Hennové von Henneberg-Spiegel

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Hennové von Henneberg-Spiegel
Henn von Henneberg-Spiegel.jpg

Hennové von Henneberg-Spiegelové jsou původně slezský šlechtický rod působící a vlastnící majetky na území Českého království.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Hennebergové[editovat | editovat zdroj]

Původně Hennové z Hennu, celým jménem Hennové z Hennebergu (rovněž také Hän von Hänneberg), byl rod pocházející ze Slezska. Friedrich (* 1610), majitel statků Kateřinky u Opavy a Hukovice u Nového Jičína, byl v roce 1650 povýšen do šlechtického stavu. Působil jako velitel pevnosti v Chebu. Jeho syn Johann Berhard (1652 – 1708) vlastnil statky na Opavsku a byl přísedícím lichtensteinského soudu v Opavě. Jeho syn Johann Heinrich (1675 – 1751) byl císařem Karlem VI. dne 17. července 1728 nobilitován do stavu svobodných pánů (baronů), v roce 1730 pak do starého českého panského stavu. V 18. století rodu patřily slezské statky (např. Dolní Benešov, Bolatice u Hlučína, Sudice u Opavy). V polovině 19. století se rod rozdělil do dvou linií. Starší linie se dále rozdělila na dvě větve, z nichž jedna vymřela po meči v roce 1882, druhá žila převážně v Prusku (Porýní, Dolní Sasko).

Rodinný archiv Hennebergů zničil požár na zámku v Jezdkovicích v roce 1826.[1]

Henneberg-Spiegelové[editovat | editovat zdroj]

Diplomem z 24. prosince 1835 dostali Hennebergové z mladší větve právo připojit ke svému jménu titul svého příbuzného posledního barona von Spiegel z uhlendorfské větve rodu. Převzali rovněž statek a zámek v Kostelní Bříze. Vznikla tak česká větev rodu zvaná Henneberg-Spiegel. Karel Henn von Henneberg-Spiegel (1821 – 1894) se oženil s baronkou Ottilií Sturmfeder von Oppenweiler (1835 – 1864). Tímto sňatkem rod získal statky Hrádek u Sušice a Velhartice. Kostelní Břízu vlastnil Karlův bratr Gottlieb (1823 – 1899), jež byl v letech 18721880 poslancem Českého zemského sněmu. Rod vymřel po meči Karlovým synem Gottliebem (1861 – 1934) a dědictví převzal rod svobodných pánů Kopalů, správcem majetku byl ustanoven Viktor Brand-Kopal.[1][2][3]

Další osobnosti rodu[editovat | editovat zdroj]

Příbuzenstvo[editovat | editovat zdroj]

Skrze sňatky byli spřízněni s Auerspergy, Kopaly a mnohými dalšími rody.[4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b ŠTĚPÁN, Václav. Bolatice od pravěku k současnosti [online]. Opava: 2009. Dostupné online. 
  2. Státní oblastní archiv v Plzni – Rodinný archiv Henneberg-Spiegelů. badatelna.eu [online]. [cit. 2021-02-22]. Dostupné online. 
  3. Dokumenty z věže kostela : Kostelní Bříza – Kirchenbirk [online]. [cit. 2021-05-02]. Dostupné online. 
  4. MAREŠOVÁ, Marie. Prameny hospodářské provenience z fondů Rodinný archiv Auerspergů, Hřebeny a Ústřední správa Auerspergů, Hřebeny a možnosti jejich využití pro dějiny žen [online]. Ročenka Státního oblastního archivu v Plzni 2008. S. 85–92. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KOTĚŠOVEC, Václav. Pohledy do historie měst a obcí Kraslicka. 1. vyd. Praha: Svazek měst a obcí Kraslicka, 2011. 271 s. ISBN 978-80-86289-70-0. Kapitola Kopalové, s. 260–263. 
  • MALINOVSKÝ, Anton František: Almanach českých šlechtických a rytířských rodů 2015. 493 s. ISBN 978-80-904241-6-6. Kapitola Brand ze Santa Lucia, s. 85–88.
  • MAŠEK, Petr: Modrá krev: minulost a přítomnost šlechtických rodů v českých zemích, Mladá fronta, Praha 1999, s. 101–102.
  • MAŠEK, Petr: Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od Bílé hory do současnosti I. díl (A–M), Praha 2008. Kapitola Henn z Hennebergu, Henn z Henneberg-Spiegelu s. 346–347.
  • MYSLIVEČEK, Milan: Erbovník 2, Horizont 1997. Kapitola Henneberg-Spiegel, s. 62.