Labuť černá

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Labuť černá

alternativní popis obrázku chybí
Stupeň ohrožení podle IUCN
Málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
Třída: ptáci (Aves)
Podtřída: letci (Neognathae)
Řád: vrubozobí (Anseriformes)
Čeleď: kachnovití (Anatidae)
Podčeleď: husy (Anserinae)
Rod: labuť (Cygnus)
Binomické jméno
Cygnus atratus
Latham, 1790
Mapa rozšíření
Mapa rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Labuť černá (Cygnus atratus) je druh australské labutě.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Labuť černá v letu

Nezaměnitelný, 1,1 - 1,4 m velký pták s rozpětím křídel 1,6 - 2 m a hmotností mezi 6 - 9 kg.[2] Stejně jako ostatní labutě má mohutné tělo, krátký ocas a končetiny a velmi dlouhý, mírně ve tvaru písmena S prohnutý krk, který má vůbec nejdelší ze všech druhů labutí.[3]

Je celá černá s bílými letkami, které jsou nápadné zvláště za letu, a červeným zobákem s příčným bílým pruhem. Obě pohlaví jsou si velmi podobná, samci bývají pouze o něco větší. Mladí ptáci jsou hnědošedí.[2]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Labuť černá žije na sladkých, poloslaných a slaných jezerech, řekách s hustě zarostlými břehy, zaplavených pastvinách a v bažinách na území jihozápadní a východní Austrálie a na přilehlých ostrovech.[2]

V minulosti se početně vyskytovala i na Novém Zélandu, kde byla však již vyhubena. V roce 1864 se na Nový Zéland znovu dostala jako ozdobný pták chovaný na parkových jezírcích a postupem času zde vytvořili jedinci, kteří z těchto chovů ulétli, několik menších populací žijících na vnitrozemních jezerech.[4]

Podobným způsobem vznikly volně žijící menší populace i jinde ve světě včetně České republiky, kde se zřídka na větších vodních plochách objevuje několik jedinců.[5] Není tažná, ale v závislosti na dostupnosti potravy přelétává.[6] Globální populace druhu je odhadována na 300 000 - 500 000 jedinců, kteří žijí na značně rozsáhlé ploše, až 10 000 000 km2.[7]

Ekologie[editovat | editovat zdroj]

Pár labutí černých na jezeře Claremont v Západní Austrálii.

Žije v trvalých párech (pouze v 6 % případů se stává, že se páry rozpadají).[8] Plave s mírně nebo obloukovitě prohlým krkem. Při vyrušení a obraně teritoria vydává syčivé zvuky a mává křídly. V letu a klidné poloze u ní můžeme také často zaslechnout výrazný a daleko slyšitelný hlas.[2][4]

Živí se zejména vodními rostlinami, které z vodního dna získává pomocí nápadně dlouhého krku. Občas požírá i rostliny rostoucí na souši.

Mláďata labutě černé v prachovém peří.

Labuť černá hnízdí obvykle od února do září, občas i v početných koloniích. Rozměrné, v průměru 1 - 1,5 m velké a až 1 m vysoké hnízdo, které tvoří velká hromada rákosů a travin umístěná v mělké vodě nebo na ostrůvcích, využívá několik let po sobě a dle potřeby jej upravuje nebo rozšiřuje.[2][6] Ročně klade 4 - 8 zelenobílých vajec, na kterých sedí oba rodiče po dobu 35 - 40 dní.[9] Krátce po vylíhnutí se mláďata ve větších hloubkách občas vozí na hřbetech rodičů, v jejich blízkosti zůstávají do doby, než se zbaví prachového peří - tedy asi po dobu 6 měsíců.[2][4][9]

Ve volné přírodě se dožívá průměrně 10 - 15 let.[10]

Poddruhy[editovat | editovat zdroj]

U labutě černé rozeznáváme celkem 2 poddruhy: labuť černou australskou (C. a. atratus) a labuť černou novozélandskou (C. a. sumnerensis), která je v současné době již vyhynulá.

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Labuť černá se v minulosti často objevovala v literatuře a umění. V současné době se s ní můžeme setkat např. na znaku i státní vlajce Západní Austrálie.

Kam do Zoo[editovat | editovat zdroj]

V České republice labuť černou chová Zoo Zlín, Zoo Plzeň, Zoo Ohrada a Zoo Liberec.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Black Swan na anglické Wikipedii a Łabędź czarny na polské Wikipedii.

  1. Červený seznam IUCN 2016.1. 7. července 2016. Dostupné online.
  2. a b c d e f Pizzey, G., A Field Guide to the Birds of Australia, Collins, Sydney 1984: str. 66
  3. http://www.ezoo.cz/zvire.php?zvire_id=133
  4. a b c Falla, R.A., Sibson, R.B., & Turbott, E.G., The New Guide to the Birds of New Zealand and Outlying Islands, Collins, Auckland 1981: str. 80
  5. Dungel J., Hudec, K. (2001): Atlas ptáků České a Slovenské republiky. Academia, Praha. ISBN 978-80-200-0927-2
  6. a b Scott, Sir Peter (Ed), The World Atlas of Birds, Colporteur Press, Balmain 1982: str. 200-201
  7. http://www.iucnredlist.org/details/22679843/0
  8. http://www.journals.royalsoc.ac.uk/media/public/contributionsupplementalmaterials/d/y/1/2/dy12dacdyyaxyx1h/archive1.pdf
  9. a b http://birding.about.com/od/birdsswans/a/blackswan.htm
  10. http://www.zoozlin.eu/cz/zvirata-a-expozice/zvirata.html?zvire=labut-cerna

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]