Luna 25
Luna 25 | |
---|---|
Maketa Luny 25 v roce 2015 | |
Start | 10. srpna 2023[1][2] |
Kosmodrom | Vostočnyj |
Nosná raketa | Sojuz 2.1b |
Provozovatel | Roskosmos |
Výrobce | NPO Lavočkina |
Druh | Ruský lunární program |
Program | Ruský lunární program |
Hmotnost | 1750 kg |
Oficiální web | Oficiální web |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Luna 25 (dřívější název Luna-Glob) je automatická sonda ruského lunárního programu. První ruská lunární sonda, vyrobená v NPO Lavočkina. Jménem odkazuje na dřívější program Luna. Úkolem sondy bude vyzkoušení technologie přistání a průzkum měsíčního povrchu, v případě úspěchu by šlo o první přistání sondy na jižním pólu Měsíce.[3]
Historie
První plány přišly v roce 1998 s dvěma designy sondy. Projekt byl obnoven v roce 2011. Sonda se původně měla skládat z orbiteru a přistávacího modulu s robotickým ramenem pro vzorky půdy a případně vrtací nástroj. Po přepracování projektu jde o přistávací modul, jehož primárním úkolem je vyzkoušet přistávací techniku, ale také bude zkoumat okolí v místě přistání.
Sonda Luna 25 měla podle původních plánu odstartovat již v roce 2016, ale kvůli nedostatku financí byl let odložen na rok 2019. I tento termín však byl posunut, protože se objevily problémy s inerciální měřící jednotkou (BIB) od společnosti NPO Lavočkina. Jednotka BIB je potřebná k zajištění řízení dráhy mezi Zemí a Měsícem. Dalším řešením je velmi podobný systém BIUS-L, vyvinutý moskevským NPT AP. Tento systém byl připravený až k únoru 2020.[4]
Mise odstartovala 10. srpna 2023 ve 23:11 UTC na raketě Sojuz 2 z kosmodromu Vostočnyj,[5][2] 16. srpna by se sonda měla dostat na orbitu Měsíce a přistát o pět dní později.[6]
Vědecký náklad
Sonda nese 30kg ruských vědeckých přístrojů. Švédský LINA-XSAN pro měření plazmatu a neutrálních látek kvůli odkladům již odletěl na čínské sondě Čchang-e 4. Pilot-D agentury ESA, byl ze sondy odtraněn v dubnu 2022, demonstrativní nástroj měl sbírat data pro přistání dalších misí a nebyl tedy součástí operačního systému sondy.[7]
8 současných hlavních vědeckých nástrojů je:[8][9]
- ADRON-LR, aktivní analýza povrchu neutrony a gama zářením
- ARIES-L, měření plazmy v exosféře
- LASMA-LR, laserový hmotnostní spektrometr
- LIS-TV-RPM, focení a infračervená spektrometrie minerálů
- PmL, měření prachu a mikro-meteoritů
- THERMO-L, měření tepelných vlastností povrchu
- STS-L, panoramatické a lokální fotografování
- Laser retroreflektor, měření odrazů světla
Odkazy
Reference
- ↑ Запуск первой в истории современной России миссии на Луну запланировали на 11 августа. TACC [online]. 2023-06-05. Dostupné online.
- ↑ a b O'CALLAGHAN, Jonathan. Russia launches first Moon mission in half a century: what it means for science. Nature [online]. 2023-08-11. Dostupné online.
- ↑ Rusko vyslalo na Měsíc sondu po téměř 50 letech. Měla mít přístroje z Evropy. iDNES.cz [online]. 2023-08-10. Dostupné online.
- ↑ Russia’s Luna-Glob faces technical, political and ballistic issues. www.nasaspaceflight.com [online]. NASASpaceFlight.com, 2018-07-25. Dostupné online.
- ↑ Ruská vesmírná agentura získala první data z Luny-25. ‚Všechny systémy fungují správně,‘ hlásí. iROZHLAS [online]. 2023-08-13. Dostupné online.
- ↑ Russia’s Luna 25 could land on the moon days before Chandrayaan-3: How the two missions compare. The Indian Express [online]. 2023-08-13. Dostupné online.
- ↑ Europe halts moon exploration partnership with Russia, looks to replace Ukraine-built rocket engines. Space.com [online]. 2022-04-13. Dostupné online.
- ↑ Russia launches Luna-25 moon lander, its 1st lunar probe in 47 years. Space.com [online]. 2023-08-10. Dostupné online.
- ↑ Luna-25 (Luna-Glob Lander) Payload [online]. iki.rssi.ru [cit. 2023-08-14]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Luna 25 na Wikimedia Commons
- Ruská lunární mise čelí problémům - KOSMONAUTIX.CZ (česky)