V tomto článku je použita zastaralá šablona "Příbuzenstvo".

Kunhuta Braniborská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kunhuta Braniborská
Narození Desetiletí od 1240
Úmrtí 1292
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Příbuzenstvo
otec Ota III. Braniborský
matka Božena Česká
I. manžel Béla Uherský
II. manžel Walram IV. Limburský
III. manžel Arnoud z Julémontu a z Mulrepas

Kunhuta Braniborská (něm. Kunigunde von Brandenburg (1247/1252 - po 8. červnu 1292)[1] byla vévodkyní balkánských zemí a Limburska.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodila se jako dcera braniborského vévody Oty III. a Boženy, dcery českého krále Václava I. V říjnu roku 1264 byla provdána za mladšího uherského prince Bélu. Tento dynastický sňatek měl mimo jiné oslabit silnou pozici prvorozeného uherského prince Štěpána,[2] který byl již od roku 1262 mladším králem, měl své vlastní politické cíle a fakticky si oddělil východní část Uherského království.[3]

Béla, vynikající krásy nad syny mnohých, byv přítomen slavné mši, vložil dívce na hlavu zlatou korunu... Potom ji na lodi odvezl...
— Pokračovatelé Kosmovi[2]

Manželství zůstalo bezdětné a Béla zemřel roku 1269. Kunhuta se o devět let později stala 10. ledna 1278[1] chotí limburského vévody Walrama IV. Ani toto manželství nebylo požehnáno potomstvem a Kunhuta znovu ovdověla již v říjnu 1279,[4] kdy Walram zemřel a jím v mužské linii vymřel rod limburských vévodů.[5][pozn. 1]

Kunhuta se provdala potřetí a svá vdovská práva na limburské vévodství postoupila na jaře roku 1288 brabantskému vévodovi Janovi. Naposledy je doložena 8. června 1292.[4]

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Walramova smrt bez mužského potomka předznamenala bitvu u Worringenu, v níž se utkali zájemci o uvolněné dědictví.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b www.fmg.ac
  2. a b VANÍČEK, Vratislav. Velké dějiny zemí Koruny české III. 1250-1310. Praha: Paseka, 2002. ISBN 80-7185-433-6. S. 102. 
  3. Velké dějiny, str. 95
  4. a b www.fmg.ac
  5. HOENSCH, Jörg K. Lucemburkové - Pozdně středověká dynastie celoevropského významu 1308–1437. Praha: Argo, 2003. ISBN 80-7203-518-5. S. 22.