La Sagne

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
La Sagne
La Sagne – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška1039 m n. m.
StátŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko
KantonNeuchâtel
La Sagne
La Sagne
La Sagne, Švýcarsko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha25,55 km²
Počet obyvatel1 016 (2018)[1]
Hustota zalidnění39,8 obyv./km²
Správa
Oficiální webwww.lasagne.ch
PSČ2314
Označení vozidelNE
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

La Sagne je obec v kantonu Neuchâtel na západě Švýcarska. Má přibližně 1 000[1] obyvatel.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Centrum obce

La Sagne leží v nadmořské výšce 1039 metrů, vzdušnou čarou 6 km jihojihozápadně od města La Chaux-de-Fonds. Obec La Sagne, dlouhá asi 2,5 km, se nachází na severovýchodě vysoko položeného údolí Vallée des Ponts v Neuchâtelském Jurovi, západně od vrcholů Tête de Ran a Mont Racine.

Území obce o rozloze 25,6 km² pokrývá celou severovýchodní část údolí Vallée des Ponts, které má v horní části ploché dno údolí o výšce asi 500 m a v dolní části přes 1 km. Údolí je odvodňováno řekou Grand Bied. Východní hranice z velké části kopíruje okraj lesa nad Côtes de Marmoud na antiklinále Mont Racine. Na západě se území obce rozprostírá nad vrcholem Mont Sagne (1263 m n. m.) v povodí řeky Rançonnière, která se vlévá do řeky Doubs. K La Sagne patří také povodí nad Le Locle. Nejvyšším bodem obce je 1331 m n. m. na samém západě u Grand Som Martel. Na jurských výšinách, zejména na území Communal de La Sagne, se nacházejí rozsáhlé vysoké pastviny s typickými mohutnými smrky, které zde stojí buď samostatně, nebo ve skupinách. V roce 1997 tvořila sídla 3 % rozlohy komuny, lesy a háje 37 % a zemědělství 60 %.

Vesnice La Sagne u silnice, dlouhá asi 2,5 km, se skládá z osad Les Coeudres (1012 m n. m.), Le Crêt (1032 m n. m.), Miéville (1037 m n. m.), La Sagne-Église (1039 m n. m.) a La Corbatière (1080 m n. m.), které leží na západní straně vysokého údolí podél silnice z Les Ponts-de-Martel do La Chaux-de-Fonds. Centrální vesnicí je Le Crêt. Na východní straně údolí Vallée des Ponts pod Côtes de Marmoud se nachází vesnice Marmoud (1026 m n. m.). Po výšinách Jury jsou roztroušeny četné jednotlivé farmy. Sousedními obcemi La Sagne jsou La Chaux-de-Fonds, Le Locle, Les Ponts-de-Martel, Brot-Plamboz, Rochefort a Val-de-Ruz.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Historický letecký pohled (1949)

První písemná zmínka o obci pochází z počátku 14. století. Částečně bažinatá oblast La Sagne byla v této době obdělávána osadníky z kantonu Vaud a údolí Val de Ruz, protože páni z Valanginu slibovali rozsáhlé osvobození od daní. Název Sagne lze odvodit od latinského slova sagna (ostřice).[2]

Následně La Sagne spadalo pod jurisdikci panství Valangin, které nakonec v roce 1592 připadlo Neuchâtelu. Od roku 1648 byl Neuchâtel knížectvím a po smrti neuchâtelské panovnice Marie de Nemours z francouzského rodu Orléans-Longueville se o její nástupnictví ucházel pruský král a francouzská knížata. Neuchâtelští stavové si svého panovníka zvolili sami. Pruský král byl jejich volbou, protože byl protestantský a ochotný nadále uznávat práva svobody. Město a republika Bern byly spokojené, pokud byla moc Francie omezena. V roce 1806 bylo území přesto postoupeno Napoleonovi v rámci barterové dohody (proti Hannoveru) a v roce 1815 připadlo v důsledku Vídeňského kongresu Švýcarské konfederaci, ačkoli pruští králové zůstali i formálně knížaty Neuchâtelu až do roku 1857.

V roce 1848 republikáni sesadili vládu v Neuchâtelu a vypracovali novou ústavu. La Sagne hlasoval proti nové ústavě, která byla přijata většinou, více než 90 % hlasů. Podle mezinárodního názoru měl král stále nárok na Neuchâtel, ale v roce 1852 se zavázal, že nepoužije sílu. Dne 3. září 1856 se neuchâtelští monarchisté vypravili z La Sagne. Obsadili vládní zámek v Neuchâtelu, po jediném dni však kapitulovali. Výsledkem vyhlášené mobilizace Pruska a Konfederace byla dohoda a formální se vzdání pruských nároků na Neuchâtel.[2]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Kostel v obci

V obci žije přibližně 1000 obyvatel.[3] Z celkového počtu obyvatel je 94,9 % francouzsky mluvících, 2,9 % německy mluvících a 0,8 % italsky mluvících (údaj z roku 2000). Po vrcholu kolem roku 1860 s přibližně 2000 obyvateli byl až do roku 1950 zaznamenán výrazný pokles počtu obyvatel o přibližně polovinu v důsledku silného vystěhovalectví. Od té doby byly pozorovány různé výkyvy, přičemž v 21. století se počet obyvatel pohybuje kolem tisícovky.

Vývoj počtu obyvatel[2]
Rok 1850 1860 1900 1950 1960 1970 1980 1990 2000
Počet obyvatel 1800 1989 1565 1057 1061 984 929 902 997

Hospodářství[editovat | editovat zdroj]

La Sagne je stále zemědělskou obcí s převažujícím chovem koní a mlékárenstvím. Dříve se zde také těžila rašelina. Mimo primární sektor jsou zde pracovní místa v továrně na nábytek, v hodinářských firmách a v místních malých podnicích. Mnoho lidí dojíždí za prací do La Chaux-de-Fonds, Le Locle nebo Neuchâtelu.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Obec se nachází mimo hlavní průjezdní komunikace na kantonální silnici z La Chaux-de-Fonds do Les Ponts-de-Martel. La Sagne je napojena na síť veřejné dopravy železniční tratí metrového rozchodu bývalé železnice Ponts-Sagne-Chaux-de-Fonds (PSC), kterou od roku 1999 provozuje společnost Transports Régionaux Neuchâtelois (TRN). Na trati, která byla otevřena 26. července 1889, jsou další zastávky v La Corbatière, La Sagne-Église, Le Crêt a Les Coeudres.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku La Sagne na německé Wikipedii.

  1. a b Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie Geschlecht und Gemeinde; Provisorische Jahresergebnisse; 2018. 9. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-04-11]
  2. a b c CALAME, Caroline. Sagne, La [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2012-05-29/ [cit. 2023-06-13]. Dostupné online. (německy) 
  3. Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie, Geschlecht und Gemeinde, definitive Jahresergebnisse, 2021 [online]. Bundesamt für Statistik BFS, 2022-08-25 [cit. 2023-06-13]. Dostupné online. (německy) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]