Leopold Ružička
| Leopold Ružička | |
|---|---|
 | |
| Narození | 13. září 1887 Vukovar |
| Úmrtí | 26. září 1976 (ve věku 89 let) Mammern |
| Místo pohřbení | Friedhof Fluntern |
| Alma mater | Technologický institut v Karlsruhe |
| Povolání | chemik a vysokoškolský učitel |
| Zaměstnavatelé | Spolková vysoká technická škola v Curychu (1918–1957) Utrechtská univerzita (1926–1929) |
| Ocenění | Marcel Benoist Prize (1938) Nobelova cena za chemii (1939) zahraniční člen Královské společnosti (1942) doctor honoris causa from the University of Paris (1945) honorary doctor of the University of Bordeaux (1947) … více na Wikidatech |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Lavoslav (Leopold) Ružička (13. září 1887, Vukovar, Rakousko-Uhersko – 26. září 1976, Mammern, Švýcarsko) držitel Nobelovy ceny za chemii, první držitel tohoto ocenění z Chorvatska.
Životopis
Narodil se ve Vukovaru (v té době patřilo Rakousko-Uhersku, dnes je v Chorvatsku). Pocházel z rodiny řemeslníků a zemědělců českého, německého a chorvatského původu. Jeho dědeček byl český krejčí, který se roku 1817 vystěhoval z Klatov. Navštěvoval klasickou střední školu v Osijeku. Původně se chtěl stát knězem a přešel na studium technických disciplín. Vybral se chemii, protože pravděpodobně doufal, že získá zaměstnání v nově otevřené cukrové rafinérii postavené v Osijeku.
Obtížné životní podmínky a politický útlak ho přiměly odejít do Německa na Vysokou školu v Karlsruhe. Byl dobrým studentem a vytvořil si tak dobré základy pro studium organické chemie. Pod vedením Hermanna Staudingera (laureát Nobelovy ceny z roku 1953) získal v roce 1910 doktorát a spolu s ním později odešel na ETH (Eidgenössische Technische Hochschule) do Curychu jako jeho asistent.
Po kratším působení na univerzitě v Utrechtu se vrátil na ETH, kde rozvíjel bohatou vědeckou činnost, zvlášť v oblasti terpenů a steroidních hormonů. Roku 1939 byl odměněn Nobelovou cenou za chemii .
Jeho první manželství s Annou rozenou Hausmannovou, bezdětné, bylo roku 1950 rozvedeno, druhá manželka Gertrude Acklin (rozená Frei) přivedla do manželství dospělého syna.
Profesor Ružička, čestný člen Československé společnosti chemické, umožnil několika našim chemikům (F. Balašovi, F. Petrůovi, R. Lukešovi, F. Šormovi a též M. Protivovi, K. Wiesnerovi a Z. Vejdělkovi - ti už pracovali pod vedením profesora Preloga) studijní pobyt v jeho vzorně vybaveném ústavu.
Literatura
- Ruzicka L.: Chem.Listy 68, 1107 (1974).
- 2. Prelog V., Jeger C.: Helv. Chim. Acta 66, 1307 (1983).
- Ohloff G.: Chimia 41, 181 (1987).
- Prelog V.: My 132 Semestres of Chemistry Studies, str. 92, American Chemical Society, Washington DC 1991.
- Herout V.: Chem. Listy 61, 1389 (1967); 71, 329 (1977).
- Křepinský J.: Chem. Listy 56, 1141 (1962).
Nejvýznamnější ocenění
- Nobel Prize for chemistry (1939),
- Werner Medal of the Swiss Chemical Society (1923)
- Le Blanc Medal of the French Chemical Society (1928)
- Pedler Medal awarded by the British Chemical Society (1931)
- Lavoisier Medal of the French Chemical Society (1937)
- Faraday Medal of the British Chemical Society (1958)
- Hanuš Medal of the Czechoslovakian Chemical Society (1966)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Leopold Ružička na Wikimedia Commons - (česky) Střípky a klípky o světových chemicích
- (anglicky) LEOPOLD RUŽIČKA -First Croatian Nobel Laureate (excerpt), HAD/CAS
Šablona:Nositelé Nobelovy ceny za chemii 1926-1950
