Lelkoun sundský
 Lelkoun sundský | |
|---|---|
 Lelkoun sundský | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | ptáci (Aves) |
| Podtřída | letci (Neognathae) |
| Řád | lelkouni (Podargiformes) |
| Čeleď | lelkounovití (Podargidae) |
| Rod | lelkoun (Batrachostomus) |
| Binomické jméno | |
| Batrachostomus cornutus (Temminck, 1822) | |
 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Lelkoun sundský (Batrachostomus cornutus) je malý druh nočního ptáka z čeledi lelkounovití, který se vyskytuje na Borneu, Sumatře, Kangeanských ostrovech i některých menších okolních ostrovech.
Systematika a rozšíření[editovat | editovat zdroj]
Druh popsal holandský přírodovědec Coenraad Jacob Temminck v roce 1822. Lelkoun sundský se řadí do rodu Batrachostomus, což je největší rod čeledi lelkounovití, resp. řádu lelkouni (Podargiformes). Lelkoun sundský se dělí do dvou poddruhů s následujícím areálem výskytu:[2]
- B. c. cornutus (Temminck, 1822) – Sumatra, Bangka, Belitung, Borneo a Banggi
- B. c. longicaudatus Hoogerwerf, 1962 – Kangeanské ostrovy (severně od Bali)
V minulosti byl lelkoun sundský považován za konspecifický (tzn. náležící ke stejnému druhu) s lelkounem jávským (Batrachostomus javensis).[3] Druhové jméno cornutus znamená „rohatý“ (z latinského cornu = „roh“).[4]
Popis[editovat | editovat zdroj]
_at_Namang_Village,_Central_Bangka,_Indonesia.jpg)
Tento středně velký lelkoun dosahuje délky těla 25–28 cm. Křídlo měří 13–14 cm, ocas 12–14 cm, zobák 2–2,3 cm, běhák 1,6–1,7 cm.[3] Má široký zobák s ostrou špičkou. Valná většina opeření je hnědá s červenohnědými, černými a bílými flíčky. Spodina je světlejší, svrchní část spíše tmavší. Nápadný je hlavně flekovaný bílý límec. Samice se liší mj. menšími bílými flíčky na ramenních perutích a menším množstvím bílých skvrn na spodní části těla. Juvenilní jedinci jsou bledší.[5]
Stanoviště a populace[editovat | editovat zdroj]
Habitat druhu tvoří primární i sekundární nížinaté lesy od hladiny moře do 1000 m n. m.[5] Vyskytuje se hlavně při lesních okrajích, občas i v mangrových a lužních lesích a zahradách u vesnic a měst.[3] Mezinárodní svaz ochrany přírody hodnotí druh jako málo dotčený, jelikož zatím nejsou podklady o velikosti populaci ani ohrožení druhu.[6]
Biologie[editovat | editovat zdroj]
O biologii druhu je známo jen velmi málo informací. Lelkouni sundští jsou noční ptáci, hřadují nízko ve stromoví. V případě vyrušení roztáhnou křídla a ocas a upřeně se zahledí na vetřelce s otevřeným zobákem. Ke hnízdění dochází v závislosti na lokaci snad někdy mezi lednem a červencem. Hnízdní hlavně při okrajích lesa v primárním i sekundárním lese, vzácněji i v městských parcích a zahradách. Maličké křehké hnízdo o rozměrech cca 6×6 cm je hluboké pouze kolem 1 cm. Je postaveno z peří, mechu a kůry, a bývá umístěno nízko ve stromoví do 1,5 m nad zemí v místě rozvětvení. Samice snáší pouze jedno bílé elipsovité vejce o rozměru 29×20 mm. V případě vyrušení na hnízdě se inkubující dospělec zahledí k nebi, zavře oči a zamrzne.[3] Bylo pozorováno, jak lelkoun sundský po vyrušení na hnízdě patrně přenesl v letu své ptáče, což je fenomén znám pouze u několika jiných druhů ptáků.[7]
Hlasově se projevuje čistým, krátkým a vysoce položeným pisklavým fiu, které nejdříve stoupá a poté klesá. Občas se ozývá i vrčícím grá.[5]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27].
- ↑ Nightjars, Oilbird, potoos, frogmouths – IOC World Bird List v12.2 [online]. [cit. 2022-11-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d CLEERE, Nigel. Nightjars: A Guide to the Nightjars, Nighthawks, and Their Relatives. UK / US: Yale University Press, 1998. Dostupné online. ISBN 0-300-07457-3. S. 134–135. (anglicky)
- ↑ JOBLING, James A. The Helm Dictionary of Scientific Bird Names. London: Christopher Helm, 2010. ISBN 978-1-4081-2501-4. S. 118.
- ↑ a b c MYERS, Susan. Birds of Borneo: Sabah, Sarawak, Brunei and Kalimantan. London: Christopher Helm, 2016. Dostupné online. ISBN 978-1-4729-2446-9, ISBN 1-4729-2446-0. OCLC 942588612 S. 166. (anglicky)
- ↑ Batrachostomus cornutus [online]. The IUCN Red List of Threatened Species 2016: e.T22689630A93240144, 2016 [cit. 2022-11-01]. Dostupné online. DOI 10.2305/IUCN.UK.2016-3.RLTS.T22689630A93240144.en. (anglicky)
- ↑ MANN, Clive. Sunda Frogmouth Batrachostomus cornutus carrying its young. Forktail [online]. 1991 [cit. 2022-11-18]. Roč. 6. Dostupné online. (anglicky)
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- CLEERE, Nigel. Nightjars: A Guide to the Nightjars, Nighthawks, and Their Relatives. UK / US: Yale University Press, 1998. Dostupné online. ISBN 0-300-07457-3. (anglicky)
- HOLYOAK, D. T. Nightjars and their allies: the Caprimulgiformes. New York: Oxford University Press, 2001. ISBN 9780198549871. (anglicky)
- MYERS, Susan. Birds of Borneo: Sabah, Sarawak, Brunei and Kalimantan. London: Christopher Helm, 2016. Dostupné online. ISBN 978-1-4729-2446-9, ISBN 1-4729-2446-0. OCLC 942588612 (anglicky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu lelkoun sundský na Wikimedia Commons 
Taxon Batrachostomus cornutus ve Wikidruzích
