Přeskočit na obsah

Lhota (Vyškov)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Lhota
Kaple na návsi
Kaple na návsi
Lokalita
Charaktervesnice
ObecVyškov
OkresVyškov
KrajJihomoravský kraj
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°18′35″ s. š., 16°57′21″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel368 (2021)[1]
Katastrální územíLhota (2,937 km²)
Nadmořská výška350 m n. m.
PSČ68201
Počet domů132 (2011)[2]
Lhota na mapě
Lhota
Lhota
Další údaje
Webwww.lhotauvyskova.cz
Kód části obce144401
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bývalá obec Lhota, dnes část města Vyškov, leží 6 km na severozápad od Vyškova. Obec byla sloučena s Pařezovicemi a roku 1964 s Rychtářovem. Poté se všechny tři osady staly součástí Vyškova.

Název

[editovat | editovat zdroj]

Osady zvané Lhota byly zakládány v průběhu 13. a v první polovině 14. století. Obyvatelé těchto vesnic byli na určitou dobu tj. lhůtu (staročesky lhota, lhóta ve významu polehčení, osvobození) osvobozeni od všech platů za to, že vykáceli les a přeměnili ho v pole.[3]

Historie

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1517 žilo v obci Lhota 19 obyvatel. V letech 1656–1675 se ve Lhotě nacházelo 30 domů, ale pouze 16 z nich bylo obydlených. V roce 1718 bylo ve Lhotě evidováno 14 stavení, včetně usedlostí a domků bez polí. V následujících letech počet obyvatel začal růst, a v roce 1834 zde žilo již 311 obyvatel. Lhota se stala samostatnou politickou obcí v roce 1850, kdy se starostou stal Jan Kylián a radními Ondřej Formánek a Pavel Kala. V roce 1888 zde byla založena škola a v roce 1919 tělovýchovná jednota TJ Sokol Lhota. Za druhé světové války byla Lhota, stejně jako dalších 33 obcí, určena k vystěhování, protože sloužila jako cvičiště a střelnice pro německé vojáky. Všechny rodiny, celkem 150, se do obce mohly vrátit až v květnu 1945. V roce 1957 zde bylo založeno jednotné zemědělské družstvo (JZD). V roce 1964 byla vesnice sloučena s Rychtářovem a později se stala součástí města Vyškova.[4]

Související informace naleznete také v článku Přehled stěhování 33 obcí Drahanské vrchoviny (1940–1945).
  • 1. Kaple na návsi
    1. Kaple na návsi
  • 2. Litinový kříž (1891)
    2. Litinový kříž (1891)
  • 3. Kamenný kříž
    3. Kamenný kříž

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Místní část Lhota 1850 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel celá obec 549 390 416 455 466 520 493 539 307 362 344 328 348 356 352
Počet domů celá obec - 54 59 64 74 84 87 110 106 125 92 99 124 128 132
Vývoj počtu obyvatel
Data pocházejí z datové položky Wikidat
Grafy jsou z technických důvodů dočasně nedostupné.

Náboženský život

[editovat | editovat zdroj]

Lhota patří k sídlu římskokatolické farnosti Vyškov-Dědice. Ta je součástí Vyškovského děkanátu Olomoucké arcidiecéze v  Moravské provincii. Území zdejší farnosti zahrnuje nejen oblast Dědic a Lhoty, ale i dědické osady Hamiltony, Pazderny, Opatovic, Radslavic a Radslaviček. Hlavním duchovním stánkem farnosti je Kostel Nejsvětější Trojice v  centru Dědic. Místním farářem a administrátorem excurendo je od července 2010 ThLic. ICLic. František Cinciala.[5]

Společnost

[editovat | editovat zdroj]
Sokolovna Lhota u Vyškova

Školství

[editovat | editovat zdroj]

Mecenáši lhotské školy byla rodina Kyliánů, která se na přelomu 19. století řadila k místní honoraci. Škola byla ve Lhotě postavena roku 1888 a především Ferdinand Kylián podporoval vznik školy a přispíval i školské knihovně. V době vzniku školy působil jako vychovatel hraběte Draškoviće a školu obdaroval drahými knižními výtisky, mapami, atlasy, časopisy a také obsáhlou sbírkou nerostů. V roce 1889 byl jmenován čestným občanem Lhoty. Stavební práce na nové školní budově započaly roku 1886 a první vyučování v této jednotřídní škole započalo 1. března 1888. Prvním učitelem byl ustanoven František Uhlíř. Druhá třída byla otevřena ve školním roce 1893/94. Při škole za přispění učitelů F. Uhlíře a Aleše Procházky vzniklo i divadelní jeviště. Historie školy je psána do roku 1941, kdy osada přestala prakticky existovat, jelikož se stala součástí Truppenübungsplatz Wishau. Rod Kyliánů odchody synů do monarchie ve Lhotě zanikl rokem 1909.[6]

Kultura

[editovat | editovat zdroj]

K účelům kulturního vyžití slouží v obci částečně zrekonstruovaná sokolovna situovaná v horní části osady na kopci.[7] Podle spolkového rejstříku byl Sokol ve Lhotě založen v roce 1919 a prvním předsedou byl dle školní kroniky zvolen Jan Luska. Místní Sokol spadá pod župu č. 31 – Dr. Bukovského. Organizace spravuje budovu sokolovny včetně hospody a sportovního hřiště. Sokol zaštiťuje kulturu v obci a pořádá tradiční kulturní a sportovní akce pro občany.[8]

