Loretánské náměstí
| |||
|---|---|---|---|
 Loretánské náměstí a Loreta | |||
| Umístění | |||
| Město | Praha | ||
| Městská část | Praha 1 | ||
| Část obce | Hradčany | ||
| Poloha | 50°5′20,04″ s. š., 14°23′27,96″ v. d. | ||
| Začíná na | Loretánská ulice | ||
| Končí na | Nový svět | ||
| Historie | |||
| Pojmenováno po | Pražská Loreta | ||
| Další údaje | |||
| Kód ulice | 454907 | ||
 | |||
 multimediální obsah na Commons | |||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||
Loretánské náměstí je veřejné prostranství, které se nalézá na pražských Hradčanech v městské části Praha 1. Svůj název dostalo od Pražské Lorety, která se nachází na jeho východní straně.
Historie
[editovat | editovat zdroj].jpg)
V raném středověku a v následujících obdobích zde bylo pohřebiště,[1] ve vrcholném středověku tržiště.[2] Na východní straně byly ve 14. století vytyčeny parcely obytných domů a stál zde mj. dům čp. 100/IV architekta a sochaře Petra Parléře. V roce 1600 zde císař Rudolf II. rozsáhlé pozemky daroval kapucínům, kteří vystavěli Loretánskou kapli a náměstí se stalo poutním místem. Současná konfigurace budov náměstí vznikla teprve ve vrcholném baroku po roce 1700 vybudováním mohutného Černínského paláce na západní straně, výstavbou kaple sv. Matouše a pomníku kněžny Drahomíry, které zachytl v roce 1769 Huberův plán Prahy. Kaple byla roku 1797 zbořena. Terén náměstí byl z větší části zplanýrován až podle projektu Pavla Janáka ve 30. letech 20. století.
Významné objekty
[editovat | editovat zdroj]
- Na vyvýšené plošině náměstí, na místě bývalé kaple svatého Matouše, kterou v roce 1725 projektoval František Maxmilián Kaňka, [3] byla v roce 2005 vztyčena bronzová kopie sochy Edvarda Beneše od sochaře Karla Dvořáka.[4]Téměř celou západní stranu náměstí tvoří barokní budova Černínského paláce, v něm dnes sídlí Ministerstvo zahraničních věcí České republiky. Před Černínským palácem se nachází terasa s rozlehlým parkovištěm.
- Na severní straně kostel Panny Marie Andělské s přilehlým klášterem řádu kapucínů čp. 99/IV a k němu přináležející zahradou s tzv. domečkem, v 50. letech 20. století vyšetřovnou StB.
- Jižní stranu náměstí uzavírá Loretánská ulice vedoucí z Pohořelce na Hradčanské náměstí a Pražský hrad s řadou historických domů a malebným podloubím.
- Východní část náměstí před Loretou má parkovou úpravu (železný kříž s nástroji Kristova umučení tam údajně připomíná jedno z možných míst skončení pozemské pouti kněžny Drahomíry, matky sv. Václava). Na této straně náměstí se nachází někdejší Černínská jízdárna.
- V severozápadním cípu Loretánského náměstí, pod terasou parkoviště, je vchod do Černínské zahrady.
- Loretánské náměstí 1 - proslulá pivnice U Černého vola, která ze svého zisku podporuje Školu Jaroslava Ježka pro zrakově postižené.[5]
- Dům čp. 108/IV, č.o.2 Dům U Drahomířina sloupu nebo U zlaté koule, spodní trakt je vstupem obrácen do Úvozu. Kolem roku 1900 zde byl rovněž hostinec. Čtyřpodlažní renesanční dům s podloubími, na fasádě je bronzová deska s reliéfem dámy v klobouku od akademického sochaře Zdeňka Preclíka a s nápisem: V tomto domě žila první dáma republiky paní Hana Benešová. Dům po roce 2005 zakoupila společnost uhlobarona Zdeňka Bakaly s deklarovaným záměrem rekonstruovat jej pro Knihovnu Václava Havla, pro spory s obyvatelem domu byl projekt roku 2018 zamítnut.Reportáž České televize z 25.6.2018
- U Pešků či U deklamatorů, čp. 109/IV, č.o. 3, pojmenován po českém deklamátorovi Antonínovi Peschkem. Roku 1787 zde zemřel sochař Ignác František Platzer. V 50. letech 20. století zde sídlil Výzkumný ústav matematických strojů, byl tu sestrojen a v roce 1957 úspěšně oživen první programovatelný počítač vyrobený v Československu, nazvaný SAPO.
Zajímavost
[editovat | editovat zdroj]Byla zde natočena jedna davová scéna z filmu Princ a já, která se ale ve filmu odehrává v Dánsku.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Archivovaná kopie. www.arup.cas.cz [online]. [cit. 2009-10-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-02-10.
- ↑ http://www.atlasceska.cz/praha/loretanske-namesti/
- ↑ https://www.digitalniknihovna.cz/mlp/view/uuid:da7e37de-6251-44e0-b25e-7fd40f90c5fa?page=uuid:41dc1a6e-9806-11e9-aa3f-001b63bd97ba - Zprávy komise pro soupis stavebních, uměleckých a historických památek, 1912
- ↑ http://virtualni.praha.eu/namesti/loretanske-namesti.html
- ↑ Hostinec U Černého vola na Hradčanech neskončí, štamgasti jásají – zpráva na iDnes
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- František RUTH, Kronika královcské Prahy a obcí sousedních II., Pavel Körber, Praha 1907, s. 665-671.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Loretánské náměstí na Wikimedia Commons - Loretánské náměstí – panoramatický pohled na Praha virtuální
- Loretánské náměstí na atlasceska.cz
