Lovecký zámek Ohrada

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
NZM Praha - Muzeum lesnictví, myslivosti  a rybářství
Průčelí zámku
Údaje o muzeu
Stát ČeskoČesko Česko
Město Hluboká nad Vltavou
Adresa Ohrada 17
Zakladatel Jan Adolf II. Schwarzenberg
Založeno otevřeno 15. září 1842
Zaměření lesnictví, myslivost  a rybářství
Původní účel budovy zázemí pro parforzní hon
Vyhledávané exponáty světová rekordní trofej jelena z r. 1730, poslední český medvěd a vlk, sbírka loveckých zbraní, parohový nábytek
Kód památky 21147/3-103 (PkMISSezObr)
Zeměpisné souřadnice
Webové stránky
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lovecký zámek Ohrada je barokní zámek 2 km od Hluboké nad Vltavou, v němž sídlí Muzeum lesnictví, myslivosti a rybářství, jedno z nejstarších českých muzeí. Stojí na břehu Munického rybníka v těsné blízkosti zoologické zahrady Ohrada.

Historie zámku[editovat | editovat zdroj]

Zámek Ohrada nechal v letech 1708 - 1713 mezi Munickým a Zvolenovským rybníkem v barokním slohu postavit kníže Adam František Schwarzenberg (1680 - 1732) podle projektu pražského architekta Pavla Ignáce Bayera,[1] jenž se také podílel na přestavbě hlubockého zámku. Hlavním účelem zbudování Ohrady bylo získat nedaleko schwarzenberského sídla zázemí k pořádání parforsních honů a loveckých slavností.

Nejdříve byla na západě postavena zbrojnice, následně jižní a severní křídlo, kde byly umístěny maštale a psince, a teprve potom byla stavěna hlavní budova s loveckým sálem a kaplí sv. Eustacha. Tato kaple měla podle dochovaných architektonických plánů stát u jižního křídla zámku tam, kde nyní kolem zámku vede silnice na Bezdrev. Přeložka cesty však nebyla schválena, proto byla kaple nakonec zbudována v prvním poschodí zámku. Strop kaple sv. Eustacha s motivem Svaté Trojice vymaloval roku 1715 Georg Werle, oltář sv. Huberta po Werlem dokončil roku 1720 J. André a mj. na něm domaloval schwarzenberský erb, autorem oltářního obrazu pak je vlámský malíř Pieter van Roy.[2]

Kaple sv. Eustacha

K výzdobě budovy zámku Adam František pozval mnoho známých umělců své doby. Štuky dělal Franz Carobbio, krby Oldřich Mánes a vídeňský malíř Georg Werle zhotovil stropní fresku s tématem řecké pověsti o bohyni lovu Artemis. Velké olejomalby, jenž v minulosti zdobily sál a nyní se nacházejí v Rakousku, pocházejí z dílny skotského malíře Johanna Georga Hamiltona (1672 - 1737)[2], v letech 1709 – 1718 schwarzenberského dvorního malíře.

Poté, co byl Adam František v roce 1732 nešťastnou náhodou při lovu smrtelně zraněn samotným císařem Karlem VI., zámek nadále sloužil svému původnímu účelu. Již v roce 1842 Jan Adolf II. založil na zámku první muzeum[1], kam soustředil rozšiřující se sbírky loveckých trofejí a vycpanin.

Během své existence sloužila budova lesnickému úřadu, několikrát tam byl umístěn vojenský špitál a na začátku druhé světové války sídlo zabavily německé úřady. Po válce zámek převzal stát (viz níže) a v jeho vlastnictví Ohrada zůstává dodnes. V letech 1986 - 1990 proběhla v budově velká rekonstrukce.[2]

Historie muzea[editovat | editovat zdroj]

Vznik muzea je spjat s osobou lesního adjunkta Václava Špatného (1807 - 1882), jehož vynikající preparátorské práce podnítily tehdejšího majitele panství, Jana Adolfa II. (1799 - 1888), k založení veřejného lesnického a loveckého muzea. Slavnostním otevřením 15. října 1842 za přítomnosti knížete se tak Ohrada stala druhým nejstarším muzeem v Čechách po Národním muzeu (zal. 1818) a čtvrtým nejstarším v ČR.[3]

Řezba na parohovém nábytku v hodovním sále

S pomocí systematické práce V. Špatného, jenž se stal prvním správcem muzea, tam Schwarzenberg začal shromažďovat paroží a lovecké předměty, jež další majitelé obohacovali o myslivecké a lesnické rarity z celého shcwarzenberského panství a muzeum se stalo respektovanou institucí. V r. 1939 založil správce František Janovský na podnět Adolfa Schwarzenberga jako živou součást muzea. malou zoologickou zahradu zaměřenou na středoevropskou faunu[3] Zoo Ohrada, nyní ve správě Jihočeského kraje, má dosud v užívání část severního křídla zámku.

