Ladislav Vycpálek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ladislav Vycpálek
Ladislav Vycpálek před rokem 1931
Ladislav Vycpálek před rokem 1931
Narození 23. února 1882
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 9. ledna 1969 (ve věku 86 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Národnost česká
Povolání hudební skladatel
Ocenění Národní umělec
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ladislav Vycpálek (23. února 1882, Praha9. ledna 1969, tamtéž) byl český hudební skladatel.

Život[editovat | editovat zdroj]

Pocházel z rodiny, která se po generace zabývala hudbou. Jeho strýc, Josef Vycpálek, byl významným sběratelem lidových písní a bratranec, Vratislav Vycpálek, se stal rovněž hudebním skladatelem. Od čtyř let hrál na housle a na klavír. Maturoval na gymnáziu na Vinohradech a poté studoval na Filozofické fakultě Karlovy Univerzity češtinu a němčinu. To mu poskytlo i znalost literatury pro volbu vynikajících textů, které zhudebňoval, ale i pro vlastní literární tvorbu. Jeho texty byly zhudebněny nejen jím samým, ale i takovými skladateli, jako byli Vítězslav Novák nebo Josef Suk starší. Studia na Filozofické fakultě ukončil dizertační prací "Apokryfy o mladosti Mariině a Ježíšově v literatuře české, zvláště staročeské".

Stal se odborným pracovníkem Univerzitní knihovny a vedle svého zaměstnání studoval soukromě skladbu u Vítězslava Nováka. V době svého působení v knihovně vybudoval její Hudební oddělení a až do roku 1942 jej vedl. Vedle toho dál provozoval hudbu prakticky. Jako violista účinkoval v několika komorních souborech a samozřejmě pilně komponoval. Jeho prvními veřejně provedenými skladbami byly Dvě písně v roce 1909. Věnoval se i organizační činnosti. Od roku 1924 byl členem České akademie věd a umění. Od roku 1930 byl členem poradního sboru Národního divadla. Byl také vedoucím hudebního odboru Umělecké besedy. Když byla činnost Besedy v padesátých letech komunistickým režimem utlumována, snažil se všemožně o její přežití. Likvidaci Umělecké besedy v roce 1960 se mu však zabránit nepodařilo.

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Dílo (výběr)[editovat | editovat zdroj]

Orchestrální skladby[editovat | editovat zdroj]

  • Dívka z Lochroyanu Melodram podle staré skotské balady pro vypravěče a orchestr op. 2 (1907)
  • Vzhůru srdce (Sursum corda). Variace na husitský chorál op. 30 (1950)

Komorní skladby[editovat | editovat zdroj]

  • Smyčcový kvartet C-dur op. 3 (1909)
  • Chvála houslí (Sonáta D-dur ve formě variací pro housle, klavír a mezosoprán op. 19 (1928)
  • Duo pro housle a violu op. 20 (1929)
  • Suita pro sólovou violu op. 21 (1929)
  • Suita pro sólové housle op. 22 (1930)
  • Sonatina pro housle a klavír op. 26 (1947)
  • Con moto pro housle a klavír (1965)

Klavírní skladby[editovat | editovat zdroj]

  • Cestou op. 9 (1911–1914)
  • Doma: Nenáročná suita o nenáročné rodině op. 38 (1959)

Písně[editovat | editovat zdroj]

  • Tichá usmíření op. 1 (1908–1909)
  • Světla v temnotách op. 4 (na slova Antonína Sovy, 1910)
  • Tuchy a vidiny op. 5 (slova Alfred Mombert, 1910–1911)
  • Slavnosti života op. 8 (slova Richard Dehmel, 1912–1913)
  • Z Moravy op. 11a (1910–1914)
  • Moravské balady op. 12 (1915)
  • Vojna op. 13 (1915)
  • V boží dlani op. 14 (slova Valerij Brjusov v překladu Petra Křičky, 1916)
  • Probuzení op. 17 (slova Karel Toman, 1926)
  • Na rozloučenou op. 25 (1945)

Kantáty[editovat | editovat zdroj]

  • Kantáta o posledních věcech člověka op. 16 (1920–1922)
  • Blahoslavený ten člověk op. 23 (na slova Knihy žalmů, věnováno Tomáši Garrigue Masarykovi, 1933)
  • České requiem: Smrt a spasení op. 24 (1940)

Sbory[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Československý hudební slovník II. (M–Ž), 1965, SHV, Praha
  • Ludmila Peřinová: Ladislav Vycpálek a moravská lidová píseň v kontextu kompoziční školy Vítězslava Nováka Konference OSU.
  • Jaroslav Smolka: Ladislav Vycpálek. Praha: SNKLHU, 1960.
  • Ludmila Troubilová: Friedrich Adler als Übersetzer von Jaroslav Vrchlickýs Lyrik und Ladislav Vycpáleks. Bakalářská práce, Masarykova univerzita, Ústav germanistiky, nordistiky a nederlandistiky Brno 2011. (Dostupné ZDE)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]