozích dobrých zkušeností Bartoňových vybrán Otakar Novotný, který již dříve navrhl pro Ladislava Bartoně vilu (tzv. Vila Čerych) v České Skalici a pro průmyslníka Rudolfa Steinského-Sehnoutku palác v Hradci Králové. Cyril Bartoň nicméně tohoto výběru architekta později litoval.[4]
Stavební práce probíhaly v letech 1929–1931 a realizovala je stavební firma Jaroslava Hakaufa.[4] Od roku 1958 je budova kulturní památkou.[1] V roce 2004 prošel objekt kompletní rekonstrukcí a do současnosti (2020) slouží jako knihovna.[2][3]
Architektura[editovat | editovat zdroj]
Stylově budova tvoří přechod od moderního klasicismu přes národní dekorativismus[4] (české art deco) k funkcionalismu.[5] Budova je řadová, dvoupatrová, zakončená sadou pultových a sedlových střech. Nejnápadnějším prvkem fasády do ulice Kamenice je zasklený arkýř s měděným oplechováním. V přízemí je na lisénách umístěno pět reliéfů Karla Dvořáka[5] (zleva symboly průmyslu/obchodu, umění/malířství, uprostřed alegorie rodu Bartoňů s rodovým znakem (uváděno též alegorie tkalcovství[1]), symbol vědy/práva a poslední reliéf s bustou majitele a symboly jeho textilního podnikání). Zadní průčelí do ulice Tepenská se vyznačuje mnohotabulkovými okny a prosklenou stěnou do schodišťové šachty.[4]
Zatímco ve funkčním uspořádání místností vycházel architekt Novotný z moderního funkcionalistického pojetí vzájemného propojení, interiérová výzdoba odkazuje spíše ke staršímu pojetí (nástropní fresky, štukolustro). Interiéry vyzdobil malíř František Kysela[5] (sgrafita, štukolustra, lepty na oknech arkýře[3]), na sochařské výzdobě se kromě Karla Dvořáka podílel i Otakar Španiel[2], kovová osvětlovací tělesa vytvořil Franta Anýž.[4] Podstatná část původních interiérových prvků (svítidla, zábradlí, mříže) a mobiliáře (nábytek) ve stylu art deco se dodnes zachovala a je udržována v dobrém stavu.[5][6]
Aktivity[editovat | editovat zdroj]
Kromě půjčování knih se v knihovně konají i společenské a vzdělávací akce. Pro jejich organizaci jsou vyhrazeny prostory ve 2. patře domu, tedy prostory bývalého bytu samotného investora Cyrila Bartoně.[2]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d dům Cyrila Bartoně, knihovna - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2021-01-16]. Dostupné online.
- ↑ a b c d NÁCHOD - Dům Cyrila Bartoně, dnes Městská knihovna [online]. [cit. 2021-01-16]. Dostupné online.
- ↑ a b c Turista v Mobilu. www.mobilniturista.com [online]. [cit. 2021-01-16]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ a b c d e TESAŘ, Martin. NOVÁ ŠLECHTA KONČÍCÍ MONARCHIE: OSUDY TOVÁRNICKÉHO RODU BARTOŇŮ Z DOBENÍNA [online]. Olomouc: FF UP, 2016 [cit. 2021-01-16]. Dostupné online.
- ↑ a b c d Objevte architektonické kouzlo Náchoda, město Janáka i Loose | Design. Lidovky.cz [online]. 2015-07-01 [cit. 2021-01-16]. Dostupné online.
- ↑ https://neviditelnypes.lidovky.cz/architekt/architektura-moderni-architektura-nachoda.A150621_162811_p_architekt_wag. iDNES.cz [online]. 2015-06-23 [cit. 2021-01-16]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Knihovna na Wikimedia Commons