Sport

[editovat | editovat zdroj]
Cyklotrasy vedoucí skrze Dědice
Cyklistická trasa 5029 5029 Úsobrno – Snovídky

Osadou Lhota prochází dálková cyklotrasa č.5029 Snovídky-Úsborno, která je dlouhá 82,5 km a spojuje Chřiby a Litenčickou pahorkatinu.[9] Turistické pěší trasy samotnou Lhotou neprocházejí. Nejblíže je severní červená trasa č.0508 (18km) červená turistická značka vedoucí Hamiltonským údolím přes Rychtářov, Hrádek na Roviny (rozc.). Další trasa modrá turistická značka modrá č.2060 vede jižně z Dědic přes Opatovice, okolo přehrady do Ruprechtova.[10]

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Vyškově.
Pomník památce padlých
  • Pomník památce padlých za první světové války před zvonicí - sbírka na pomník byla vyhlášena v dubnu roku 1919. Na pomníku je zvěčněno 13 jmen obětí. Bylo to v den, kdy byla před školní zahradou vysazena Lípa svobody.[p 1]
  • Boží muka u školy z počátku 19. století.
  • Zvonice na návsi
  • Litinový kříž zbudovaný nákladem Pavla a Barbory Fabiánek z roku 1891, na památku po zemřelém Karlu Kiliánu.
  • Kamenný kříž postavený Jánem Zapletalem a manželkou ze Lhoty ke cti a větší slávě Boží z roku 1897.

Osobnosti

[editovat | editovat zdroj]

S obcí jsou spjaty tyto osobnosti:

  • Oldřich Skácel (1908[11]–2002) místní rodák, který byl válečný hrdina, plukovník a čestný občan Vyškova a Jablonce nad Nisou. Byl též držitelem vyznamenání Řádu Bílého lva III. třídy za obranu vlasti.[12]
  • František Uhlíř (1900[13]–1980) byl československý politik a meziválečný i poválečný poslanec Národního shromáždění za Československou stranu národně socialistickou. Po roce 1948 žil v exilu.[14]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Poznámky

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ 13 padlých za první světové války: Dostal Richard (1865-1918), Gotvald František (1890-1914), Formánek Jan (1883-1916), Grošek Jan (1897-1915), Kala Karel (1881-1916), Formánek Jan (1889-1917), Gotvald Josef (1894-1916), Maleček Ferdinand (1892-1916), Pokluda František (1896-1916), Plhal František (1888-1917), Školař Antonín (1881-1916), Šmela Ferdinand (1886-1918), Zapletal Jan (1898-1917). Na pomník bylo umístěno i jméno Stanislava Nečase, který padl v roce 1941

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. ↑ OLIVOVÁ-NEZBEDOVÁ, Libuše. Pomístní jména v Čechách : o čem vypovídají jména polí, luk, lesů, hor, vod a cest. 1. vyd. Praha: Academia : Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, 1995. 
  4. ↑ Historie obce Lhota [online]. Lhota: Jan Kolařík [cit. 2016-12-25]. Dostupné online. 
  5. ↑ Arcidiecéze olomoucká – Farnost Dědice [online]. Olomouc: Arcidiecéze olomoucká [cit. 2015-01-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-02-13. 
  6. ↑ Vyškov Dějiny města. Vyškov: Město Vyškov, 2016. ISBN 978-80-906656-0-6. S. 694-695. 
  7. ↑ TJ Sokol Lhota [online]. TJ Sokol Lhota, 2019, rev. 2019 [cit. 2019-02-03]. Dostupné online. 
  8. ↑ TJ Sokol Lhota - kalendář akcí [online]. TJ Sokol Lhota, 2019, rev. 2019 [cit. 2019-02-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-02-04. 
  9. ↑ 5029 (Snovídky – Úsobrno) [online]. Vyškov: Cyklo-jižní-morava [cit. 2016-12-28]. Dostupné online. 
  10. ↑ Plánovač tras KČT (Vyškov) [online]. Vyškov: KČT [cit. 2016-12-28]. Dostupné online. 
  11. ↑ Matriční záznam o narození a křtu - Oldřich Skácel
  12. ↑ Oldřich Skácel [online]. Kozelka Václav - Lhoty / Lehoty [cit. 2019-01-27]. Dostupné online. 
  13. ↑ Matriční záznam o narození a křtu - František Uhlíř
  14. ↑ František Uhlíř [online]. Kozelka Václav - Lhoty / Lehoty [cit. 2019-01-27]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Vyškovsko. Brno: Muzejní spolek Brno, 1965. 
  • KOTULÁN, Vladimír. Vyškovská zastavení. Vyškov: Město Vyškov, 2003. ISBN 80-239-3257-8. S. 94. 
  • Vyškov Dějiny města. Vyškov: Město Vyškov, 2016. ISBN 978-80-906656-0-6. S. 944. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Růžice kompasu Pařezovice, Rychtářov Vojenský újezd Březina, Hamiltony, Radslavice, Zelená Hora Růžice kompasu
Ježkovice Sever Hamiltony
Západ   Lhota   Východ
Jih
Račice-Pístovice Opatovice Dědice
Město Vyškov

k. ú. Vyškov (Vyškov-Město • Vyškov-Předměstí • Křečkovice • Brňany • Nouzka • Nosálovice • Dědice-část) • k. ú. Dědice u Vyškova (Dědice-část • Pazderna • Hamiltony) • k. ú. Lhota (Lhota • Pařezovice) • Opatovice • Rychtářov

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Lhota_(Vyškov)&oldid=24340625“