Jan III. Braniborský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jan III. Braniborský
braniborský markrabě
Portrét
Nákres Janovy pečeti
Narození6. dubna 1244
Praha
Úmrtípo 8. dubnu 1268
Pohřbenklášter Lehnin
DynastieAskánci
OtecOta III. Braniborský
MatkaBožena Česká
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan III. Braniborský zvaný Jan z Prahy (německy Johann III. „der Prager“, 6. dubna 1244, Praha – po 8. dubnu 1268)[1] byl braniborský markrabě z otonské větvě rodu Askánců.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se jako nejstarší syn braniborského markraběte Oty III. a Boženy, dcery českého krále Václava I. Zdá se, že mládí strávil na pražském dvoře strýce Přemysla Otakara II. a z jeho rukou také při příležitosti sestřiny svatby obdržel roku 1264 rytířský pás.[2] Na přelomu let 1265 a 1266 se otcem zúčastnil Přemyslovy křížové výpravy do Pruska.[3] Roku 1267 po otcově smrti si s bratry rozdělil dědictví a společně s nimi se stal markrabětem. Zemřel bez potomků na jaře 1268 v důsledku účasti na velikonočním turnajovém klání v Merseburgu.[2]

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

 
 
 
 
 
Albrecht I. Medvěd
 
 
Ota I. Braniborský
 
 
 
 
 
 
Žofie z Winzenburgu
 
 
Albrecht II. Braniborský
 
 
 
 
 
 
?
 
 
Adelheida
 
 
 
 
 
 
?
 
 
Ota III. Braniborský
 
 
 
 
 
 
Dedo III. Lužický
 
 
Konrád II. Lužický
 
 
 
 
 
 
Matylda z Heinsbergu
 
 
Matylda Lužická
 
 
 
 
 
 
Měšek III. Starý
 
 
Eliška Polská
 
 
 
 
 
 
Alžběta Uherská
 
Jan III. Braniborský
 
 
 
 
 
Vladislav II.
 
 
Přemysl Otakar I.
 
 
 
 
 
 
Judita Durynská
 
 
Václav I.
 
 
 
 
 
 
Béla III. Uherský
 
 
Konstancie Uherská
 
 
 
 
 
 
Anežka ze Châtillonu
 
 
Božena Česká
 
 
 
 
 
 
Fridrich I. Barbarossa
 
 
Filip Švábský
 
 
 
 
 
 
Beatrix Burgundská
 
 
Kunhuta Štaufská
 
 
 
 
 
 
Izák II. Angelos
 
 
Irena Angelovna
 
 
 
 
 
 
Irena Komnenovna
 

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Johann-3-der Prager Markgraf von Brandenburg + 1268. www.manfred-hiebl.de [online]. Dostupné online. (německy) 
  2. a b ŽEMLIČKA, Josef. Přemysl Otakar II.: král na rozhraní věků. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2011. 721 s. ISBN 978-80-7422-118-7. S. 207. 
  3. ESCHER, Felix. Oto III. In: Neue Deutsche Biographie. Berlin: Duncker & Humblot, 1999. Dostupné online. ISBN 3-428-00200-8. Svazek 19. S. 676. (německy)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]