Letenský profil

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Zdroje k infoboxuPřírodní památka
Letenský profil
Přírodní památka Letenský profil
Datum vyhlášení 4. července 1988
Vyhlásil Národní výbor hl. m. Prahy
Kód ÚSOP 1115
Lokalita Letná
Výška 200-240 m n. m.
Výměra 0,44 ha
Seznam chráněných území v Praze
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Souřadnice
Letenský profil
Letenský profil
Přírodní památky v Česku

Letenský profil je přírodní památka ležící na dvou oddělených územích na pražském Klárově. Přírodní památka byla ovlivňována lidskou činností nejspíše již od středověku.[1] Jde o jeden z nejlépe přístupných skalních výchozů letenského souvrství. Chráněné území je v péči Magistrátu hlavního města Prahy.[2]

Letenský profil - plaketa


Poloha[editovat | editovat zdroj]

Chráněné území zasahuje do katastrálních území Holešovice a Hradčan v Praze. Území je rozděleno na dvě lokality. Větší z lokalit, o rozloze 13 714 m2, se nachází na západním břehu Vltavy a je orientována JJV směrem. Druhá, menší parcela o rozloze 959 m2, se nachází na západní straně svahu nad ulicí Pod Bruskou.[1][3]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Vznik letenského profilu (součást Letenského souvrství) se datuje do období Ordoviku (starší Paleozoikum)[4], zhruba před 443-485 miliony let.[5]

Nejspíše díky poloze nedaleko centra Prahy byla přírodní památka vystavena antropickým vlivům již od středověku. Oblast sloužila nejdříve jako výsadba vinné révy (Vitis vinifera) a později byla upravena na park výsadbou exotických dřevin.[1]

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Geologie[editovat | editovat zdroj]

Vznik letenského souvrství byl nejspíše zapříčiněn rytmickou sedimentací uloženin, pravděpodobně přinášeny řekami do pánve. Střídání jemnozrnných sedimentů prachovce a hrubozrnných vrstev pískovce bylo s největší pravděpodobností zapříčiněno střídáním hrubosti přinášených sedimentů v období záplav a nízkých hladin řek. Pro takto uložené sedimenty vznikl název inundity.[6]

Letenský profil - detail profilu
Letenský profil - detail profilu

Letenský profil se skládá hlavně z vrstev drobvových břidlic a křemenců a křemitých pískovců a slouží jako stratotyp pro letenské souvrství díky svému reprezentativnímu složení. Vrstvy se svažují pod úhlem 35-45° směrem k jihovýchodu. Mocnost vrstev se pohybuje od 6 do 12 cm. Podíl křemence a křemitých pískovců může být místy vystřídán písčitou břidlicí.[1] Jejich odolnost vůči vodní erozi je větší než odolnost nadložní břidlice a díky tomu vytvářejí viditelné skalní výchozy.[3] Ve východní části PP je ve vrstvách patrná čočka jílovitých slídnatých břidlic obsahující tři konkrece se zachovalou faunou. Konkrece jsou tvořeny vápencem s příměsí prachu a jemnozrnného písku.

Fauna v konkrecích byla nalezena nejčastěji ve vrstvě 3 až 5 cm pod horním okrajem. Nalezeny byli převážně krunýře trilobitů Deanaspis goldfussi, Dalmanitina socialis a Ecoptochile clavigera. Dále zde bylo nalezeno jisté množství akritarch. Zajímavostí je četnost nálezů schránek trilobitů v takzvané „převrácené poloze“ (kde dorzální část krunýře směřuje do podložní vrstvy) vůči trilobitům v „normální poloze“ (dorzálním krunýřem směrem do nadloží).[1]

Letenský profil - pohled na zárůst stromy a keři

Flora[editovat | editovat zdroj]

Původní porost činily dubohabrové háje, které byli následně antropickými vlivy potlačeny a nahrazeny exotickými druhy dřevin. Na území přírodní památky nebyl zjištěn žádný chráněný druh.[7]

Nyní přírodní památku ohrožují převážně nepůvodní rostliny nevhodného charakteru jako například kustovnice cizí (Lycium barbarum) a nebo trnovník akát (Robinia pseudoacacia).[1]

Fauna[editovat | editovat zdroj]

Na faunu má velký vliv umístění přírodní památky. Nejčastěji se zde zdržují ptáci v křovinách. Hlavně budníček menší (Phylloscopus collybita), který v místním křovinném porostu i hnízdí.[7]

Ochrana[editovat | editovat zdroj]

Předměty ochrany[editovat | editovat zdroj]

Předmětem ochrany jsou výchozy letenského souvrství a fosilní fauna. Cílem ochrany je zajištění existence a studia geologických objektů.[1]

Škodlivé vlivy[editovat | editovat zdroj]

Mezi největší škodlivé vlivy patří zejména pohyb obyvatel, doprava, parkové úpravy, zvětrávání zapříčiněno klimatickými podmínkami a nevhodnou vegetací.[1] Dále přírodní památku ohrožuje amatérský sběr fosilií.[8]

Plán péče[editovat | editovat zdroj]

Odstraňování hlavně nepůvodních dřevin, podpoření původních dřevin jako Javor babyka (Acer campestre), Javor mléč (Acer platanoides). Selektivní odstraňování křovin a náletu stromů převážně kustovnice cizí (Lycium barbarum) a následné dlouhodobé kosení ploch v intervalu 1-2x do roka.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g h i MATĚJKA, Karel. Plán péče o přírodní památku Letenský profil na období 2010 - 2024 [online]. 2009-08-20. Dostupné online. 
  2. PP Letenský profil [online]. AOPK ČR [cit. 2018-08-25]. Dostupné online. 
  3. a b Geocaching - Letenský profil, Praha [online]. Dostupné online. 
  4. KOVANDA, Jiří. Neživá příroda Prahy a jejího okolí [online]. Český geologický ústav, 2001. Dostupné online. 
  5. International chronostratigraphic chart [online]. 2018. Dostupné online. 
  6. KUKAL, Zdeněk. Geologie pro zvídavé / Vycházky [online]. Dostupné online. 
  7. a b 31 - Přírodní památka Letenský profil [online]. Dostupné online. 
  8. Geologické lokality - Letenský profil [online]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]