Lazistán

Lazistán (lazsky: ლაზონა - Lazona, gruzínsky: ჭანეთი - Chaneti) je gruzínská historická oblast obývaná Lazy. Nyní je součástí Turecka a je rozdělen mezi provincie Rize, Artvin a Trabzon. V ruských zdrojích 16.-19. století je tato země nazývána jako Turecká Gruzie nebo gruzínská země.

Geografie

Mapa Lazistánu

Lazistán se nachází na severovýchodě moderního Turecka, na severních svazích Lazistánského hřbetu při pobřeží Černého moře. Nejvyšší výška je 3931 m. Podnebí Lazistánu je subtropické, srážky jsou 2-3000 mm ročně. V pobřežním pásu se pěstuje tabák, víno, kukuřice, lískové ořechy a citrusové plody. Při úpatí hor převažují listnaté lesy, především dub, javor, buk a habr. V nadmořské výšce 400-1250 m převažují bukovo-smrkové lesy. V nadmořské výšce 1250-1900 jsou smrkové lesy s jedlí. Ve vyšších polohách převažují horské louky.

Dějiny

Ve starověku byla tato oblast součástí Kolchidy. Království Kolchida bylo známé Řekům a Římanům jako Lazika, Peršané ho nazývali Lazistán. Na rozdíl od okolních států unikla tato oblast muslimské nadvládě a zůstala součástí Byzance. Ve středověku byl Lazistán součástí Gruzie až do tureckého dobytí v ruce 1578. V roce 1878 se východní Lazistán (včetně města Batumi) stal součástí Ruské říše a centrum osmanské správy se přesunulo z Batumi do Rize. Rozloha Lazistánu byla 3733,73 km², v roce 1878 zde žilo 138 400 obyvatel - především Lazů a Řeků. Lazistán dodával nejlepší námořníky to turecké flotily.

Po pádu Gruzínské demokratické republiky v únoru - březnu 1921 bylo zemí Lazistánu rozděleno mezi Gruzínskou SSR (Adžárie) a Turecko.

Dnes je Lazistán převážně převážně součástí Turecka a jeho populace se zabývá především čajovým průmyslem. Označení Lazistán, stejně jako například Kurdistán, se v Turecku nesmí používat.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Лазистан na ruské Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Lazistán na Wikimedia Commons