Lednické Rovne

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Lednické Rovne
Lednické Rovne
zámek Lednické Rovne
zámek Lednické Rovne
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 270 m n. m.
Časové pásmo UTC +1
Stát SlovenskoSlovensko Slovensko
Kraj Trenčínský
Okres Púchov
Tradiční region Střední Pováží
Administrativní dělení 3 místní části
Lednické Rovne
Lednické Rovne
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 10,75[1] km²
Počet obyvatel 4 072 (31.12.2015)
Hustota zalidnění 378,79 obyv./km²
Správa
Status obec
Starosta Marian Horečný
Vznik 1471 (první písemná zmínka)
Oficiální web www.lednickerovne.sk
Adresa obecního úřadu Obecný úrad Lednické Rovne,
Námestie Slobody 32,
020 61 Lednické Rovne
info@lednickerovne.sk
tel. +421424693501
fax +421424693519
Telefonní předvolba 042
PSČ 020 61
Označení vozidel PU
NUTS 513326
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lednické Rovne [lednické rovně] jsou obec s 4 094 obyvateli v okrese Púchov (Slovensku), vzniklo sloučením dvou obcí, Lednických Rovní a Prečínské Lehoty a to dne 18. června 1926. Její součástí jsou i místní části Horenická Hôrka a Medné. Leží v nadmořské výšce 265,8 m n. m. na pravém břehu řeky Váhu. Nejvyšším bodem je Lieštie s nadmořskou výškou 511 m n. m. Obcí protéká potok Lednica, který se vlévá do řeky Váh.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka se nalézá v listině z roku 1471 „posessio rowne“. Další zmínkou je v latinské autobiografii „Confessio Peccatoris“ povstaleckého vůdce Rákoczyho Františka II. v souvislosti jeho cesty z roku 1687, kdy cestoval s matkou a sestrou z Mukačeva do Vídně a během cesty pobyli na svém zámku v Rovních a na hradě Lednica. Kdy byl zámek v Lednických Rovních postaven už nelze zjistit. Katolický kostel sv. Michala byl postaven v roce 1926, zajímavá je i barokní Kaple sv. Anny, poutní místo.

Sklárny[editovat | editovat zdroj]

Historie sklárny v Lednických Rovních začíná ve Vídni na Lichtensteinstrasse č. 22. Je to dům, kde Josef Schreiber od roku 1844 vedl sklářský podnik. V roce 1847 vzal do učení dvanáctiletého synovce Josefa, který se později stal i majitelem jeho podniku. Sklárny byly založeny v roce 1892 a brzy se staly významným podnikem v obci i v jejím okolí. Ze začátku vyráběli pouze tabulové sklo, v roce 1893 tuto výrobu však zastavili a místo ní zavedli výrobu lisovaného skla. Sklo bylo známé pod názvem „Císařský křišťál“.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Národnostní složení[editovat | editovat zdroj]

Do konce 2. světové války žilo v obci hodně obyvatel německé národnosti, kteří pracovali ve vedoucích funkcích Schreiberova sklářského podniku. Po skončení války uprchli. Dodnes má mnoho obyvatel obce český původ.

  • Slováci 98,08 %
  • Češi 1,03 %
  • Romové 0,14 %
  • Maďaři 0,05 %
  • Němci 0,05 %
  • Poláci 0,05 %
    • … a jiní

Náboženství[editovat | editovat zdroj]

  • katolíci 85,78 %
  • evangelíci augspurgského vyznání 2,13 %
  • bez vyznání 10,07
    • … a jiní

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Obec se rozvíjí a kromě sklářského podniku RONA a.s. se zde nachází i elektrotechnický podnik Yura Corp. / dodavatel KIA MOTORS /. Je zde i zajímavý anglický park a v něm množství drobných architektonických památek. Nachází se zde i jediná sklářská škola na Slovensku – Sdružená střední sklářská škola. Proběhla rekonstrukce Náměstí svobody v centru obce.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Johan Golbert Aspremont Linden – vybudoval na přelomu 18. a 19. století přírodní krajinný park v anglickém stylu (rozloha 19,5 ha)
  • Anton Rochel – kromě parku založil botanickou zahradu a zároveň vysadil v parku vzácné dřeviny
  • Ján Bárta – spisovatel (díla: V soumraku ideálu, Vítěz, Rákocziho pochod)
  • Jozef Schreiber – stavitel sklárny
  • Eduard Schreiber – natočil v Lednických Rovních první slovenský hraný film
  • Jozef Kološ – farář, postavil kostel a byl autorem knih teologického významu
  • Dr. Karol Rosenbaum – literární historik a spisovatel. (Díla:: Priestorom literatúry, Pamäť literatúry, monografická práce o P. J. Šafárikovi atd.)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Registre obnovenej evidencie pozemkov [PDF 883 kB]. Bratislava: Úrad geodézie, kartografie a katastra Slovenskej republiky, 2014-07-22 [cit. 2017-03-14]. S. 3. Dostupné online. (slovensky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]