V roce 1947 byl zákonem Lex Schwarzenberg rod Schwarzenbergů připraven o veškerý rodový majetek, čímž byl vyvlastněn i zámek Ohrada a stal se tak majetkem státu. V roce 1949 jej na 12 let dostaly do správy Státní lesy a od roku 1961 muzeum Ohrada spravuje Československé zemědělské muzeum, dnes pod názvem Národní zemědělské muzeum Praha. Roku 1964 byla expozice obohacena o lesnické a myslivecké sbírky ze zámku Konopiště a o rybářské sbírky muzea na Kačině.[3]

Expozice rybářství

Stálé expozice ohradského muzea vystavují na více než 1000 m2 na 2 000 předmětů, což je pouhá desetina celkového počtu exponátů z depozitářů muzea.[3] Návštěvníky mj. přitahuje sbírka parohového nábytku v hodovním sále či trofej jelena uloveného Adamem Františkem roku 1730, jež byla na výstavě v Berlíně roku 1937 prohlášena světovým rekordem, který si udržela až do roku 1980. Pro nejmladší návštěvníky jsou na několika místech areálu připraveny stolky s dovednostními, výtvarnými a znalostními úkoly, na prvním nádvoří jsou pak k dispozici lavice se stoly.

Stálá expozice[editovat | editovat zdroj]

  • Vývoj myslivosti (lovecké zbraně, ornitologická sbírka preparátů, preparáty mysliveckých psů, vycpaniny: poslední český vlk z r. 1874, poslední český medvěd z r. 1856)
  • Vývoj lesnictví (lesnické nástroje, sbírka lesnických uniforem z 19. a 20. století, pěstování lesních porostů)
  • Vývoj rybářství (rybářské náčiní, vycpaniny ryb)
  • Sallačova sbírka jelenovitých - ceněná kolekce trofejí různých druhů jelenovitých; Vilém Sallač (1852 - 1927) byl profesorem na německé lesnické škole v Bělé pod Bezdězem; svou sbírku poprvé vystavil v roce 1908 v Praze na 60. valné schůzi České lesnické jednoty.[4]
  • Dřevařství (dřevařské nástroje, vývoj těžby a dopravy dřeva, choroby stromů a kalamity)
  • Život lesa
  • České puškařství
  • Pohádkové sklepení - samostatně přístupní mini expozice pro děti.

Další činnost[editovat | editovat zdroj]

Čápi - každoroční nájemníci nad severním křídlem zámku
  • Již od roku 1842 existuje na zámku knihovna se zaměřením na lesnictví a lov, jež měla sloužit ke vzdělávání odborného personálu. Později byla rozšířena o literaturu z oboru rybářství. Nejstarší kniha pochází z roku 1582 a je dílem Sigismunda Feyerabenda s názvem Neues Jagd-und-Weidwerksbuch (Nová lovecká a myslivecká kniha). V dnešní době knihovna čítá téměř 10 tisíc titulů a je nadále systematicky doplňována.[3]
  • Kromě stálé výstavy z oboru lesnictví, myslivosti a rybářství pořádá muzeum každoročně několik krátkodobých výstav podobného zaměření.
  • V areálu zámku Ohrada se pořádají každoroční Národní myslivecké slavnosti, jejichž součástí je i mistrovství republiky ve vábení jelenů.
  • Na zámku se konají koncerty klasické hudby a na jeho nádvoří folkový festival a rockové koncerty.
  • Ohradské muzeum se také účastní každoroční jarní Muzejní noci.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Národní zemědělské muzeum Praha - Muzeum lesnictví, myslivosti a rybářství - Ohrada / mimopražská pracoviště [online]. Národní zemědělské muzeum Praha [cit. 2009-07-25]. Dostupné online. 
  2. a b c Čeněk, M.; Kasal, V.: Hunting-lodge Ohrada, České Budějovice 1998
  3. a b c d e PRAMENY A STUDIE 38 - 115 let NZM, článek Slaba M.: NZM Ohrada - Muzeum lesnictví, myslivosti a rybářství, Praha 2006, s. 85 - 88
  4. Myslivost [online]. Myslivost Stráž myslivosti, redakce: Seifertova 81, 130 00 Praha 3 [cit. 2009-08-11]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Oficiální stránky Loveckého zámku Ohrada