Letenská vodárenská věž
| Letenská vodárenská věž | |
|---|---|
.jpg) | |
| Základní informace | |
| Architekt | Jindřich Fialka |
| Výstavba | 1887–1888 |
| Přestavba | 2016–2018 (rekonstrukce) |
| Současný majitel | Praha 7 |
| Poloha | |
| Adresa | Bubeneč,  Česko |
| Ulice | Na výšinách |
| Souřadnice | 50°6′0,62″ s. š., 14°25′11,55″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 41535/1-2168 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Letenská vodárenská věž nebo také Letenská vodárna je 38,3[1] metrů vysoká pětipodlažní vodárenská stavba postavená v novorenesančním slohu, která se nachází v Praze-Bubenči na Letné nedaleko od fotbalového stadionu Sparty Praha na adrese Korunovační 1000/3, Na výšinách 1000/1. Objekt v současnosti slouží jako knihovna, mateřská školka, prostor pro klubovny a v nejvyšším patře je také společenský sál. Stanová střecha oplývá vikýři, na špičce střechy je v nástavbě umístěn hodinový stroj. V posledním patře se nachází vnější ochoz umístěný na krakorcích.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Stavba pochází z roku 1887 až 1888 a byla vybudována podle návrhu architekta a městského inženýra Jindřicha Fialky.[2]
Věž s přilehlou vodárnou původně zásobovala vodou část Holešovic a Bubenče. Svému účelu přestala sloužit po 25 letech, již v roce 1913. Posléze byla přestavěna na bytový objekt s tím, že přilehlá strojovna, vodojem a další provozní budovy byly zbourány. K celkové demolici někdejších budov vodárny kromě věže samotné došlo až v 80. letech 20. století[3] poté, co byly ponechány bez patřičné péče. Na jejich místě vystavěn dům mládeže a mateřská školka.
V současné době pozůstalý objekt věže s přistavěným domem dětí slouží dětem a mládeži, nachází se zde klubovny, výtvarné ateliéry a čajovna. Jen přilehlé uličce mezi Molochovem a věží zůstalo jméno „U letenské vodárny“.
Mezi listopadem 2016 až květnem 2018 probíhala rekonstrukce věže investovaná Prahou 7 podle návrhu ateliéru Petr Hájek architekti. Proběhla citlivá obnova věže i jejího okolí, jež nebylo v dobrém stavu. V nejvyšším patře věže kde byla původně nádrž vznikl společenský sál s přístupem na ochoz, kde přibyl periskop.[4] V úrovni pod sálem, která původně sloužila pro hlavního topiče vznikla knihovna. V zbývajících dolních prostorech vznikly prostory různých kluboven. Nové prostory získala také zdejší mateřská škola.[1] Fasáda získala původní pískovcovou barvu. Rekonstrukce vyšla na 62 milionů korun, z čehož 61 % (38 milionů) pokryly dotace od hl. m. Prahy a také z Evropské unie.[5]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Přežila demolici, v průběhu let chátrala. Podívejte se do zrekonstruované vodárenské věže na Letné. iROZHLAS [online]. Český rozhlas [cit. 2019-05-24]. Dostupné online.
- ↑ FIALKA Jindřich 6.1.1855-8.4.1920 – Personal. biography.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2022-04-02]. Dostupné online.
- ↑ http://www.google.cz/search?sourceid=chrome&ie=UTF-8&q=ortomapa+prahy Srovnat ortomapy 1975–1999
- ↑ Rekonstrukce letenské vodárenské věže je u konce, vrátí se tam děti. Náš REGION [online]. 2018-05-31 [cit. 2019-05-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-05-24.
- ↑ Vodárenská věž na Letné po 130 letech v novém [online]. Praha 7, 2018-05-28 [cit. 2019-05-24]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- JÁSEK, Jaroslav. Pražské vodní věže. Vyd. 1. Praha: VR Atelier, 2000. 104 s. ISBN 80-238-6478-5. s. 16 - 17.
- STAŇKOVÁ, Jaroslava, ŠTURSA, Jiří a VODĚRA, Svatopluk. Pražská architektura: významné stavby jedenácti století. Vyd. 1. [Praha: s.n.], ©1991. 355 s. ISBN 80-900209-6-8.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Letenská vodárenská věž na Wikimedia Commons - Pražské vodárenské věže: Praha - Bubeneč Archivováno 29. 9. 2017 na Wayback Machine.
- Hrady.cz
- Turistika.cz
- AtlasČeska.cz
- Unas.cz Archivováno 9. 10. 2009 na Wayback Machine.
