Kostelní Bříza (zámek)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kostelní Bříza
Interiér zámku
Interiér zámku
Základní informace
Sloh barokní
Výstavba polovina 18. století
Stavebník Anna Marie Winklerová
Další majitelé Auerspergové
Poloha
Adresa Kostelní Bříza, Březová, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Kostelní Bříza
Kostelní Bříza
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostelní Bříza je zřícenina zámku ve stejnojmenné vesniciBřezovéokrese Sokolov. Od osmnáctého století stojí v areálu poplužního dvora. Na východní straně k zámku přiléhá zámecký park chráněný jako kulturní památka ČR.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Předchůdcem zámku byla renesanční tvrz, jejíž polohu neznáme, ale je možné, že stávala v areálu poplužního dvora. Ještě starším panským sídlem byla gotická tvrz, jejíž tvrziště se dochovalo severozápadně od kostela svatého Petra a Pavla.[2]

V roce 1630 vesnici získal Vilém Winkler z Heimfeldu, po němž ji v padesátých letech převzal jeho nejstarší syn Jan Friedrich Winkler. Ve stejné době byla zrušena manská povinnostloketskému hradu a je možné, že byl také založen nový barokní zámek. Dokončen byl však až roku 1679, kdy panství patřilo Anně Marii Winklerové. Dataci dokládala litinová deska umístěná původně na zámecké budově. Vznik zámku v tomto období podporuje rozdílná tloušťka zdiva, která v některých částech budovy dosahuje až 1,5 metru.[2]

Roku 1654 panství za nezletilé děti spravovala Eufemie Winklerová z Redwitz. Kostelní Břízu prodala za 9 100 rýnských zlatých Albrechtovi ze Steinbachu, který se oženil s dcerou Viléma Winklera Zuzanou. Po Albrechtově smrti statek zdědily jeho dcery, které ho v roce 1669 prodaly Anně Marii Winklerové z Heimfeldu za 8 140 rýnských zlatých. Od ní jej v roce 1682 koupil Jiří Julius Multz z Valdova, ale dostal se do tísnivé finanční situace a po požáru vesnice ji roku 1688 prodal Juliu Erdmannovi Antonínovi z Grouppau. Ten u kostela založil špitál Všech svatých a před svou smrtí panství odkázal v roce 1732 Janu Františkovi z Turby.[2] Právě Turbové jsou také považovaní za zakladatele zámku.[3]

Po otci panství převzal Jan Václav z Turby, který zemřel v roce 1772 a vdova Anna Marie o rok později odkoupila, i přes nevýhodné podmínky, podíl své dcery Klarisy. O další dva roky později se provdala za Karla Lebrechta Konráda ze Spieglu, který jí půjčil část peněz na vyplacení nároků dcery a dalších věřitelů. Zemřela v roce 1783 a po smrti manžela se o panství starala jeho druhá manželka Františka. V roce 1816 dospěl jejich nejstarší syn Karel, kterému Kostelní Bříza s Arnoltovem a Reichenbachem patřily až do roku 1832. Jeho dědicové je v roce 1837 prodali svobodnému pánovi Gottliebu Henneberg-Speigelovi, po jehož smrti si majetek rozdělili děti, ale roku 1846 všechny podíly koupila dcera Františka, provdaná Auerspegerová. Po ní se majitelem stal její bratr Gottlieb, který za statky zaplatil 103 tisíc zlatých. Dalšími majiteli se stala jeho manželka Ernestina Kopalová a Viktor Brand-Kopal, kterému byl zámek po druhé světové válce zabaven. Ve druhé polovině dvacátého století zámecký areál využívaly Státní statky Sokolov a Agrokombinát Sokolov, které zanedbávaly údržbu, až se v letech 1985–1986 zřítila část střechy. Ani poté neproběhla žádná oprava, takže z chátrajícího zámku se dochovalo pouze obvodové zdivo a některé vnitřní příčky.[2]

Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]

Zámek stojí na východní straně poplužního dvora. Tvoří ho obdélná jednopatrová budova s půdorysem o rozměrech 40 × 15,5 metru, která bývala krytá mansardovou střechou. Hlavní průčelí obrácené do dvora je zdůrazněné dvojicí mělkých rizalitů, v jejichž přízemí se nachází půlkruhově zakončené vstupy do přízemí. Ve středu prvního patra východní strany je portál, ze kterého se po můstku přecházelo do sousedního parku. Řada přízemních místností byla zaklenutá valenými klenbami s trojbokými výsečemi. Středem prvního patra vedla chodba přístupná z přízemí dvojicí schodišť.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-04-03]. Identifikátor záznamu 143446 : Zámek, z toho jen: zámecký park s ohradní zdí. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. a b c d e ÚLOVEC, Jiří. Ohrožené hrady, zámky a tvrze Čech. A–M. Svazek 1. Praha: Libri, 2003. 504 s. ISBN 80-7277-099-3. Kapitola Kostelní Bříza, s. 332–342. 
  3. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Západní Čechy. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Kostelní Bříza – zámek, s. 157. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]