Kyklady
Kykladské ostrovy Κυκλάδες | |
---|---|
Geografie | |
Poloha | 37° s. š., 25°10′ v. d. |
Souostroví | Řecké ostrovy |
Rozloha | 2 528 km² |
Počet ostrovů | 30 větších a 190 malých ostrůvků |
Hlavní ostrov | Náxos |
Země | |
Stát | Řecko |
• kraj | Jižní Egeis |
Obyvatelstvo | |
Jazyk | řečtina |
Kyklady (Κυκλάδες), též Kykladské ostrovy, je k Řecku patřící souostroví v Egejském moři mezi Řeckem a Tureckem. Největším ostrovem je Náxos. Před 1. lednem 2011 tvořilo souostroví jednu z prefektur Řecka, přičemž centrem prefektury bylo město Ermoupolis na ostrově Sýros. Kyklady patří k nejoblíbenějším turistickým oblastem Řecka.
Správní členění souostroví od 1. ledna 2011
[editovat | editovat zdroj]Od 1. ledna 2001 existuje místo prefektury Kyklady 9 regionálních jednotek v rámci kraje Jižní Egeis:
Regionální jednotka |
řecky | Rozl. (km²) |
Obyv. | Hust. | hlavní město |
---|---|---|---|---|---|
Andros | Περιφερειακή Ενότητα Άνδρου | 380,0 | 9 221 | 24,26 | Andros |
Kea-Kythnos | Περιφερειακή Ενότητα Κέας-Κύθνου | 249,1 | 3 911 | 15,70 | Ioulis |
Milos | Περιφερειακή Ενότητα Μήλου | 346,6 | 9 932 | 28,66 | Adamantas |
Mykonos | Περιφερειακή Ενότητα Μυκόνου | 105,2 | 10 134 | 96,33 | Mykonos |
Naxos | Περιφερειακή Ενότητα Νάξου | 655,9 | 20 837 | 31,77 | Naxos |
Paros | Περιφερειακή Ενότητα Πάρου | 231,4 | 14 926 | 64,50 | Paros |
Syros | Περιφερειακή Ενότητα Σύρου | 102,4 | 21 507 | 210,03 | Ermupoli |
Théra | Περιφερειακή Ενότητα Θήρας | 312,7 | 18 883 | 60,39 | Fira |
Tinos | Περιφερειακή Ενότητα Τήνου | 194,6 | 8 636 | 44,38 | Tinos |
Geografie
[editovat | editovat zdroj]Během antiky tvořily tyto ostrovy jakýsi kruh kolem posvátného ostrova Délos (kde se měla podle legendy narodit bohyně Artemis a její bratr Apollón), odtud vzniklo jejich jméno: řecké kykládes lze přeložit jako ostrovy v kruhu. Další ostrovy, nacházející se vně tohoto kruhu, pak dostaly jméno Sporady (řecky sporádes – roztroušené ostrovy).
Ke Kykladám patří 30 větších ostrovů a dále kolem 190 ostrůvků s celkovou rozlohou 2 528 km². Skládají se především z ruly, břidlice a granitu. Byly-li dříve označovány za perlu Helady, tak se toto od římských dob změnilo: dnes jsou téměř zcela odlesněné, porost je mizivý, v důsledku toho trpí také nedostatkem vody, jejich povrch je holý a vyprahlý.
Z největších a nejznámějších ostrovů Kyklad je možno jmenovat následující: Délos, Milos, Náxos, Andros, Mykonos, Paros, Tinos, Santorini (též Thíra, Théra), Kea, Amorgos, Ios, Kythnos, Serifos, Sifnos, Sikinos, Anafi, Kimolos, Antiparos, Folegandros a Syros (podrobnější seznam viz v článku Řecké ostrovy).
Větší ostrovy mají malá letiště a lodní spojení s aténským přístavem Pireus, mezi většinou obydlených nebo turisticky zajímavých ostrovů existuje místní lodní doprava.
Dějiny
[editovat | editovat zdroj]V bronzové době zde existující kykladská kultura byla založena pravděpodobně národem Káriů z jihovýchodního pobřeží Turecka. Z této doby (od 3. tisíciletí př. n. l.) se zachovalo mnoho figurek a sošek.
Kolem 10. století př. n. l. bylo souostroví kolonizováno jónskými kmeny a vzkvétalo během příštích století, později pak došlo k úpadku a po 6. století př. n. l. zůstal významný pouze ostrov Délos. Ve 12. století n. l. zde vládli různí rytíři křížových výprav, kteří roku 1204 ostrovy věnovali Benátkám.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kyklady na Wikimedia Commons
- Zdeněk Kratochvíl: Pouť na Kyklady