Lužec (zámek)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Zámek Lužec
nádvoří, stav v roce 2010
Základní informace
Sloh baroko, historismus
Výstavba 1665–1670
Přestavba 1831
Stavebník Franz Rudolf Neslinger
Současný majitel Miloslav Martínek
Další majitelé Štampachové, Bärenreitherové, Československo aj.
Poloha
Adresa Lužec 1, Vroutek, Česká republikaČeská republika Česká republika
Souřadnice
Lužec
Lužec
Lužec, Česko
Další informace
Rejstříkové číslo památky 42581/5-1126 (PkMISSezObr)
Web www.zamekluzec.cz
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lužec je původně barokní a později romanticky přestavěný zámek v Ústeckém krajiokresu Louny. Stojí ve stejnojmenné vesnici asi 3 km jihozápadně od Vroutku. Je chráněn jako kulturní památka ČR.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Na místě zámku stávala rytířská tvrz zmiňovaná roku 1447 v majetku Ojíře z Očedělic, jejíž existence byla potvrzena během rekonstrukce hospodářské budovy (čp. 2) v letech 20082010.[2] Ojířův syn Pechanec, který mimo jiné zdědil vintířovský statek, připojil Lužec k lubeneckému panství. Lužecký statek potom zůstal součástí větších majetků. Teprve roku 1577 bylo panství s tvrzí Mikulášem z Lobkovic zastaveno Jindřichu Brozanskému z Vřesovic. Od něj ho získal Adam Ferdinand Údrčský z Údrče, který zde po roce 1597 nechal zřídit poplužní dvůr, který je poprvé zmíněn v pobělohorské konfiskační listině.

Panství potom v roce 1627 od královské komory koupil za 9 292 míšeňských Jan Ludvík Neslinger ze Selchengrabu, jehož potomek Franz Rudolf Neslinger zde někdy po roce 1664 nechal postavit raně barokní zámek. Ten od něj již roku 1670 koupil Kryštof Štampach ze Štampachu, jehož rod zámek vlastnil až do roku 1830, kdy jej zdědila Marie Pachtová, rozená ze Štampachu. Ta nechala zámek rozšířit[3] a založit anglický park. Po její smrti panství společně koupili Johann Anton ze Starku a Johann Riedl von Riedenstein. Roku 1855 Johann Riedel odkoupil Starkův podíl, ale o tři roky později zemřel a jeho dědici prodali roku 1868 panství Josefině Bärenreitherové. Josef Maria Bärenreither zámek přestavěl v historizujícím romantickém slohu. Od konce 19. století se na zámku vystřídalo několik majitelů: anglický konzul Frederic Quitton de Saint Quentin, dále Geza Schiffmann a Zdeněk Stopka. Poslední majitelé, manželé Fišerovi, zámek koupili roku 1918.

Po druhé světové válce byl zámek na základě zákona 142/1947 zabaven a roku 1951 ho získal lubenecký státní statek, který ho používal jako ubytovnu, ale neudržoval ho. Opravou prošel až roku 1967 před tím, než zde František Vláčil natáčel film Adelheid. Poté zámek sloužil jako sklad obilí a dále chátral. Rekonstrukce započal nový majitel až v roce 2008.

Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]

Zámecký areál má přibližně čtvercový tvar. V severní části stojí hlavní patrová zámecká budova se sedlovou střechou, ze které ve střední části budovy vystupovala osmiboká věžička. Vstup do patra zámku z nádvoří umožňuje předsazené dřevěné schodiště. Na západní straně k zámecké budově přiléhá patrové hospodářské křídlo. V rohu mezi ním a zámkem je vložena romantická válcová věž ukončená cimbuřím postavená po roce 1908. Na východní straně stojí obytná, původně hospodářská, budova. Část východní strany je bez zástavby. Na jihu nádvoří uzavírá zeď s bránou. Ze severní strany přiléhá k zámku zanedbaný anglický park.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2014-11-16]. Identifikátor záznamu 154775 : Zámek Lužec. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. MARTÍNEK, Miloslav. Stavebně historický vývoj zámku Lužec [online]. [cit. 2014-11-16]. Dostupné online. 
  3. MARTÍNEK, Miloslav. Zámek Lužec [online]. [cit. 2014-11-16]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ANDĚL, Rudolf, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku – Severní Čechy. Svazek III. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Lužec – zámek, s. 293–294. 
  • NOVÝ, Miroslav; NOVÁ, Eliška. Lužec – zámek čp. 1 – stavebně historický průzkum [online]. 2009 [cit. 2014-11-16]. S. 97. Dostupné online. 
  • ÚLOVEC, Jiří. Ohrožené hrady, zámky a tvrze Čech: 1. díl A–M. Svazek 1. Praha: Libri, 2003. 504 s. ISBN 80-7277-099-3. Kapitola Lužec, s. 450–454. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]