Labuť černá
 Labuť černá | |
|---|---|
 | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | ptáci (Aves) |
| Podtřída | letci (Neognathae) |
| Řád | vrubozobí (Anseriformes) |
| Čeleď | kachnovití (Anatidae) |
| Podčeleď | husy (Anserinae) |
| Rod | labuť (Cygnus) |
| Binomické jméno | |
| Cygnus atratus Latham, 1790 | |
 Mapa rozšíření | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Labuť černá (Cygnus atratus) je velký vrubozobý pták z čeledi kachnovitých, žijící v Austrálii.
Taxonomie[editovat | editovat zdroj]
U labutě černé rozeznáváme celkem 2 poddruhy: labuť černou australskou (C. a. atratus) a labuť černou novozélandskou (C. a. sumnerensis), která je v současné době již vyhynulá.[2]
Popis[editovat | editovat zdroj]
- Délka těla: 110–140 cm
- Rozpětí křídel: 160–200 cm
- Hmotnost: 6–9 kg[3]
Nezaměnitelný druh. Stejně jako ostatní labutě má mohutné tělo, krátký ocas a končetiny a velmi dlouhý, při plavání mírně esovitě prohnutý krk, který je vůbec nejdelší ze všech druhů labutí.[4]
Je celá černá s bílými letkami (nápadné zvláště za letu) a červeným zobákem s příčným bílým pruhem. Obě pohlaví jsou si velmi podobná, samci bývají pouze o něco větší. Mladí ptáci jsou hnědošedí.[3]
Hlas[editovat | editovat zdroj]
Při vyrušení a obraně teritoria vydává syčivé zvuky a mává křídly. V letu a klidné poloze u ní můžeme také často zaslechnout výrazný a daleko slyšitelný hlas.[3][5]
Rozšíření[editovat | editovat zdroj]
Labuť černá žije na sladkých, poloslaných a slaných jezerech, řekách s hustě zarostlými břehy, zaplavených pastvinách a v bažinách na území jihozápadní a východní Austrálie a na přilehlých ostrovech.[3]
V minulosti se početně vyskytovala i na Novém Zélandu, kde byla však již vyhubena. V roce 1864 se na Nový Zéland znovu dostala jako ozdobný pták chovaný na parkových jezírkách a postupem času zde vytvořili jedinci, kteří z těchto chovů ulétli, několik menších populací žijících na vnitrozemských jezerech.[5]
Podobným způsobem vznikly volně žijící menší populace i jinde ve světě včetně České republiky, kde se na větších vodních plochách ojediněle objevuje několik jedinců.[6] Labuť černá není tažná, ale v závislosti na dostupnosti potravy může přeletovat mezi lokalitami.[7] Globální populace druhu je odhadována na 300–500 tisíc jedinců, kteří žijí na značně rozsáhlé ploše, až 10 000 000 km2.[8]
Chování[editovat | editovat zdroj]
Labuť černá žije v trvalých párech (pouze v 6 % případů se stává, že se páry rozpadají).[9] Ve volné přírodě se dožívá průměrně 10–15 let.[10]
Potrava[editovat | editovat zdroj]
Živí se zejména vodními rostlinami, které z vodního dna získává pomocí dlouhého krku. Občas požírá i rostliny rostoucí na souši.
Hnízdění[editovat | editovat zdroj]
Hnízdí obvykle od února do září, občas i v početných koloniích. Rozměrné, v průměru 1–1,5 m velké a až 1 m vysoké hnízdo, které tvoří velká hromada rákosů a travin umístěná v mělké vodě nebo na ostrůvcích, využívá několik let po sobě a dle potřeby jej upravuje nebo rozšiřuje.[3][7] Ročně klade 4–8 zelenobílých vajec, na kterých sedí oba rodiče po dobu 35–40 dní.[11] Krátce po vylíhnutí se mláďata občas vozí na hřbetech rodičů, v jejich blízkosti zůstávají do doby, než se zbaví prachového peří – tedy asi po dobu 6 měsíců.[3][5][11]
Kulturní význam[editovat | editovat zdroj]
Labuť černá se v minulosti často objevovala v literatuře a umění. V současné době se s ní můžeme setkat např. na znaku i státní vlajce Západní Austrálie.
-
Znak Západní Austrálie -
Vlajka Západní Austrálie
Chov v zoo[editovat | editovat zdroj]
V České republice labuť černou chová Zoo Zlín, Zoo Plzeň, Zoo Ohrada a Zoo Liberec, Vodní Park Čabárna. Na slovensku je chována v Zoo Bratislava, Zoo Bojnice a Zoo Košice.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Black Swan na anglické Wikipedii a Łabędź czarny na polské Wikipedii.
- ↑ Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27]
- ↑ BioLib: Biological library. www.biolib.cz [online]. [cit. 2020-08-16]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f Pizzey, G., A Field Guide to the Birds of Australia, Collins, Sydney 1984: str. 66
- ↑ Archivovaná kopie. www.ezoo.cz [online]. [cit. 2008-07-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2007-07-04.
- ↑ a b c Falla, R.A., Sibson, R.B., & Turbott, E.G., The New Guide to the Birds of New Zealand and Outlying Islands, Collins, Auckland 1981: str. 80
- ↑ Dungel J., Hudec, K. (2001): Atlas ptáků České a Slovenské republiky. Academia, Praha. ISBN 978-80-200-0927-2
- ↑ a b Scott, Sir Peter (Ed), The World Atlas of Birds, Colporteur Press, Balmain 1982: str. 200-201
- ↑ Archivovaná kopie. www.iucnredlist.org [online]. [cit. 2014-08-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-08-26.
- ↑ http://www.journals.royalsoc.ac.uk/media/public/contributionsupplementalmaterials/d/y/1/2/dy12dacdyyaxyx1h/archive1.pdf[nedostupný zdroj]
- ↑ http://www.zoozlin.eu/cz/zvirata-a-expozice/zvirata.html?zvire=labut-cerna
- ↑ a b birding.about.com [online]. [cit. 2008-07-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-03-09.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu labuť černá na Wikimedia Commons - Galerie labuť černá na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo labuť černá ve Wikislovníku
Taxon Cygnus atratus ve Wikidruzích- Labuť černá v Zoo Liberec Archivováno 9. 9. 2011 na Wayback Machine.
