Ladislav Cígler

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Ladislav Cígler

Poslanec Prozatímního NS
Ve funkci:
1945 – 1946

Poslanec Ústavodárného NS
Ve funkci:
1946 – 1948
Stranická příslušnost
Členství ČSSD

Narození 10. září 1902
Úmrtí ???
Profese politik
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Ladislav Cígler (10. září 1902 – ???[1]) byl český a československý odborář a politik; poválečný poslanec Prozatímního a Ústavodárného Národního shromáždění za Československou sociální demokracii.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Za první republiky působil jako odborový tajemník svazu soukromých zaměstnanců. V odborovém hnutí pracoval i za protektorátu.[2] Za druhé světové války byl činný v odboji na Plzeňsku a v prosinci 1941 byl zatčen.[3] Byl pak vězněn v koncentračním táboře Buchenwald.[2]

Po válce se roku 1946 uvádí jako krajský tajemník ROH v Plzni.[4] V rámci poválečné sociální demokracie na Plzeňsku představoval levicové křídlo. Již v květnu 1945 požádal o členství v KSČ. KSČ ho ale vyzvala, aby setrval v ČSSD. V polovině roku 1947 byl členem krajského výboru ČSSD v Plzni.[2]

V letech 19451946 byl poslancem Prozatímního Národního shromáždění za sociální demokraty.[5] Mandát obhájil v parlamentních volbách v roce 1946 a stal se poslancem Ústavodárného Národního shromáždění, kde zasedal do parlamentních voleb v roce 1948.[6]

Zastupoval sociální demokraty z Plzeňska.[7] V parlamentu na rozdíl od ostatních sociálně demokratických poslanců z Plzeňska podpořil v roce 1946 na post předsedy Národního shromáždění Antonína Zápotockého. V roce 1947 ovšem kritizoval politizaci odborů při komunistické kampani za zavedení tzv. milionářské dávky. Během únorového převratu v roce 1948 byl jeho postoj nevyhraněný. Na sjezdu závodních rad v únoru 1948 se zdržel hlasování, pak se nicméně stal členem prokomunistického Akčního výboru Krajské odborové rady (KOR) a krajského Akčního výboru Národní fronty. V kádrových materiálech KSČ z té doby byl ovšem označován jako jeden z těch, kteří postupně splynuli“ s „pravicovým“ vedením plzeňské sociální demokracie a jeho spis byl opatřen poznámkou Nelze mu důvěřovat. Později byl z akčních výborů odstraněn. 3. března 1948 byl dán na dovolenou v KOR v Plzni. Ve volbách do Národního shromáždění roku 1948 byl zařazen na nevolitelné místo. Zúčastnil se ale veřejné agitace ve prospěch jednotné prokomunistické kandidátní listiny v těchto volbách.[2]

Poté, co se roku 1948 sloučila ČSSD s KSČ, bylo mu odmítnuto přijetí do Komunistické strany Československa. Pracoval v ÚRO v Praze a později byl báňským inspektorem na Ústředním báňském úřadu v Praze.[2]

Od 14. prosince 1956 do 9. listopadu 1964 byl evidován jako agent StB pod jménem MAREK (centrála kontrarozvědky, 1 finanční svazek).[8]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ladislav Cígler [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-19]. Dostupné online. (česky) 
  2. a b c d e ŠLOUF, Jakub: KSČ na Plzeňsku v letech 1945-1948 [online]. cuni.cz [cit. 2014-11-26]. Dostupné online. (česky) 
  3. LAŠTOVKA, Vojtěch. Plzeň v boji proti fašismu: stručné dějiny odboje Plzeňanů proti fašistickým okupantům, 1938-1945. [s.l.]: Zapadočeské nakladatelství, 1975. 159 s. Dostupné online. S. 66. (česky) 
  4. Pravda, 19. 1. 1946, s. 2.
  5. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-19]. Dostupné online. (česky) 
  6. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-02-18. (česky) 
  7. ŠLAJS, Václav: Růže z Pekla [online]. uniweb.cz [cit. 2011-12-19]. Dostupné online. (česky) 
  8. NOVÍ 12 [online]. szcpv.org [cit. 2015-02-07]. Dostupné online. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]