Královský palác Cetinje
Šablona:Infobox Hrad Palác krále Nikoly I. (černohorsky: dворац kраља Николе, dvorač kralja Nikole) se nachází v černohorském městě Cetinje a více než 50 let sloužil jako sídlo černohorské královské rodiny. V roce 1926 zde vzniklo muzeum, které se stalo v roce 1980 jedním z oddělením černohorského národního muzea.
Stavba
Exteriér
Palác nechal postavit roku 1863 postavit tehdejší černohorský kníže (později král) Nikola I. Petrović-Njegoš. Stavba byla dokončena v roce 1867. Stěhování černohorské královské rodiny do této rezidence proběhlo 12. května 1967. Původní palác byl postaven jako jednoduchá stavba ve tvaru obdélníku s jedním patrem a podkrovím. V roce 1871 byl palác rozšířen o dvě další křídla a svou konečnou neoklasicistní podobu dostal palác v roce 1910 ku příležitosti vyhlášení Černohorského království.
Interiér
Interiéry paláce jsou vesměs navrženy ve sylech Biedermeieru a Secese. Podlahy jsou tvořeny z dubových parket a červených koberců. Zdi jsou pokryty hedvábnými tapetami a stropy luxusními omítkami s nerjrlznějšími reliéfy a obrazci.
Palác se dělí na tyto místnosti:
První patro
- 1. Studovna krále Nikoly I.
- 2. Krbová místnost
- 3., 4., 5., 6. Knihovny
Druhé patro
- 7. Indonéský salónek
- 8. Benátský salónek
- 9. Velká jídelna
- 10. Rodinná jídelna
- 11. Králův přijímací sál
- 12. Reprezentativní přijímací sál
- 13. Královnin přijímací sál
- 14. Králova ložnice
- 15. Čajový salónek
- 16. Královnina ložnice
- 17. Pokoj Princezny Xenie
- 18. Pokoj Princezny Vjery
- 19. Hudební salónek
Účely
Stálá expozice ukazuje návštěvníkům i ty největší drobnosti, týkající se každodeního života královské rodiny. Právě drobnosti, jako např. sada spon do vlasů královny Mileny prozrazují to, jak zámožný byl král Nikola I. muž a vyvrací některé názory lidí, kteří měli Černohorské království za velmi chudý stát.
Zde také král Nikola I. se svou manželkou královnou Milenou vdávali své dcery, aby udržely Dynastii Petrović-Njegoš ve spojení se západními státy a Ruskem. Proto se zde dají spatřit různé vlajky a dobové fotografie. Pozoruhodné jsou také sbírky zbraní, archeologických nálezů, oblečení, vyznamenání, medajlí a trofejí, poštovních známek a králem Nikolou založené měny - perperu, knih, nádobí atd.
V reprezentačním přijímacím sále jsou také vystavovány černohorské korunovační klenoty, které jsou nejpopulárnější expozicí národníhu muzea vůbec.
Vstupné pro dospělé je 5 EUR, pro studenty a malé děti 2,5 EUR.
Královská zahrada
Královská zahrada byla vybudována v roce 1870, původně jen jako borovicová alej. Při rozšiřování paláce roku 1871 byly stromy vykáceny a podle návrhů italského architekta Albany Molinariho zde vznikla překrásná zahrada s kamennou promenádou, uprostřed s mohutnou klasicistní fontánou. Do zahrady směřuje zadní vchod paláce. Jsou zde vysázeny četné záhony krokusů, muškátů, tulipánů nebo růžových a jasmínových keřů.
Zadní reprezentativní části zahrady dominuje borovicový a cedrový háj s malou vilou a pergolou, která sloužila k některým mezistátním návštěvám. Ze zahrady je pohled k cetinjskému klášteru nebo ke královskému kostelíku.
Po stranách vily se nacházejí busty předních černohorských vládců - Danila I., Savy II., Vasilije III., Petra I., Petra II., Danila II., ale také krále Nikoly I. s královnou Milenou Vukotić a poslední je busta korunního prince Danila III..