Los Glaciares

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Los Glaciares
Světové dědictví UNESCO
Monte Fitz Roy.jpg
Smluvní stát ArgentinaArgentina Argentina
Los Glaciares
Green pog.svg
Los Glaciares
Souřadnice
Typ přírodní dědictví
Kritérium vii, viii
Odkaz 145 (anglicky)
Oblast Latinská Amerika a Karibik
Zařazení do seznamu
Zařazení 1981 (5. zasedání)

Národní park Los Glaciares (česky Ledovce) je chráněné území v Patagonii na jihu Argentiny v provincii Santa Cruz. Na jihozápadě sousedí s chilským národním parkem Torres del Paine a na severozápadě s národním parkem Bernardo O'Higgins. Na východě na park navazuje stejnojmenná rezervace o rozloze 145 000 ha [1]. V roce 1981 byl zapsán na seznam světového dědictví UNESCO.

Chráněné území bylo zřízeno v roce 1937 pro zachování a ochranu pevninských ledovců, lesů jižních And a patagonské stepi, jeho rozloha je 4459 km² [2] [1]. Zdejší ledovce jsou součástí jihopatagonského ledovcového pole. V parku se nachází hlavních 47 ledovců , mimo nich zde bylo napočítáno okolo 200 menších méně významných ledových mas. Nejvýznamnější ledovce jsou Upsala (595 km² [2]), Viedma (575 km² [2]) a Perito Moreno. Všude jinde po světě bývá normální, že ledovce začínají v nadmořské výšce okolo 2500 m, ledovce v Los Glaciares se nacházejí ve výšce již okolo 1500 metrů nad mořem.

V národním parku je rozvinutá turistika. Výchozí body pro výpravy do parku jsou obce El Calafate a El Chaltén. Vstup do parku je zpoplatněn - např. pro zahraniční turisty starší 16 let je poplatek ustanoven na 100 pesos [3].

Přírodní podmínky[editovat | editovat zdroj]

Zdejší reliéf má výrazně horský charakter s velkými výškovými rozdíly. Nejnižšími místy v parku jsou 2 největší jezera (lago Argentino 185 m n. m. a lago Viedma 200 m n. m.). Tyto jezera se nacházejí ve východní části parku v oblasti suché stepi. Západním směrem k chilským státním hranicím průměrná nadmořská výška narůstá. Vrcholky patagonských And v parku v mnoha případech dosahují výšek okolo 2400 až 2500 m n. m. Nejvyšší zdejší horou je Cerro Fitz Roy (3 375 m n. m.), velice známý je i vrchol Cerro Torre.

Průměrná roční teplota je 7,5 °C. Nejvyšší měsíční teploty se pohybují okolo 13,4 °C (leden), nejnižší v červenci (0,6 °C). Tyto údaje platí pro lokality na východě parku s nižší nadmořskou výškou. Teploty v horách je značně rozdílné. Průměrný roční úhrn srážek je také nerovnoměrný. Na východě parku činí zhruba 500mm, na západě okolo 900mm.

Lesy pokrývají zhruba 79 000 hektarů, vodní plochy (především 2 největší jezera) 95 000 hektarů. Sníh a led pokrývají cca 260 000 ha.

Fauna a flóra[editovat | editovat zdroj]

Obecně lze území parku rozdělit do 3 rozdílných pásem [4]:

  • Stepi - Rostliny se zde přizpůsobily zdejším drsným podmínkám (sucho, vítr, chlad). Vyskytují se tu nízké, houževnaté traviny a keře.
  • Lesy - Tento biotyp je rozšířen až do nadmořské výšky cca 1000-1100 m n. m. Nachází se na východě parku. Nejrozšířenějšími stromy jsou příslušnici čeledi Nothofagus z řádu bukotvarých (Nothofagus pumilio, Nothofagus antárctica, Nothofagus betuloides).
  • Vysokohorské polopouštní planiny - začínají nad pásmem lesů a končí až na hranici trvalého ledu a sněhu (1500-1600 m n. m.). Zdejší vegetace je tvořena pouze malým množstvím suchomilných, dvouděložných trav. Ve vlhkých lokalitách se nacházejí malé louky s vysokou hustotou rostlin.

Z živočišných druhů lze jmenovat psa horského, lamu Guanako nebo velkého nelétavého ptáka nandu Darwinova, kondora. Vzácný druh vyskytující se na jihu Jižní Ameriky je sudokopytník huemul jižní.

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b (španělsky) Základní údaje o parku na jeho oficiálních stránkách
  2. a b c (anglicky) Informace o Los Glaciares na United Nations Environment Programme
  3. (španělsky) www.parquesnacionales.gov.ar – tarify vstupů do argentinských národních parků
  4. (španělsky) Informace o zdejší fauně na oficiálních stránkách parku

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]